Embéčko ztělesnilo reformně komunistický konzumerismus éry Antonína Novotného i pražského jara. Posadilo zdejší společnost na kola podobně, jako o 55 let dříve Američany Fordova „plechová Líza“. A šlo o moderní auto na západní úrovni. Škoda 1000 MB s tehdy trendovým motorem vzadu působila stejně jako Volkswagen 1500, Renault 8 či sporťáky NSU. Když ji testovali západoněmečtí novináři, dali je na roveň zmíněnému renaultu.
Člověku vrtá hlavou otázka: Když komunisté dokázali vyvinout tak pěkné a dobré auto, proč potom začal náš stát zaostávat? Je to téma na hlubokou analýzu. Ale cosi napoví i tak okrajové záležitosti, jako byla před lety dačická výstava o životě v česko-rakouském pohraničí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Fotografie ukazovaly paralelní vývoj českého a rakouského „zapadákova“ – práci, život i zábavu lidí v něm. Ve 40. a počátkem 50. let působil rakouský „zapadákov“ zaostaleji a ušmudlaněji než český. Bylo po válce a Rakousko patřilo mezi poražené země. V 60. letech byly oba „zapadákovy“ srovnatelné. Lidé chodili podobně oblečeni, bydleli v podobných domcích, jezdili podobnými auty (Češi v embéčkách, Rakušané ve volkswagenech) a bavili se na podobných hasičských bálech. Až v 70. a 80. letech se nůžky začaly rozvírat ve prospěch Rakouska – ve prospěch lépe udržovaných domů, hezčího oblečení i kvalitnějších aut.
Proč u nás nastal sešup až tehdy? Lze za tím vidět neblahý vliv normalizace a negativního výběru talentů v té době. Ale i vytrácení dividendy masarykovské republiky. Úspěch embéčka doložil, že v době jeho vzniku už sice 16 let vládli komunisté, ale konstruktéři, řemeslníci i dělníci ještě mohli zúročit kvalifikaci získanou za první republiky. Ten vliv nešlo jen tak vymazat. Tak jako dnes nelze úplně vymazat fakt, že tolik lidí získalo školu života za normalizačního komunismu.
Na to vše nás upomíná Škoda 1000 MB, auto, které si loni koupila i nová britská velvyslankyně v Praze. Když se jí novináři z MF Dnes ptali, proč zrovna embéčko, odpověděla: Protože je originální a líbí se mi, jak vypadá.
