Jen deset minut chůze z centra Českých Velenic se českým studentům naskýtá jedinečná příležitost: vystudovat rakouskou obchodní akademii a složit rakouskou maturitu. Náklady na studium přitom nejsou nikterak vysoké – samo studium je bezplatné. A po vyučování stačí desetiminutovou procházkou přejít hranici a bydlení i živobytí si platit v českých korunách. Tak vypadá život studentů Obchodní akademie v Gmündu.
Naší průvodkyní po škole byla Lenka Čermáková, jedna ze dvou zde působících českých učitelek a rovněž někdejší absolventka. „Rakouská maturita má své výhody. Předně otevírá cestu na rakouské vysoké školy, takže čeští studenti mohou pokračovat, a také to často dělají, na školách v Linzi či ve Vídni,“ vysvětluje.
A protože studují v němčině, nemusí s výjimkou poplatků, které jsou povinné pro všechny žáky, za studium platit. „Ani ti, kteří se rozhodnou po škole odejít rovnou do praxe, se nemusejí bát, že by s rakouskou maturitou v Čechách obtížně hledali místo. Řada rakouských firem, s nimiž škola udržuje kontakty, má u nás své pobočky. Takoví zaměstnavatelé velmi rádi přijmou člověka, který zná rakouský systém práce a perfektně ovládá odbornou terminologii.“ Dobrovolně samostatní Čeští studenti posledních dvou ročníků obchodní akademie se shodují: rakouské vyučování je jiné než to u nás. Především tu nejsou žádné nečekané písemné práce, vyučující každého předmětu si na začátku roku se studenty stanoví termíny zkoušek. Hodina trvá padesát minut a přestávka jen pět, některé dny končí vyučování až pozdě odpoledne. A všechno je dobrovolné. „Ale jen zdánlivě. Kdo nechce mluvit v hodinách, nemusí. Jenomže potom se to odrazí na jeho známce za aktivitu při vyučování,“ doplňují studenti. A protože známek je za školní rok mnohem méně než na českých školách, stojí oprava byť jen jednoho nezdaru velké úsilí. Mezi výhody studia lze zařadit i kvalitní výuku angličtiny a francouzštiny, vybavenost školy, ale třeba i to, že zatímco čeští školáci hoblují na lyžařském výcviku kopce Krkonoš a Jeseníků, ti z Gmündu si užívají týden v rakouských Alpách. Šance na přijetí mají čeští studenti veliké, protože – jak tvrdí Lenka Čermáková – o téhle možnosti studia se u nás stále málo ví. A kolující zprávy o jeho náročnosti? Ty se rozhodně netýkají „startovní čáry“. Němčina se u přijímaček nezkouší, a jak studenti potvrzují, někteří z nich neuměli německy ani slovo. Německy za rok Jazykovým sítem je však nultý ročník, kterým musí povinně projít všichni. Sestává z jednadvaceti hodin němčiny týdně a jeho cílem je připravit děti, aby v prvním ročníku v hodinách již dobře rozuměly. Zapomeňte na konverzační fráze, studenti se musí naučit rozumět výrazům jako „sestrojte trojúhelník“, „vytvořte rozvahu“ nebo „zítra odpadá tělocvik“.
Podle druhé české vyučující na zdejší škole Zuzany Nechvátalové nezvládnou přípravný ročník někdy až tři čtvrtiny přihlášených dětí. „Pro studenty je to náročné z hlediska vlastní disciplíny. Denně mají jen čtyři hodiny, a někteří si proto rychle zvyknou se odpoledne poflakovat. Pro postup do prvního ročníku je však třeba, aby nultý absolvovali s průměrem do 2,0. A tak nám tady z původních dvaceti zůstane každý rok zpravidla tak pět šest žáků,“ připouští učitelka.
Člověk by si mohl myslet, že myšlenka opustit v patnácti letech domov a vymanit se z rodičovského dohledu je pro většinu teenagerů více než přitažlivá. Sami studenti ale upozorňují, že v praxi je to přece jen něco jiného. Bydlení na privátě v cizím městě, jazyková bariéra, maminka daleko a do toho nutnost nalézt v sobě dost sebekázně na učení. „Samota je na nich znát, často se nám stává, že jejich hlavní potřebou v hodinách češtiny je mluvit a mluvit. Chtějí nám vyprávět, co dělali a jak co zvládají,“ shodují se obě české učitelky.
„Rozdíl mezi nulákem a prvákem je šok. V nuláku jsme měli po obědě volno, v prváku se najednou učíme až do odpoledne a nikdo se nestará, zda zvládáme,“ tvrdí čerstvé studentky prvního ročníku. Do toho částečně vázne i komunikace s rakouskými spolužáky. Ne že by snad šlo o přezírání, problém je spíš ten, že vinou devítileté základní školy a nultého ročníku jsou Češi ve třídách o dva roky starší než jejich místní spolužáci. Ti prý často nevědí, o čem se s nimi vlastně bavit.
I Rakušané se učí česky Rozdíl je ovšem ve znalostech. „Rakušané mají rozhodně lepší všeobecný přehled a hlavně jsou na tom o mnoho lépe ve znalosti angličtiny,“ shodují se páťáci. Jak však dodávají, v posledních ročnících se ledy prolomí. Možná i proto, že řada rakouských dětí se začne v průběhu studia učit češtinu, někteří dobrovolně, někteří v závislosti na zvoleném oboru i povinně.
„Občas se ukáže, že i některý učitel mluví česky. Sem tam nás to nemile zaskočí,“ varují páťáci své mladší spolužáky. A slovníček neslušných českých výrazů si prý rakouští učitelé podle všeho nastudovali všichni.
Jací jsou rakouští učitelé, ptáme se. Ve sborovně nás na první pohled zarazil mnohem větší podíl mužů. Podle studentů jsou srdeční a spravedliví. „Že bychom někdy získali nějakou úlitbu, že jsme Češi a hůř rozumíme, to se nám zas tak často nestává. Bohužel.“
Pro zájemce o studium pořádá Obchodní akademie v Gmündu každý rok den otevřených dveří. Kromě prohlídky školy je jeho součástí tzv. vyučování při otevřených dveřích. V tomto školním roce se bude konat v pátek 22. ledna 2010 od 14 hodin.
***
Česká v. rakouská škola Rakouští studenti jsou velmi zdvořilí
Když už jsme zkoumali rozdíly mezi rakouskou a českou školou, museli jsme se také zeptat na rozdíly mezi rakouskými a českými studenty. Zuzana Nechvátalová učí nejen na Obchodní akademii v Gmündu, ale také na průmyslové škole v Českých Budějovicích. „Rakouští studenti mají ke studiu absolutně jiný přístup než ti naši,“ říká. „Například nikdy se mi nestalo, že by rakouský student nepřinesl na hodinu práci, kterou měl vypracovat doma.“ Studenti jsou prý také o poznání zdvořilejší, a to nejen k učitelům, ale i k sobě navzájem. „Mají lepší všeobecný přehled, i když jejich znalosti jsou někdy velmi povrchní. Ve chvíli, kdy se ale začnou nějakému problému věnovat, zpracují ho velmi precizně. Je také vidět, že na základních školách s nimi daleko lépe cvičí logické uvažování,“ dodává.
