Lidská láska ke zvířatům nezná mezí. Stále více psů a koček ani vzdáleně nepřipomíná hbité šelmy schopné lovu, ale spíš líné chlupaté koule, které si misku s granulemi nechají přinést pod nos. V ordinacích veterinářů se běžně potkávají psi s artrózou nebo nemocemi srdce s kočičími diabetiky.
„Light“ psí a kočičí granule se dnes prodávají stejně samozřejmě jako nízkotučné jogurty pro lidi. V zahraničí dokonce existují speciální odtučňovací kurzy a pobyty pro psy. Je jen otázkou času, kdy je začne někdo nabízet i u nás. Už teď v Česku působí veterinární nutriční terapeuti a také se dají koupit běžecké pásy. Stačí mazlíka připoutat – a z gauče při koukání na televizi sledovat, jak pes běhá a spaluje kalorie.
Podle agentury AP trpí obezitou až 45 procent amerických psů a dokonce 57 procent koček. Situace v Evropě včetně Česka je velmi podobná. S obézními zvířaty se setkávají veterináři nejen ve velkých městech, ale i na vesnicích – bez ohledu na ekonomickou situaci majitelů. Naopak štíhlí psi a hubené kočky jsou čím dál vzácnější.„Mnoho lidí si stále myslí, že čím víc svého miláčka krmí, tím lépe pro něj. Přitom mu nevědomky zkracují život,“ upozorňuje MVDr. Vladimír Pišl, který působí v Milovicích. Viník zvířecí obezity je téměř vždy stejný jako u lidí – je jím překrmování a nedostatek pohybu.
„Nelze nadváhu svalovat jen na metabolické poruchy. Ty se samozřejmě vyskytnout mohou, ale často je jejich příčinou právě nadváha,“ dodává veterinář. Psi a kočky tloustnou jednoduše proto, že mají neustálý přístup k žrádlu, i když by jim bohatě stačilo krmení jednou denně. Krmné dávky jsou vytvořené pro aktivní zvířata, nikoliv lenochy, co se válí doma na gauči. Překrmovaná tak mohou být i ta zvířata, která dostávají krmivo přesně podle návodu na obalu. Navíc, páníčci jim sami nutí další jídlo – včetně toho lidského. Mají pocit, že jinak jejich psík či číča trpí hlady. A za důkaz správnosti svého počínání považují prosebný pohled psích nebo kočičích očí.
Lidé až příliš snadno podlehnou smutnému pohledu, není výjimkou, že pes nebo kočka obědvá spolu s majitelem, někdy dokonce z jednoho talíře. „Zvířata by mnohem víc než pamlsky ocenila větší pozornost majitele v podobě hry nebo procházky. Jenže člověk je tvor pohodlný, a tak než by obětoval hodinu svého času a trochu energie, raději sáhne po pytlíku s pamlsky. Řada lidí své mazlíčky svou opičí láskou pomalu zabíjí,“ je přesvědčena MVDr. Blanka Neumannová z Veterinárního centra PAC v Praze. A dodává, že existují mnohem zdravější způsoby, jak svého mazlíka potěšit, než mu dát smažený řízek či věnec buřtů. Lidská strava je pro zvířata zcela nevhodná, protože je příliš slaná a kořeněná. Čokoláda je dokonce pro psy i kočky vyloženě toxická.
Přitom už jen zdánlivě malý nárůst hmotnosti může vést ke zhoršení zdravotního stavu zvířete. Například kilo a půl navíc u běžně pětikilové kočky nebo dvě a půl kila u osmikilového psa znamená totéž, jako kdyby člověk vážící 75 kilo přibral dalších 25 kilogramů.
Také veterinární péče o obézní zvíře je pochopitelně dražší. Tlusťoch musí častěji navštěvovat veterinární lékaře a také potřebuje léky a zákroky, které u štíhlých zvířat nejsou vůbec nutné. Většina léčivých přípravků se podává podle hmotnosti, a tak už jen odčervení nebo očkování může být dražší. Náklady na péči tak obvykle vzrostou od několika set až po několik tisíc měsíčně. Například účet za totální endoprotézu kyčelního kloubu v důsledku artrózy se může vyšplhat až na šedesát tisíc korun.
