Benedikt XVI. dnes navštívil posvátná místa islámu a judaismu na jeruzalémské Chrámové hoře. Jako vůbec první papež tam vstoupil do mešity Skalní dóm. Poté rozjímal u Zdi nářků, která je nejposvátnějším místem judaismu, a následně se setkal se dvěma izraelskými vrchními rabíny. Pomodlil se na místě považovaném za dějiště Kristovy poslední večeře a odpoledne pak sloužil mši v jeruzalémském údolí Jóšafat.
Poté rozjímal u Zdi nářků, která je zbytkem někdejšího Herodova chrámu zbořeného v roce 70 našeho letopočtu. Zeď na jihozápadní straně Chrámové hory je nejuctívanějším posvátným místem judaismu, kam chodí židovští věřící oplakávat zničení židovského chrámu. Papež několik minut setrval na tomto místě se sepjatýma rukama, pak vložil do štěrbiny mezi starobylými kameny zdi papírek s poselstvím.
Odpoledne přišly tisíce křesťanů na mši, již Benedikt sloužil v Getsemanské zahradě v údolí Jóšafat. Mezi mnichy a řádovými sestrami byli lidé v tričkách s nápisem Jsem s papežem v Jeruzalémě.
Papež povzbuzoval křesťany, aby neodcházeli z místa, které je spirituálním domovem pro ně a také pro židy a muslimy. Sdělil, že jeho přítomnost je znamením toho, že věřící nejsou zapomenuti, že jejich "přítomnost a svědectví jsou v Božích očích cenné a jsou důležité". Odliv křesťanů podle něj znamená "duchovní ochuzení Jeruzaléma".
Papež je v Izraeli srdečně vítán, ale jeho návštěva se neobešla bez kontroverzí. V Izraeli je kritizován Benediktův pondělní proslov v památníku obětem holokaustu jako příliš chladný. Sdělovací prostředky se dnes vrátily k papežově někdejšímu členství v Hitlerjugend a Vatikán musel Benedikta bránit.
