Před odletem z Bangladéše se také setkal se studenty na univerzitě, kterou na začátku 70. letech po skončení války za nezávislost založili katoličtí kněží.
Papež při mši v Rangúnu vyzval k ‚odpuštění a soucitu‘. Přišlo na 150 tisíc lidí |
Shromážděným kněžím a jeptiškám papež oznámil, že nepřednese osmistránkový projev, který měl připravený, a místo toho k nim promluví od srdce. „Nevím, zda to bude horší, nebo lepší, ale slibuji, že to nebude tak nudné,“ zažertoval. Následující čtvrthodinu již František shromážděným nedovolil, aby si odpočinuli od smíchu.
  |
„Kolik jen náboženských komunit zničily pomluvy?“ řekl papež a dodal, že vychází z vlastní zkušenosti. „Dávejte si, prosím, pozor na jazyk,“ vyzval shromážděné.
Není to poprvé, co se pontifex na věřící s takovou výzvou obrátil. Neblahý dopad pomluv na církev - kde slib poslušnosti, striktní hierarchie a uzavřené komunity mohou vyvolávat žárlivost a popuzení - připomíná papež pravidelně.
Duchovní Alzheimerova choroba
V roce 2014 František během vánočního pozdravu vatikánské správě odsoudil 15 "duchovních nemocí“, kterými podle něj vatikánští byrokraté trpí. Varoval je tehdy například před „terorismem pomluv“, „duchovní Alzheimerovou chorobou“ či „patologií moci“.
Bangladéšská verze jeho varování před pomluvami byla podle agentury AP na lehčí notu. Proslovem, který byl prosycen humorem, František uzavřel týdenní cestu do převážně buddhistické Barmy a do Bangladéše, kde většina obyvatel vyznává islám. Papežova mise se jinak nesla ve znamení uprchlické krize - z Barmy do Bangladéše uteklo kvůli tažení armády od srpna přes 620 tisíc muslimských Rohingů.
Zatímco v Barmě se František držel rady místních katolických kněží a o Rohinzích a nynější uprchlické krizi se zmiňoval pouze nepřímo, v Bangladéši při emotivním setkání s uprchlíky slovo „Rohinga“ poprvé během své cesty vyslovil při oficiální příležitosti.
