Pandořina skříňka. 5 smluv, které stojí za to si v registru pohlídat

„Odtemnění státu a veřejných prostředků“, přesně tak nazývá platforma Rekonstrukce státu 1. červenec 2016, kdy vstupuje v platnost Zákon o registru smluv. Státu, jeho úřadům, krajům, obcím i státem vlastněným firmám tak vzniká povinnost zveřejňovat veškeré uzavřené kontrakty nad 50 tisíc korun.

Startuje tak zkušební provoz, který potrvá přesně rok. Pak už přijde na řadu ostrý provoz, ve kterém bude za nezveřejnění smlouvy následovat sankce.

Server Lidovky.cz ve spolupráci se zmíněnou iniciativou Rekonstrukce státu a Otevřenou společností přináší výčet pěti zajímavých smluv, které budou s největší pravděpodobností v dohledné době uzavřeny, a které rozhodně stojí za to si v registru pohlídat.

Letos na konci roku vyprší smlouva společnosti Kapsch na provozování mýtného systému v České republice. Už nyní má však další kontrakt na dva až tři roky, a to v hodnotě zhruba šesti miliard korun, téměř jistý.

Ministerstvo dopravy pod vedením Dana Ťoka (ANO) si nechalo zpracovat posudek, podle kterého není za stávajících podmínek možné, aby mýto provozoval někdo jiný. Kapsch proto s největší pravděpodobností získá zakázku bez řádného výběrového řízení. Ministerstvo ho nestihlo vypsat a přechod na nový systém by se do konce roku nestihl. Stanovisko rezortu však rozporují firmy, které mají o miliardový tendr zájem.

Když ve výběrovém řízení Kapsch před deseti lety zvítězil, výběrové řízení bylo kritizováno a dokonce se jím zabýval i Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Pochybení však nezjistil, stejně jako parlamentní vyšetřovací komise, která k tomu byla zřízena.

Nespolehlivé vyměnit za nové - to je cíl tendru na nové radary pro měření rychlosti, který vypsalo ministerstvo vnitra. Chystá se nakoupit až sto nových přístrojů, které mají policii pomoct zakročit proti neukázněným řidičům. Cenu zakázky rezort zatím odhaduje na 34 milionů korun.

Otázkou ale je, kdo tendr nakonec vyhraje. Samo policejní prezidium v odůvodnění technických specifikací zakázky totiž přiznává, že „spatřuje rizika v úzké škále potenciálních dodavatelů“, citovala z dokumentu před časem Mladá fronta Dnes.

A to prý kvůli tomu, že požadovaný přístroj má velkou škálu specifik. Někteří z dalších výrobců radarů na měření rychlosti si však postěžovali, že zakázka byla napsána pro jeden výrobek od konkrétní společnosti. Podle české legislativy jsou prý schváleny jen tři přístroje, které kritéria zakázky splňují.

Problémový a kritizovaný registr vozidel bude mít nového správce. Ministerstvo dopravy letos v červnu vypsalo otevřené výběrové řízení. Cílem je - kromě výhodné nabídky - zajistit, aby systém, který v minulosti opakovaně kolaboval a lidé stáli na úřadech dlouhé fronty, konečně fungoval bez problémů.

Smlouvu plánuje ministerstvo uzavřít do konce letošního roku a celková cena nesmí překročit 135 milionů korun. Po dosažení tohoto limitu bude smlouva ukončena.

Také do soutěže na centrální registr vozidel musel zasáhnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ministerstvo totiž údajně použilo příliš obecný pojem, když definovalo požadovanou kvalifikaci pracovníků. V novém zadávacím řízení rezort prý výtky antimonopolního úřadu zapracoval.

Se zajištěním osvětlení má hlavní město Praha problémy dlouhodobě. Nedaří se mu totiž vysoutěžit nového provozovatele osvětlení, který bude obstarávat plynové lampy, přechody pro chodce, památky i věžní hodiny. Důvodem je stopka od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Celková cena roční smlouvy činí zhruba 150 milionů korun.

