PRAHA/OPAVA Chcete ovlivnit investory ve svém okolí? Navrhněte, aby se jejich budova stala památkou. Když nic jiného, získáte čas. Ministerstvo kultury je nyní návrhy zavaleno a do doby, než rozhodne, se musí všichni k takové stavbě chovat, jako by památkou byla.
V tom množství často uvíznou i stavby, které mají regulérní právo se památkou skutečně stát. V kurzu jsou nyní hlavně stavby moderní architektury a technické památky. Tedy stavby relativně mladé. „Památek technického typu v posledních letech skutečně přibývá,“ říká Viktorie Plívová z ministerstva kultury. Navrhovateli nejsou jen majitelé, ti jsou často v menšině.
Památkáři potvrzují, že zaměření na modernější stavby není náhoda. Třeba trend jednat o mostech či průmyslových areálech podle Pavla Jerieho z Národního památkového ústavu souvisí s modernizací silniční a železniční sítě. „Mosty z konce 19. století jsou na konci své životnosti, a investoři proto řeší zásadní dilema. Mají most zbourat, či ho nákladně rekonstruovat?“ říká Jerie. A podobně je tomu i s areály starých továren a závodů.
Dlouhou dobu se táhly například přípravy přestavby opavského pivovaru na společenské centrum, která se naplno rozjíždí až letos. „Navrhovatel nepředložil takové důkazy, které by jasně a beze zbytku potvrdily nesporné památkové hodnoty,“ oznámilo ministerstvo.
V jiném případě jednalo o domě v Kostelní ulici v Ostravě. Tam ale majitel od podání návrhu dům přestavěl tak, že už nebylo co chránit. A smutnou ukázkou je známá přerovská Komuna – dům, u něhož ministerstvo nejprve zrušilo památkovou ochranu, takže ho majitel začal bořit, a když ministerstvo po protestech prohlášení za památku chtělo obnovit, již nebylo co chránit.
Návrhy na „moderní“ stavby ale nekončí: V Brně se nyní pokoušejí obyvatelé sídliště Lesná nechat prohlásit za památkovou zónu celé bloky paneláků nejstaršího sídliště v republice. Nelíbí se jim plán, aby na sídlišti plánovaném jako „město v zeleni“ vyrostly další domy. Vyhlášení památkové zóny vidí místní jako způsob, jak zabránit tomu, aby Lesná neztratila svoji výjimečnou kvalitu. Potřebné návrhy připravila dcera hlavního tvůrce sídliště Františka Zounka a odevzdala je ministerstvu loni na podzim. „Pokračujeme v přípravě podkladů, je to velice náročná záležitost. Rozhodnutí může padnout pravděpodobně koncem roku,“ poznamenal mluvčí ministerstva Jan Cieslar. Obyvatelé Lesné ve své snaze nepolevují, dokonce vznikají další a další sdružení. V tomto případě ale omezení až úplně neplatí – památková zóna totiž nemá v zákoně omezení „předběžné ochrany“, to se týká jen konkrétních staveb.
Právě díky tomu se podařilo zachránit například budovu nádraží v Ústí nad Orlicí, kterou plánovala zlikvidovat Správa železniční dopravní cesty při rekonstrukci trati Pardubice – Česká Třebová. Sdružení Nádraží zaslalo ministerstvu žádost o zápis nádraží mezi památky. Odporu se ale mezitím podvolilo ministerstvo dopravy, které nařídilo SŽDC zpracovat nový projekt trati počítající s budovou.
***
Památky
Záznamů přibývá, ale také ubývá
Česká republika má kolem čtyřiceti tisíc památek. Přesné číslo není jasné, stále pokračuje upřesňování příslušných seznamů z „papírových“ záznamů.
O prohlášení za památku rozhoduje ministerstvo kultury, dokud nerozhodne, musí se majitel k objektu chovat jako k památce.
V seznamu zápisy také ubývají – celkem je v něm na tři tisíce „vyškrtnutých“ staveb a předmětů. Většinou jde o památky zničené, poškozené či takové, které ztratily svůj význam (byly například spojené s politickými událostmi).
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
