Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ovce místo sekačky. V Českém krasu zachraňují ohrožené druhy

Česko

  6:00
STAŠOV - V kopcích u Stašova na Berounsku, kousek za billboardem lákajícím na kukuřičné lupínky, se v elektrickém ohradníku pase stádo ovcí. Když z dáli přichází Tomáš Franta, dvoumetrový pastevec v modrých montérkách, zvířata se přiřítí k oplocení a netrpělivě očekávají, co jim dneska přinesl. „Tamhle byly před pěti dny,“ ukazuje Franta na vypasenou neoplocenou část.

Pastevec Tomáš Franta dojí kozy. foto: Yan Renelt, MAFRA

„Stádo rychle vypase všechnu zeleň, potom se musíme přesunout. Okousávají i stromy a keře, za což jsou ochránci rádi,“ ukazuje na jeden ze stromů bez kůry. Ovce a kozy okoušou dřeviny, čímž brání zalesnění. To je jeden z důvodů, proč správy chráněných krajinných oblastí platí hospodářům za pastvu v určitých oblastech.

Na pastvině u Milovic se rozmnožují šakali, jedná se o první případ v Česku

Kdyby v Českém krasu pastva úplně vymizela, krajina by začala zarůstat a to by mohlo ohrozit různé ohrožené druhy. „Většina zdejší krajiny je podmíněna pastvou. Stovky let, kdy zde lidé pásli ovce, vytvořily určité podmínky,“ popisuje Vojen Ložek ze Správy CHKO Český kras. „Jestliže se nechá krajina zarůst, mohou některé ohrožené druhy s menší konkurenceschopností vyhynout. Například motýli, hmyz nebo rostliny. Samozřejmě nějakou dobu krajina vydrží i bez zásahu, na chvilku jí to může i prospět.“ dodal s tím, že se v Českém krasu začalo opět pást před patnácti lety.

Ovce se při stříhání netvářila zrovna nadšeně.
Tomáš Franta začal s kozou na mléko. Nyní se stará o několik stád.

Pastviny jde opečovávat i pomocí jiných nástrojů. Stromy se dají ostřihávat a louky kosit. Jelikož se ale jedná o těžko přístupný terén, je péče o krajinu v Českém krase obtížná a časově náročná. Většinou není možné využít větší stroje a v případě chemických zásahů hrozí úhyn chráněných druhů. Správa CHKO tedy využívá v současnosti tři hospodáře, kterým platí za obhospodařované oblasti.

Franta je majitelem čtyř stád, ve kterých má přes dvě stě zvířat. Dvě stáda má právě pro Český kras, jedno pro Křivoklátsko a z poslední má mléko pro osobní potřebu. Stáda má smíšená z ovcí a koz, v jednu má i několik krav. „S ovcemi moc problémy nejsou, ale kozy jsou čerti. Jsou vynalézavé a občas utečou. Pak mohou vběhnout do silnice nebo třeba spást okolním hospodářům, co nemají. Kvůli stádům u Koněpruských jeskyní musím občas vstávat i před šestou. Když mi zvířata utečou, tak podělají cestičky a turisté pak do jeskyní roznáší jejich bobky. Z toho jsou jeskyňáři nepříčetní,“ říká svérázný dlouhán, zatímco se chystá jednu z ovcí ostříhat.

Téměř wrestlingovým chvatem přehazuje ovci do sedu. „Takhle je bezmocná. Kdybych jí stříhal ve stoje, mohla by se cukat a já bych jí mohl ublížit,“ uklidňuje mě pastevec a zajíždí ovci nůžkami do srsti. „Vlna není moc výdělečná. Dával jsem jí třeba kamarádovi na zateplení maringotky. Ale stříhání mě poslední dobou hrozně chytlo, i když mi jedno zvíře trvá třeba padesát minut,“ popisuje a nechává ovci s oholenou hlavou jít ke zbytku stáda.

Jak se rodí pastevec

Tomáš Franta je původem z Prahy. Věnoval se keramice, kozu si s manželkou pořídili na mléko. „Celé to začalo takovou tou romantickou představou. Pořídili si kozu. Pak jsme další koupili od souseda. A postupně se se stádečko rozrůstalo,“ popisuje. Když už měli třináct koz, poranil si Franta ruku. „Odjeli jsme do Švýcarska, odkud pochází moje manželka. Zvířata jsem přenechal bratrovi. Vrátili jsme se po dvou letech, během kterých Česko vstoupilo do Evropské unie. Rozjížděly se dotace, naskočil jsem do rozjetého vlaku,“ popisuje své začátky. Frantův bratr rozšířil stádo na čtyřicet kusů, které si mezi sebou rozdělili.

Tomáš Franta krmící jalovici.

Ke kozám si Franta pořídil ovce a nakonec i krávy. „První krávu jsme měli asi před deseti lety. Přišel jsem za manželkou a ptal se jí, jestli ví, co budeme mít v březnu. No miminko přece, odpověděla. No jo, to taky. Ale budeme mít krávu!“ směje se Franta.

„No, holt to k tomu patří,“ odpovídá Franta na otázku ohledně usmrcování zvířat. „U dojnic je to horší, přirostou vám k srdci. Holky si ale většinou nechávám na obnovu stáda. Také se spíše zaměřuji na ty s rohy, i když se mi líbí. Mohou ale poranit oči ostatních. Omluvím se jim, poděkuji a odešlu je do věčných pastvin. Beru to tak, že je to pro dobro stáda, aby se mohlo rozšířit,“ uzavírá s náznakem smutku v hlase.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!