Nákaza se začala šířit v dubnu 2009 v Mexiku a během dalších měsíců se rozšířila po celém světě, i do České republiky.
VÝSKYT A POČET OBĚTÍ V ČR:V Česku zemřelo na prasečí chřipku 102 lidí, 63 procent mužů a 37 procent žen. Většina zemřelých měla vážné doprovodné onemocnění. V současnosti je hlášena nákaza virem pandemické chřipky pouze ojediněle. Převažuje typ B, který nemá potenciál se pandemicky šířit. První případ v ČR se objevil 25. května 2009 - chřipkou A(H1N1) onemocněl pilot Českých aerolinií, který přiletěl z New Yorku. První obětí se stala 22. října 2009 v Karlovarské krajské nemocnici jedenatřicetiletá žena; chřipka zkomplikovala její vážné onemocnění. |
Podle WHO nyní nastává takzvaná "postpandemická" fáze. Generální ředitelka WHO Margaret Chanová zdůraznila, že protichřipkové vakcíny nahromaděné vládami jsou stále účinné. Virus prý bude v příštích letech vyvolávat sezónní chřipku.
WHO často čelila kritice kvůli předčasnému vyhlášení pandemie. Organizace také několikrát vyvracela tvrzení, že se smluvila s farmaceutickými firmami, které proti novému druhu chřipky vyvinuly a prodávaly vakcíny.
Prasečí chřipkaTakzvanou prasečí chřipku způsobuje loni objevený typ viru A/H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Virus se šíří vzduchem, nejčastěji tedy kýchnutím, a napadá dýchací ústrojí člověka. Přenos je možný jak ze zvířat na člověka, tak i z člověka na člověka (má pandemický potenciál). Nákaza potravou nebyla prokázána, tepelná úprava masa virus zničí. Nakažení trpí rýmou, kašlem, bolestmi hlavy a krku, mají vysoké horečky. Častou komplikací je také zápal plic. Onemocnění je vysoce nakažlivé po dobu tří až sedmi dní od chvíle, kdy se objeví první příznaky . |
