O vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách příští rok v březnu nikdo nepochybuje, i když oficiálně ještě ani není jisté, zda se jich zúčastní. Každým dnem ruští novináři očekávají, že teď z prezidentských úst zazní: „Budu kandidovat.“ Ovšem on se pouze nechal slyšet, že o tom přemýšlí. „Nechci lpět na moci, ale rád bych ještě popracoval,“ zní jeden z jeho posledních výroků.
Židovské spiknutí? Ruský biskup označil smrt carské rodiny za rituální vraždu |
Naopak seznam kandidátů, jejichž boj je předem prohrán, se rychle plní. Ačkoliv zatím ani jeden z konkurentů Putina nestojí za větší pozornost, snad kromě opozičního předáka Alexeje Navalného, kterého ale nejspíš k volbám volební komise nepřipustí, neboť byl odsouzen za hospodářské delikty. Ostatní s úspěchem nepočítají.
Například ombudsman podnikatelů a oligarcha spřízněný s Kremlem Boris Titov tento týden prohlásil, že pro něj bude vítězstvím, když se pohnou kupředu reformy. Že by z křesla vyštípal svého chlebodárce Putina, vůbec nepředpokládá.
Chce mít 70 procent
Putinovi ale tentokrát nestačí kulisy, zdání opravdového volebního boje. Potřebuje víc. Jak prohlásil náměstek ředitele prezidentské administrativy Sergej Kirijenko, musí to být 70 na 70. Myslel tím sedmdesátiprocentní účast a sedmdesát procent hlasů.
Největší ruskou hádankou dnešních dnů je, kdy lídr řekne své „ano“. Očekávalo se to v prvních prosincových dnech. Ve středu se ale na několika provládních serverech objevilo jiné datum: 14. prosince. Zní to logicky. Právě v tento den pořádá Kreml velkou každoroční rekapitulující tiskovou konferenci. Je také možné, že Putin bude otálet do konce prosince, kdy se uskuteční fórum zvláštní organizace Všeruské národní fronty. Tu si založil v roce 2011 on sám.
Podle Putinových slov v ní jsou zastoupeni aktivní a iniciativní obyvatelé země. Ve skutečnosti je to vlastně rozšířený volební štáb, který má zajistit dostatečný agitační potenciál. Tentokrát se fórum může stát oficiálním startem prezidentovy kampaně. Stejně jako sjezd vládní strany Jednotné Rusko, který se koná vzápětí.
  |
Nikdo ale netuší, jak bude tato Putinova už čtvrtá volba v pořadí vypadat. Podle politického analytika Alexandra Morozova je největším bolehlavem kremelského týmu nuda. Putin je podle něj politikem vyčpělých idejí, i když na jeho vítězství to nic nezmění. „Největší problém Putinova Ruska je dnes zásadní nedostatek budoucnosti,“ uvedl politolog.
I když je Vladimir Putin v čele státu s malou přestávkou už 17 let, jeho popularita je stále značná. Hraje především o účast – Kreml se třeba snaží, aby volby nebyly příliš předvídatelné, což by mnohé od výpravy do volební místnosti odradilo. A chce, aby byly atraktivním představením.
Proto se pokouší zmobilizovat podporu osobností, které jsou miláčky ruského národa. Nikdo vhodnější než sportovci na ruské scéně není. Putina by na trůnu až do roku 2024 chtěl vidět například slavný bobista, dvojnásobný olympijský vítěz z jihoruského Soči a mistr světa z roku 2011 Alexej Vojevoda. Připojil se proto k iniciativě dalšího slavného Rusa, hokejisty Alexandra Ovečkina. Tzv. Putinův tým (Komanda Putina) získává na popularitě tempem úměrným tomu, že jeho členy jsou nejlepší světoví sportovci.
Ovečkin ale v Rusku už řadu let nežije a slušně si vydělává na živobytí v zámoří, odkud řídí podporu Putina. Na to zareagoval opoziční předák Alexej Navalnyj, který se marně snažil zaregistrovat jako kandidát na prezidenta: „Bohatí a úspěšní kluci, kteří žijí v zahraničí, platí tam daně, mají tam rodiny a jejich děti perspektivu – to je Putinův tým. A tito lidé nám vnucují moc, která vše rozkradla a ničí život v Rusku natolik, že Ovečkin ani Kovalčuk tady žít nechtějí. A své peníze investují ne do Volgogradu nebo Jekatěrinburgu, ale v Miami.“