Totiž: výběrové řízení bylo zahájeno už v červnu roku 2013, Praha nakonec jako vítěze miliardového tendru vybrala firmu Eltodo Osvetlenie. K Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se nicméně odvolaly neúspěšné firmy. Šetření nakonec ukázalo, že metropole chybovala, když u firmy Eltodo uznala jeden z kvalifikačních předpokladů, ačkoli v dokumentech firma nic takového nepředložila. Od té doby Praha na osvětlení uzavírá roční smlouvy.

Nebyl to však první zásah antimonopolního úřadu do zakázky. Úřad už dříve zrušil rozhodnutí Prahy, která ze soutěže vyloučila firmu z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny.

A pohodlnějších autobusů s klimatizací by se měli dočkat i cestující pražskou hromadnou dopravou. Plánuje to nový šéf dopravního podniku Martin Gillar, který chce výběrové řízení na 150 nových vozů vypsat co nejdříve.

I do této zakázky za zhruba miliardu korun už však dříve zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Předchozí tendr byl zrušen, neboť podnik vyřadil dvě nabídky kvůli tomu, že uchazeči nesplnili podmínky. Tím pádem ale ve výběrovém řízení zůstal jediný zájemce, podle dopravního podniku byla jeho nabídka pro podnik nevýhodná. Antimonopolní úřad už věc nicméně začal řešit ve správním řízením.

Registr smluv aneb Odtemnění státu V takzvaném registru smluv mají povinnost zveřejňovat uzavírané smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun všechny státní či veřejnoprávní instituce, samospráva i takové právnické osoby, v nichž většinovou majetkovou účast má stát. Od 1. července tohoto roku platí povinnost tyto smlouvy zveřejňovat, jde ale zatím o testovací režim. Od stejného data příštího roku bude zveřejnění smlouvy podmínkou pro její účinnost. Správcem registru je ministerstvo vnitra. Podle propočtů platformy Rekonstrukce státu pomůže zmíněný registr smluv nahlédnout na veřejné prostředky v objemu více než 325 miliard korun. V České republice se každým rokem uzavřou veřejné zakázky za zhruba 550 miliard korun. Smlouvy už nyní zveřejňuje například město Lanškroun, Břeclav či Vsetín. Kontrakty za více než 300 tisíc korun na webu publikuje i státní podnik Lesy ČR."Je nám svěřena správa státního majetku a jako státní podnik jsme veřejným zadavatelem zakázek. Informovanost veřejnosti či kontrolu našich kroků považujeme za naprosto legitimní. Se zveřejňováním smluv nemáme problém za předpokladu, že tento proces nepředstavuje nepřiměřené administrativní či technické zatížení," uvedl na dotaz serveru Lidovky.cz ředitel podniku Daniel Szórád. A systém zveřejňování smluv funguje i v Libereckém kraji, a to od hranice 30 tisíc korun. „Jsem přesvědčený, že lidé mají právo vědět, jak se nakládá s veřejnými prostředky. Zveřejňování smluv a objednávek zabere u každého dokumentu nejvýše pět minut času a považujeme jej za přirozenou součást naší práce ve veřejné správě,“ uvedl zase hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Už nyní však k zákonu o registru smluv, jednomu z nejdůležitějších protikorupčních opatření vůbec, postupně přibývá pozměňovacích návrhů. Normu schválila Poslanecká sněmovna v září loňského roku a už nyní je u ní více než dvacítka návrhů na změny. Jak před časem informoval server Lidovky.cz, jedním z nejpilnějších pozměňovatelů je poslanec Milan Urban (ČSSD), mimochodem přezdívaný jako mistr přílepků. LIDOVKY.CZ: Mistr přílepků Urban. Jeho výjimky k registru smluv psali lidé z Mládkova úřadu