PRAHA Zájem o inscenaci s názvem Pension Fritzl byl ve Vídni obrovský - Hubsi Kramar totiž oznámil, že připravuje komedii o Josefu Fritzlovi, který 24 let ve sklepním vězení znásilňoval svou dceru a zplodil s ní sedm dětí. V Rakousku to vyvolalo rozporuplné reakce, k úmyslu se vyjadřovala i politická reprezentace. Kramarův úmysl propírala média, zejména bulvární Kronen Zeitung a Heute.
Inscenace měla předvést „vše, co jste kdy chtěli vědět o Fritzlových“. Hru anoncoval slogan Ve sklepě pod kobercem. Hlouběji už to nejde. Prostě Dolní Rakousko! Kromě kompletní rodiny Fritzlových se má na jevišti ještě objevit příšera z Fritzlsteinu a skupina skutečných expertů.
Kramar tak zařídil divadlu fantastickou reklamu, údajně žádaly o natáčení inscenace desítky televizních stanic a přitom věděly pouze to, jak se bude jmenovat. Nakonec však od původního úmyslu (byl-li vůbec nějaký) ustoupil a vznikla divadelní koláž, v níž jméno Josefa Fritzla padne snad dvakrát, a která se podle autora hlavně snaží poukázat na nevybíravé metody médií v honbě za senzací. Přitom sám Kramar je známý komik, který s oblibou provokuje - je známý svými politicky laděnými performancemi na veřejnosti. Jedním z jeho kousků byla účast na tradičním vídeňském Plesu v opeře, kam přišel v převleku za Adolfa Hitlera. Svým činem protestoval proti výsledkům rakouských voleb v roce 2000.
Ještě jsem nebyla znásilněná, ale kamarádka ano Premiéra a první dvě reprízy Pensionu F. byly díky Kramarově aktivitě úplně vyprodané, i když publikum tvořili hlavně novináři. Na premiéru přijela BBC i Al-Džazíra. Pension F., který má v podtitulku mediální satira, má formu fiktivního televizního pořadu, který je vysílán ze sklepního studia. Pokleslou talk-show střídají skladby v podání transvestity nebo parafráze televizní pěvecké soutěže Superstar.
Na scénu se promítají palcové titulky z rakouského tisku, které popisovaly případ Josefa Fritzla. Herci se také posadili před přihlížející novináře a teatrálně jim zatleskali, v závěru pak autor přítomným žurnalistům poděkoval za to, že napsali tak dobrý kus.
Jednotlivé výstupy předvádějí lehce pokleslý, někdy až křečovitý humor, který ovšem kabaretní forma vcelku unese, například starší žena, která vypráví o svých ústrcích, trpí hlavně tím, že ještě nikdy nebyla znásilněná, zatímco její kamarádka ano. Moderátor s ní soucítí a zavolá vizážistku, která postarší stěžovatelku patřičně vylepší.
Pension F. byl vesměs hodnocen jako banální lidová zábava, jediné, co se vymykalo, byl způsob, jakým autor a režisér v jedné osobě kus propagoval. Pokud se přece jenom ve hře objevilo něco na způsob razantního a sdělného politického divadla a satiry na domácí poměry, pak až v samotném závěru, kdy jedna z postav prohlásí, že sranda skončila a dodá: „Cizinci vypadněte, turisti, jezděte k nám.“ Jeho fámulus zastřelí černocha na jevišti a diváci začnou sledovat televizní reklamu na kolekci písní zesnulého korutanského hejtmana Jörga Haidera, který jódluje v kroji...
Inscenace má předvést „vše, co jste kdy chtěli vědět o Fritzlových“. Hru anoncoval slogan Ve sklepě pod kobercem. Hlouběji už to nešlo. Prostě Dolní Rakousko! Na jevišti se objevila i příšera z Fritzlsteinu.
