Přes kontrolní stanoviště přechází podle hlídkujících vojáků až 5000 civilistů denně. Jde například o penzisty z povstalci ovládaných území, kteří si na ukrajinské straně vyzvedávají důchody, o cestující za příbuznými nebo o pracující, kteří dojíždějí do mariupolských podniků.
‚Banderovce řešme společně.‘ Petříček v Kyjevě dohodl zřízení fóra, má pomoci vyrovnat se s historií |
„Linie dotyku je něco, co člověk z kanceláře asi nemůže pochopit,“ řekl Petříček novinářům. „Trpí tu nejvíce obyčejní lidé,“ upozornil a v této souvislosti přislíbil, že Česká republika by mohla rozšířit pomoc určenou dětem zasaženým konfliktem. Od roku 2014 vynaložilo Česko na humanitární pomoc Ukrajině zhruba osm milionů eur (přes 206 milionů korun).
Naše návštěva na východě Ukrajiny dokládá jasnou podporu České republiky ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a uzemní celistvost. https://t.co/e0vObKFHWD
Cesta „dokládá jasnou podporu České republiky ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a územní celistvost,“ napsal ministr na twitteru. „Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. Ozbrojenci s podporou Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ napsal Petříček.
Během návštěvy Mariupolu, na kterou ukrajinská strana pozvala i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, Petříček v souvislosti se situací na východě Ukrajiny apeloval na Rusko, aby začalo plnit své závazky z minských dohod o urovnání konfliktu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Od jara 2014 si konflikt vyžádal přes 10 000 mrtvých.
2/2 Ozbrojenci s podporu Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům #OBSE. https://t.co/QjEw8Mod2i
„Je třeba tlačit na Rusko, aby hledalo cestu k plnění minských dohod a ukončení konfliktu. Lidé na obou stranách mají zájem žít normální životy,“ zdůraznil Petříček. „Naše úsilí musí pokračovat. A doufám, že Rusko se bude chovat odpovědně,“ odpověděl na dotaz, zda zahraniční tlak dokázal přimět Moskvu ke změně politiky.
Šéf ukrajinské diplomacie Klimkin v Mariupolu poděkoval ministrům Petříčkovi i Samuelsenovi, že jejich návštěva coby představitelů členských zemí EU pomohla k tomu, že Rusko opět začalo pouštět ukrajinské lodě Kerčským průlivem. „Velmi děkuji našim přátelům,“ řekl Klimkin, podle něhož Rusko usiluje o ovládnutí celého Azovského moře. Ocenil i humanitární pomoc jako „malé projekty, které ale hodně pomáhají lidem“.
Na vlastní oči jsme se přesvědčili o rozsahu lidských a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem. Vyjádřili jsme přesvědčení, že občané Ukrajiny mají právo žít důstojně a v míru. https://t.co/JxtZIFsl8M
Mariupol a zejména jeho námořní přístav se v poslední době dostaly do centra pozornosti kvůli listopadovému incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Ruské lodě tam zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a zajaly 24 námořníků, kteří teď v Moskvě čekají na soud. Kyjev obvinil Rusko z pokusů zablokovat důležitou námořní cestu, která přístavy Mariupol a Berďansk spojuje s Černým mořem.
Podle informací agentury Reuters budou ministři zahraničí zemí EU na zasedání v polovině února zvažovat v souvislosti s kerčským incidentem vyhlášení nových protiruských sankcí. Možná už tento týden Brusel pošle do Moskvy kvůli zadržení ukrajinských námořníků protestní nótu, upozornil Reuters.K incidentu v úterý v Praze vydalo prohlášení české ministerstvo zahraničí. Vyzývá v něm Rusko, aby zadržené ukrajinské námořníky propustilo. „Pokud tito členové posádek nebudou propuštěni, měla by EU být připravena zvážit nová, adresná opatření vůči Rusku,“ uvádí se v dokumentu.
