„Ministr Pelikán si přečetl text návrhu na zahájení kárného řízení, který podal pan předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, a rozhodl se k dnešnímu dni soudkyni Helenu Královou zprostit funkce,“ konstatovala Schejbalová.
Šestašedesátiletou Královou ještě před Vávrou kárně zažaloval i sám ministr. V září jí vytkl pět konkrétních trestních řízení, které podle něj prodloužila o léta, protože nerespektovala právní názory nadřízených soudů. Pelikán ovšem tehdy nevyužil svého oprávnění zakázat Králové soudit. K této možnosti přistoupil až poté, co soudkyni počátkem prosince zažaloval i předseda pražského městského soudu, který jí vytkl změny názorů na zákonnost odposlechů právě v kauze trafik.
Vávra: Trošku jsem to i čekal
„Já jsem ministrovi oznámil, že jsem podal druhou kárnou žalobu, a aby zvážil otázku dočasného zproštění výkonu funkce. Čili jsem to trošku i čekal. A asi je to dobře, že k tomu pan ministr přikročil,“ řekl Vávra v pátek.
Jak Pelikán, tak i Vávra žádají ve svých návrzích, aby Králová jako soudkyně skončila. „Máme tam dvě kárné žaloby, obě požadující, aby kolegyně Králová již nadále soudkyní nebyla, a procentuální pravděpodobnost, že třeba jedna z žalob opravdu uspěje a přesvědčíme kárný senát, je vyšší. Pak tomu logicky předchází pozastavení funkce,“ komentoval předseda městského soudu ministrův současný krok.
Mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková uvedla, že soud se o zproštění dověděl od novinářů a oficiálně zatím ministrovo rozhodnutí neobdržel. „Obecně, pokud je soudce dočasně zproštěn výkonu funkce, nemůže poté, co je mu takové rozhodnutí doručeno, vykonávat rozhodovací činnost soudce až do té doby, než rozhodne kárný senát o kárné žalobě,“ napsala.
Ministr může k dočasnému zproštění kárně stíhaného soudce přistoupit právě tehdy, jestliže se v kárné žalobě navrhuje soudcovo odvolání z funkce. Podle zákona o soudech a soudcích může Králová proti ministrovu rozhodnutí podat stížnost, která by však zákaz soudit neoddálila, protože nemá odkladný účinek.
Polovina platu
Dočasné zproštění trvá do pravomocného skončení kárného řízení u Nejvyššího správního soudu. Po tuto dobu soudce pobírá polovinu platu. Pokud nakonec není odvolán, zbývající peníze se mu doplatí. Kárný senát může soudci podle závažnosti jeho provinění uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy soudního senátu nebo nejpřísnější odvolání z funkce soudce.
Králová v justici podle informací médií začínala v polovině 70. let, nejprve působila v Chebu a Karlových Varech. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byla jmenována v roce 1990, na přelomu století působila i jako jeho místopředsedkyně. Podle seznamu, který v roce 2011 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, byla před rokem 1989 členkou komunistické strany.
Rozhodovala například mediálně sledované kauzy bývalých manažerů Čepra či údajného zneužití Vojenského zpravodajství, kde rovněž figuruje Jana Nečasová jako obžalovaná a její manžel jako svědek. Oba případy Králové odebral nadřízený soud poté, co obžalované opakovaně zprostila viny.
Králové byly odebrány kauzy Vojenského zpravodajství i Čepra- Případem zneužití Vojenského zpravodajství se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Králová zabývala od června 2014, kdy státní zastupitelství podalo obžalobu. Králová nejprve trestním příkazem Nečasové (dříve Nagyové) uložila roční podmíněný trest, stíhání jednoho obviněného zastavila a případ dalších dvou předala ministerstvu obrany, aby ho řešilo jako kázeňské provinění. Pražský městský soud však případ zpravodajců vrátil. Nečasová i státní zástupce navíc podali odpor, takže se muselo konat hlavní líčení.
- Loni v květnu Králová dospěla k závěru, že nikdo trestný čin nespáchal. Městský soud v Praze vyhověl odvolání žalobců a vrátil věc k doplnění dokazování. Králová proto rozhodovala znovu a loni v červnu čtveřici znovu nepravomocně osvobodila. Odvolací soud ale verdikt znovu zrušil a případ vrátil k projednání. Letos v lednu pak pražský městský soud kauzu zneužití zpravodajství Králové odebral. Vytkl jí nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost. Případ začala řešit soudkyně Pavla Hájková a 22. listopadu soud Nečasové uložil dvouletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Obžalovaní zpravodajci také dostali podmínku a zákaz působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Rozhodnutí není pravomocné.
