První: V procesu zvaném Mafia Capitale odsoudili v Římě čtyřicet lidí za korupci při udílení veřejných zakázek. Druhá: Ve Vídni se pohádali ministři zahraničí Rakouska a Itálie. Sebastian Kurz prý od Angelina Alfana očekává, že „trajektová doprava ilegálních migrantů mezi italskými ostrůvky a pevninou skončí“. Našinec by se vsadil, že více zaujme ta druhá. Přitom obě pocházejí z téhož dne.
Ještě před 25 lety téma mafie a jejího propojení s politikou hýbalo Itálií. Teď působí upozaděně. Ano, policie v Palermu zatkla 34 lidí v protimafiánské razii, ale ta měla spíš pietní než naléhavý ráz. Uctila dva prokurátory, kteří proti mafii bojovali a právě před 25 lety jí sami padli za oběť – Giovanni Falcone 23. května a Paolo Borsellino 19. července 1992.
Když se dnes řekne mafie, lidé se spíše v duchu přenesou nazpátek, než aby rozebírali čerstvý soud v Římě či razii v Palermu. Slova Palermo, chobotnice, Cosa nostra, Falcone, Borsellino pronikla už dávno do hovorové řeči i do filmů. Ne že by to někdo podceňoval.
Ale když se dnes řekne akutní hrozba, lidé si vybaví spíš slova jako ilegální migrace, etnická ghetta, terorismus, Ventimiglia, Brenner (hraniční přechody do Francie a Rakouska, kudy by migranti pokračovali dále do Evropy, pokud by v Itálii dostali schengenská víza).
Před lety se ptal čtenářů list Die Zeit: Který z těchto výrazů není na seznamu klíčových slov, po nichž pátrají „šmírovací“ úřady v USA? 1) Bezpráví, 2) mafie, 3) most. Správná odpověď zněla b). Teď se můžeme jen dohadovat, kdy a zda vůbec z toho seznamu zmizí výraz džihád.
