PRAHA Když vejdeme ve zvěřinci k prasatům, strkají rypáky mezi mříže a doráží na fotoaparát. „Čekají, jestli dostanou něco k jídlu,“ vysvětluje Luděk Červenka, přednosta Pracoviště experimentální medicíny IKEM. Nedostanou ale nic. Musí být na lačno, protože je čeká operace. Na prasatech si tu chirurgové zkouší řadu operací. „Prase je nám lidem hodně podobné. Až na to chování, to má lepší,“ říká Červenka.
V době naší návštěvy operuje chirurg Tomáš Pantoflíček z Ústřední vojenské nemocnice. Na sále leží uspané prase, kterému Pantoflíčkův tým voperuje nový přístroj. Ten dočasně nahrazuje funkci jater. „Díky tomuto přístroji by se mohly u lidí dělat větší operace jater. Takové, které by dnes člověk nepřežil,“ uvádí Pantoflíček.
Na vedlejším sále dává jiný tým nový typ umělé srdeční chlopně ovci. Ovce totiž mají velmi podobné srdce jako člověk. Většina pokusů se na experimentálním pracovišti IKEM ale dělá na potkanech a myších. Ve zdejším velkém chovu v téměř sterilním prostředí žijí jednak zdraví, a jednak geneticky upravení hlodavci.
„Tyto myši nemají jeden gen důležitý pro cévní systém. Sledujeme, jaká dietní kombinace u nich rozvine nemoc,“ ukazuje v přilehlé laboratoři Libor Kopkan, vedoucí jedné z výzkumných skupin. Ta zkoumá hlavně vysoký krevní tlak. Zdá se, že objevila látky, které hrají při této nemoci velkou roli: epoxyeikosatrienové kyseliny. „Mohla by z toho výhledově být skupina léků na léčbu vysokého tlaku,“ říká Červenka.
V další laboratoři právě sledují ultrazvukem srdce dvou potkanů: jednoho zdravého a druhého s chronickým srdečním selháním. Tato nemoc postihuje stále více lidí, kteří přežili infarkt. Srdce nemocného potkana je viditelně větší a nedokáže se úplně sevřít. Kardiolog IKEM Vojtěch Melenovský vypráví, že tento potkan stejně jako pacienti trpí otoky, únavou a potížemi s dýcháním. Vědci v IKEM přivodí potkanům chronické srdeční selhání operací. „Testujme několik léků, které nejsou chráněné patentem,“ dodává Melenovský. Jsou to léky, které se už používají na jiné nemoci a výsledky u chronického srdečního selhání jsou nadějné. Patentová ochrana jim vypršela, a tak se žádné farmaceutické firmě nevyplatí investovat do jejich zkoumání.
Na výzkum se používá stále méně zvířat, zvlášť těch velkých. „Obecně za posledních dvacet let poklesl počet zvířat používaných na pokusy o devadesát procent,“ říká Červenka. Přesto se jednou za čas ozvou radikální odpůrci pokusů na zvířatech. S těmi podle Červenky domluva není, zato s ochránci zvířat komunikuje, například při nedávné přestavbě zvěřince.
Experimentální pracoviště IKEM nedávno získalo evropské prostředky na vybavení. Teď se snaží o dotace na nový pavilon. Červenka považuje za nešťastnou nedávnou debatu o financování vědy podle výsledků. „Na efektivitu a úkolování moc nevěřím. Vždyť většina nejdůležitějších objevů v historii přišla jako vedlejší produkt,“ říká Červenka. Chybovali podle něj ale i vědci, když s veřejností nekomunikovali. „Lidi pochopí, že věda a výzkum jsou dobrá budoucnost pro tento stát, a že to nemusí bezprostředně vést k aplikovatelným výsledkům. To je podobné jako debata, která se vedla v historii, proč má každý umět číst a psát. Dnes to nikdo nezpochybňuje.“
***
Pantoflíčkův tým voperuje praseti nový přístroj. Ten dočasně nahrazuje funkci jater.