- Od konce loňského roku Králová soudí i další případ, související se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Jde o kauzu takzvaných trafik, tedy podplácení poslanců funkcemi. Žalobě kromě Nečasové čelí její manžel a bývalý premiér Petr Nečas či někdejší vládní úředník Roman Boček. Králová požádala, aby jí případ odebrali kvůli tomu, že její kolegyně je manželkou exposlance ODS Petra Tluchoře (v kauze byl dřív obviněn a nyní je svědkem), městský soud jí ale nevyhověl.
- Letos soud zamítl stížnost státních zástupců, podle nichž je Králová podjatá. Soudní líčení v této kauze nadále pokračuje. Počátkem listopadu Králová rozhodla, že odposlechy, o něž se opírá obžaloba, jsou nezákonné. Při předchozích jednáních ale Králová použití odposlechů připustila. Později prostřednictvím tiskové mluvčí své rozhodnutí upřesnila, že za nezákonné považuje jen dvě sms, které jsou součástí trestního spisu, nikoliv tedy všechny odposlechy. Kvůli této kauze podal předseda pražského městského soudu Libor Vávra na Královou kárnou žalobu. Byla to již druhá kárná žaloba na Královou.
- Letos v září podal na Královou kárnou žalobu ministr Pelikán. Návrh se týká pěti různých trestních řízení, které soudkyně podle něj prodloužila o léta, protože v nich opakovaně nerespektovala závazné právní názory nadřízených soudů. Tehdy ministr nevyužil svého oprávnění dočasně Královou zprostit výkonu soudcovské funkce. Této možnosti se rozhodl využít poté, co soudkyni zažaloval Libor Vávra.
- Mezi případy, kvůli kterým podal na Královou ministr Pelikán kárnou žalobu, patří obvinění někdejšího šéfa Správy železniční a dopravní cesty Jana Komárka za uzavření nevýhodných smluv na nákup elektřiny. Po dvojím osvobození senát pod vedením Králové v listopadu 2013 Komárka odsoudil k dvouleté podmínce (za pokus o porušení povinnosti při správě cizího majetku mu hrozilo až osmileté vězení). Městský soud ale nakonec Komárka, který vinu od počátku odmítal, osvobodil.
- V listopadu 2013 padl verdikt i v kauze bývalého ředitele firmy Čepro Tomáše Kadlece a jeho někdejšího obchodního ředitele Alexandra Houšky. Podle žalobce podepsali v letech 2003 až 2005 nevýhodné smlouvy. Králová oba muže osvobodila, po dovolání nejvyššího státního zástupce se proces vrátil na začátek. Kadlec a Houška byli osvobozeni i v prosinci 2015 a loni v září. Oba tyto verdikty Králové městský soud zrušil - první s odůvodněním, že líčení provázely podstatné vady a také porušení trestního zákoníku. Letos v dubnu byla Králové kauza odebrána. Soudí ji soudkyně Ivana Tichá.
- V listopadu 2013 padl další osvobozující rozsudek v dalším "kárném" případu, pod nímž je Králová podepsána. Obžaloby zprostila bývalého velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka a další dva lidi, obžalované za zneužití pravomoci a podvodu při uzavření tří smluv na marketingové akce kolem česko-asijského fóra 2009. Zhruba o dva měsíce dříve padl osvobozující verdikt i v podobném případu někdejšího ministra a velvyslance v Austrálii Juraje Chmiela, kterého žaloba vinila z porušení zákona o veřejných zakázkách.
- V předchozích letech soudila Králová například i výtvarníka Romana Týce kvůli jeho konfliktu se strážníky. V červnu 2012 rozhodla, že umělec nespáchal trestný čin a případ skončil jako přestupek na radnici. Na starosti měla také kauzu Čechoameričana George Novotného, obžalovaného mimo jiné z vydírání bývalého šéfa televize Nova Vladimíra Železného (kauza souvisela s případem, v němž byli oba potrestáni za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny). Novotnému v červnu 2009 vyměřila dvouletou podmínku.
- Králová (narozena 12. srpna 1951) začínala podle informací médií v justici v polovině 70. let, nejprve působila v Chebu a Karlových Varech. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byla jmenována v roce 1990, na přelomu století působila i jako jeho místopředsedkyně. Podle seznamu, který v roce 2011 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, byla před rokem 1989 členkou komunistické strany.
|
