22. prosince 2008 11:00 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Paranoia Europeiana

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 36Diskuse
Vlajky EU | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlajky EU | foto: Reprofoto

Představa, že v Česku vznikne euroskeptická politická strana vyvolává u českých eurofederalistů přímo neuvěřitelnou zuřivost. Nedávno jsem se dokonce dočetl v jinak seriózních novinách, že jde o jakousi českou variantu rakouských haiderovců a renomovaný historik neméně zuřivě vysvětluje proč máme jenom dvě volby: buď vystoupit nebo akceptovat evropskou integraci. Pánové zabrzďte!

Tvrdit, že v dějinách existují jenom dvě možnosti je útok na logiku a navíc nehodný badatele, který by měl vědět jak klikaté a mnohovrstevnaté jsou cesty historie. Nic z toho, co se stalo, se stát nemuselo, protože žádný historický determinismus neexistuje.

Proč není racionální diskuse o smyslu a směřování Evropské unie už od maastrichtské smlouvy možná? Protože je smlouva federalisty chápána deterministicky jako historický milník, od něhož je neodvratně vytýčena cesta k splynutí evropských zemí do nového státu. Konec, schluss, tečka. Proto také je každá kritika okamžitě chápána jako extremistický útok na samu existenci zárodečného státu, a v povědomí většiny vládních politiků v Evropě vytváří představu velezrady a tento postoj je pak ještě umocněn reakcí protivníků (často neméně extrémní), kterou tahle ideologická zaťatost vlastně sama provokuje.

V dlouhodobé perspektivě je tahle federalistická fantazie velmi nebezpečná. Panevropské volby nenahradí chybějící demos. A rozhodnutí většiny může vyvolat ostrý konflikt, pokud by byl přehlasován stát, jenž volil v citlivé záležitosti opačně. Téměř žádné politické strany se sobě v Evropě nepodobají – švédská umírněná levice je pravicovější ve vztahu k tržnímu hospodářství než pravice ve Francii. Vztah k Rusku, či Turecku se liší od státu ke státu.

Nepodřídí-li se rozhodování Unie národním parlamentům, Česko bylo právě teď odsouzeno, že ještě neratifikovalo anti-diskriminační zákon, bude extremistů přibývat, jako v  Rakousku, kde pod jejich náporem vznikla znovu zkorumpovaná anti-politická vláda velké koalice, ne nepodobná Bruselu. Paradoxem posilování evropské integrace by se stal pravděpodobný divoký rozpad Unie. Integralisté, kteří se tak rádi zaštiťují vírou, že chrání mír v Evropě sami pracují na budoucím konfliktu.

Politika je kompromis. Eurooptimisté jsou ve skutečnosti nekompromisní doktrinální pesimisté. Budují impérium, protože žádnou demokratickou alternativu vůči EU nevidí. Stále opakují: jsme všichni v Evropě, máme společné zájmy, nechceme válku, chceme spolupráci. Ovšemže tohle všechno chceme a můžeme mít i bez diktátorské Unie, ba dokonce jsme to již měli v Evropském hospodářském společenství. Proč chcete zrušit politiku, a tím i svobodu? Nerozumíme si, a nebudeme, dokud se neshodneme ve věcech daleko starších než je politika.

Evropě hrozí oligarchie pedantů, kteří ve jménu sjednocování chtějí všechno srovnat, kteří ve jménu společné evropské civilizace popírají, že evropanství a tím i demokracii tvoří politické národy a nechápou, že pouze ony umožňují demokratickou polis.

Člověk je bytost trojjediná. Vedle jeho lidství blednou všechny rozdíly kultur. Nepopiratelné je bratrství lidstva. Člověk je ale také součástí své civilizace, na níž zvláště v ohrožení spolupracuje s těmi, kteří její hodnoty sdílejí. Obě světové války byly zápasem o smysl Evropy. Jeho první a největší láska však patří rodné zemi, jeho úděl i osud. Nastal snad čas, abychom mohli milovat něco víc než svůj domov?

  • 36Diskuse




Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.