„S rostoucí hmotností pochopitelně roste pravděpodobnost rozvoje zdravotních problémů. Časté jsou onemocnění srdce a cév, cukrovka a také obtíže s klouby – včetně artrózy,“ říká MVDr. Hana Nováková, veterinární lékařka z České Třebové. Obézní psi i kočky tak mohou mít obdobné zdravotní komplikace jako jejich majitelé. Nadváha navíc zvířeti výrazně zkracuje život. „Tlustý člověk dostane infarkt, který ho donutí něco se sebou dělat. Psovi ani kočce se nic takového nestane, a tak zvíře těžko změní svoje chování,“ dodává s tím, že za zdraví psa i kočky je plně zodpovědný jejich majitel.
Některá plemena psů i koček mají k obezitě větší sklony, a tak tloustnou rychleji a snadněji, často už v mladém věku. Jde například o labradory nebo perské kočky. Proto je nutné jejich žravost „krotit“ a zbytečně je nepřekrmovat. Někteří majitelé se také domnívají, že když dají své zvíře vykastrovat, je tloustnutí nevyhnutelné. Hormonální změny sice ovlivňují hmotnost, ale při vhodném složení krmiva a dostatku pohybu k nárůstu hmotnosti vůbec nemusí dojít.
Kočka žijící sama v bytě nemá nejmenší důvod udělat ani o krok víc, než potřebuje, aby se dostala ke krmení. Stejně tak se malí psíci jako jorkšíři nebo krysaříci mohou naučit čůrat do bedýnky, aniž by museli chodit na procházku. Přitom kočka po staletí žila s člověkem jako hubitel myší a právě miniaturní pejsci nosící dnes růžové oblečky byli dříve chování proto, aby lovili krysy a potkany ve stájích. I když je to dnes skoro neuvěřitelné, pes i kočka jsou skutečné šelmy a umí se tak chovat. Jenže pod nánosem tuku o své schopnosti přicházejí. Tlustý může být úplně každý pes bez ohledu na rasu, pohlaví nebo věk. Klidně i dalmatin. Také labradoři mají vrozené sklony k obezitě, která se stala smutným osudem této kočky.
V čekárnách veterinárních ordinací obvykle visí názorné plakáty varující před zvířecí obezitou. Jen tak mimochodem, jsou dost podobné těm, které jsou k vidění u praktických lékařů pro lidi. Přesto si většina majitelů vůbec nepřipouští, že by právě jejich miláček mohl být obézní. Někteří nejsou schopni obezitu poznat. Přitom stačí zvířeti sáhnout na žebra. Pokud se dají lehce nahmatat, je vše v pořádku. Jakmile ale žebra neucítíte ani při silném tlaku, pravděpodobně je vaše zvíře obézní. „Na vině je jednoznačně neznalost a neinformovanost majitelů. Hodně lidí si pořídí psa nebo kočku jako hračku nebo dokonce módní doplněk, aniž by věděli, jak se o ně správně starat,“ říká Karel Wheeler, asistent Veterinární kliniky Madridská v Praze Vršovicích. Psům pak často chybí aktivně trávený čas v podobě her, aportování, procházek a hlavně živého pohybu.
Výjimkou nejsou lovečtí psi jako ohaři, bíglové, labradoři nebo rhodéští ridgebackové chovaní v panelákových bytech. „Hned několik celebrit má jack russell nebo parson russell teriéry. A tak je lidé chtějí mít doma, aniž by si uvědomili, že jde o prakticky neunavitelné psy, kteří každý den potřebují několikakilometrovou procházku,“ popisuje veterinář. Tato plemena byla vyšlechtěna proto, aby doprovázela svého pána na lovu. Původně lovečtí psi zvyklí na drsné pracovní podmínky tak místo nezbytného pohybu leží doma a nudí se. Nejenže tloustnou, ale bývají neurotičtí a mají sklony ničit vybavení bytu. Majitelé pak viní psa. Hledat chybu v sobě je ani nenapadne.
Lidská lenost nezná mezí, a tak se před pár lety objevily ve Spojených státech speciální běžecké pásy pro psy. Stačí na ně zvíře jednoduše připoutat, zvolit rychlost a už jen pozorovat, jak běží, aniž by majitel musel překročit práh domova. Běžecké pásy jsou nyní nabízeny hned v několika českých obchodech s chovatelskými potřebami. Na internetu se dají koupit zhruba od deseti do dvaceti tisíc, záleží na tom, pro jak velké psy jsou určeny. Pravidelné procházky jsou samozřejmě levnější, ale vyžadují aktivní účast majitele. A v tom je zakopaný pořádně tlustý pes. ?
