Od založení této tradice v roce 2000 – kdy první pavilon postavila Zaha Hadid a následovali další architekti zvučných jmen jako Daniel Libeskind, Rem Koolhaas nebo Frank Gehry, se v Londýně stalo postavení pavilonu Serpentine jednou z nejočekávanějších událostí sezóny.
Strom jako místo setkávání a voda jako symbol přežití
Letos vybraný architekt Kéré se inspiroval stromem, který v jeho rodné Africe slouží jako centrální bod společenského života. Stejně tak tento pavilon umožňuje vzájemné setkávání lidí a zároveň spojuje návštěvníky s přírodou. Oblá střecha s velkým převisem, podepřená centrální ocelovou konstrukcí, napodobuje vrchol stromu a umožňuje volný pohyb vzduchu. Současně poskytuje úkryt před londýnským deštěm, ale také stín při slunečném počasí. Kéré tak reagoval kreativním způsobem na typické britské proměnlivé počasí. Pavilon je otevřený ve čtyřechmístech, kterými lze do něj vstoupit. V centrální kruhové části mohou návštěvníci posedět, relaxovat, ale také se občerstvit u baru.
  |
Při dešti stéká voda ze střechy kryté polykarbonátem do prostřední ho otevřeného prostoru a vytváří efekt vodopádu, než je svedena potrubím do země, aby byla později využita na zavlažování v parku. Při dešti se tak střecha stává jakousi nálevkou, která přivádí vodu do srdce struktury. Toto odchytávání dešťové vody působí i symbolicky a vyzdvihuje vodu jako základní zdroj lidského přežití a prosperity. „V Evropě si lidé málo váží vody. Ani nevíte, co máte, když máte dostatek vody,“ vysvětluje architekt.
Modrá je dobrá
Jak střecha, tak stěny ve výrazné modré barvě jsou ze dřeva. Vyskládáné lišty tvořící trojúhelníkový „V“ vzor. Sytou modrou barvu indigo zvolil architekt, protože v Burkině Faso je to barva pro slavnostní příležitosti. Mezery mezi lištami vytváří za slunečného počasí uvnitř i vně pavilonu hravé stíny a naopak večer, kdy je pavilon osvětlen, zase zajímavé světelné efekty, takže pavilon již z dálky svítí jako maják a láká návštěvníky ke vstupu. Zrovna tak jako v Africe, kdy mladí lidé večer podle světla poznají, kde se něco děje, kde je nějaká oslava.
„Navržený pavilon je koncipován jako mikrokosmos - komunitní struktura, která spojuje kulturní odkaz mé domovské země Burkiny Faso s experimentálními konstrukčními technikami. Věřím, že architektura má sílu překvapit, sjednotit, inspirovat a zprostředkovávat důležité aspekty, jako je komunita, ekologie a ekonomika,“ říká architekt.
Velký vzor Mies van der Rohe
Kéré, který vystudoval a pracuje v Berlíně a jehož největším vzorem je pro svou racionalitu Mies van der Rohe, se ve své praxi věnuje ekologické a sociálně angažované architektuře. To dokazují již jeho dřívější projekty, jako například škola v jeho rodné vesnici Gando v Burkině Faso, kterou nejen navrhl, ale získal pro její stavbu i prostředky. Tento projekt, za který získal v roce 2004 prestižní ocenění Aga Khan Award for Architecture, mu přinesl i velkou mezinárodní reputaci. Ve svých návrzích upřednostňuje Kéré jednoduché tradiční metody a přírodní řešení před složitými sofistikovanými technologiemi.
Naučný a zábavný program po celé léto
Inspirována činností tohoto architekta, připravila Serpentine Gallery během léta sérii přednášek a diskusí s názvem Radical Kitchen. Každou středu po celé léto se zde prezentují různé londýnské organizace, aby sdílely svoje recepty na smysluplnou sociální změnu. Tyto „diskusní pikniky“ jsou obohaceny dobrým jídlem, které dodává pop restaurace Mazí Mas. Tu založily a provozují ženy-imigrantky, které se tím snaží odhalit chuť moderního Londýna.
Pavilon je také platformou pro letní Park Nights, sérii experimentálních a interdisciplinárních setkání. Různé osobnosti v oblasti umění, designu, architektury, hudby, filmu, filozofie a technologie byly vyzvány, aby vytvořily nové dílo vztahující se ke konstrukci tohoto pavilonu. Letos také již třetím rokem probíhá akce Build Your Own Pavilion, což je digitální platforma a celonárodní architektonická kampaň podporovaná Bloomberg Philantropies, která vyzývá mladé lidi, aby se zamysleli nad vztahem mezi architekturou a veřejným prostorem, aby kladli kritické otázky o budoucnosti svých měst a navrhli města, ve kterých by chtěli bydlet. Projekt s názvem Dear Friends pro rodiny s dětmi navržený umělkyní Katie Schwabovou je zase příležitostí pro děti a jejich rodiny užít si Pavilion formou hravých a originálních pohledů.
„V Burkině Faso je strom místem, kde se se setkávají lidé, kde se odehrávají každodenní společenské činnosti, kde si hrají děti ve stínu široké koruny. A zrovna jako strom představuje svobodu a zároveň atmosféru komunity, je i tento pavilon mistem, kde se lidé mohou potkat a sdílet svoji každodenní zkušenost,“ říká architekt.
Pavilon bude stát před Serpentine Gallery do 8. října tohoto roku.
