Německo: Grilování podle rádia
naši západní sousedé jsou do gril party zapálení snad ještě víc než my Češi. Mít na zahradě kvalitní gril a čas od času pozvat na barbecue své přátele v německu patří k dobrému vychování. Připravuje se maso, zelenina, sýry (např. ovčí, feta, zato Pepu na gril tu nepotkáte), ale i nejrůznější uzeniny, nejčastěji norimberské párečky, o něco větší durinské párky či libová, lehce vyuzená slanina.
Jako jsou na severu Evropy oblíbené grily na jedno použití, v německu, například v okolí Augsburku, jsou grily vpřírodě či na plážích rovnou napevno nainstalované. Stačí přijít s vlastním proviantem. A při odchodu samozřejmě vše uvést do původního stavu, ale to se tu bere jako samozřejmost. Podle překladatele Davida vereše, který vněmecku přes dvacet let žil, jsou obvykle tyto grily službou města občanům. „Je v tom vidět snaha měst dostat lidi z jejich domů a bytů ven, do přírody,“ popisuje.
Poslední módou je tu pak tzv. grilování podle rádia: německý Jamie oliver nejprve (asi den či dva předem) zveřejní na internetu nákupní seznam a celé sobotní odpoledne pak se svými posluchači griluje – radí s přípravou marinády, sem tam něco vtipného utrousí... Aby byla interakce dokonalá, rádio umísťuje na zahrady a terasy náhodně vybraných (a trochu exhibicionistických) rodin webkamery, těmi jejich snažení snímá a on-line vysílá do éteru.
Norsko, Švédsko, Finsko: Na pláž s vaničkou
V Norsku by se o grilování s nadsázkou dalo mluvit jako o národním sportu. Je tu natolik populární, že se griluje téměř vždy, když je „hezky“ (to znamená, že nesněží), a to buď na zahrádkách, nebo v přírodě – hlavně mladí lidé vyrážejí na pobřeží a berou s sebou grily na jedno použití. Takový „instantní“ gril stojí pár korun, dá se pořídit v každém supermarketu a vypadá jako vanička o rozměrech menší A4, která je naplněná hmotou na podpal. A rozžhavený prý vydrží celý večer.
Zatímco na běžných grilech Norové připravují nejčastěji steaky (kuřecí, vepřové), případně ryby, zeleninu či špízy, jednorázové grily se používají hlavně na rychlovky, jako jsou párky, klobásy a tenké plátky masa.
Protože je obliba grilů na jedno použití opravdu vysoká (a protože jsme v Norsku), v nejfrekventovanějších grilovacích lokalitách (například na zmíněných plážích) najdete speciální koše určené pouze pro tento typ grilů. „I tak se ovšem vNorsku vedou debaty o škodlivosti jednorázových grilů a jejich dopadu na životní prostředí – údajně se jich tu totiž ročně prodá přes milion kusů,“ přibližuje pozadí fenoménu nordistka Jitka Jindřišková.
V sousedním Švédsku jsou hliníkové grily na jedno použití podobným hitem jako v Norsku. Říká se jim tu engangsgrill a jejich součástí je vedle dřevěného uhlí i jednorázové grilovací náčiní. Nejčastěji připravovaným jídlem je tzv. grillkorv, tedy párek určený speciálně ke grilování na tomto typu grilu. Podává se s hořčicí či kečupem v malé housce korvbröd, často doplněné o míchaný salát. Navrch si Švédi obvykle ještě opečou marshmallows. Vše se zapíjí pivem z Systembolaget (zdejší monopolní obchod na alkohol) či ciderem.
Finové též ctí severskou oblibu párků a klobásek, připravují je mnohem častěji než klasické steaky, protože je tu ale velké procento vegetariánů, uzeninám zdatně sekunduje grilovaná zelenina (paprika, cuketa, lilek).
Nejčastěji se samozřejmě griluje v létě a úplně nejvíc na svatého Jana, což je největší finský svátek a navíc doba slunovratu – nad rozpáleným grilem se tedy slaví hlavně světlo a dlouhé dny.
Když počasí zrovna nepřeje, dá se grilování spojit i s pobytem v sauně, a to doslova. – Nad rozpálené kameny na kamnech se jednoduše umístí mřížka, na ni pár klobásek či párků… Vůně to musí být intenzivní.
Nový Zéland, Austrálie: Ovce, kam se podíváš
Na Zélandu připadá na jednoho obyvatele asi dvacet ovcí a skopové tu je velmi levné – mezi nejoblíbenější druhy barbecue tu proto patří jehněčí kotletky. Podobně jako sousední Australané zdejší obyvatelé grilují často a rádi a vedle skopového připravují hlavně hovězí a ryby.
Hitem jsou malé stolní udírny – dají se koupit v každém větším supermarketu a má je snad každá rodina. Udí se všechny druhy masa, výborné jsou prý ale především ryby, kterým stačí trocha soli a deset patnáct minut.
Jihoafrická republika: V pozadí jsou ženy
Grilování v JAR je takřka automatická aktivita – nejpříjemnější a nejsnazší způsob přípravy jídla. Vše začalo tím, že zdejší ženy už nechtěly být na dlouhé hodiny zavřené v kuchyni, ale naopak trávit čas se svými blízkými.
Plusové body grilům přidává i podnebné pásmo, v němž země leží: je tu poměrně brzy tma – a současně ještě dosti teplo. Posezení u roztopeného grilu za tlumeného umělého osvětlení tak získává slavnostní ráz.
Tradici barbecue založili v JAR Afrikánci, tedy potomci bělochů původem z Holandska, a v jejich řeči (tedy afrikánštině) se mu říká braai. Griluje se vše od vepřových steaků až po speciální bratwursty. S evropským celorodinným setkáním se ale zdejší grilování srovnat nedá, děti do něj nepatří – spíše jde o posezení s přáteli, při němž hraje významnou roli místní pivo.
***
Grilovací federer ? Grilování je jako tenis. Konají se v něm mezinárodní mistrovství jednotlivých zemí, má svou evropskou a světovou asociaci (WBQA – World Barbecue Association; neplést s organizací, která má stejnou zkratku, ale poněkud odlišnou náplň činnosti – Word Bible Quiz Association). Ta zveřejňuje pravidelně žebříčky nejlepších. Soutěží se obvykle v pěti kategoriích – ryba (losos), vepřové maso (krkovice), hovězí, krůta (prsa) dezert – a skutečně ambiciózní grilovací týmy pořádají před důležitým kláním (ta se odehrávají například na parkovišti před supermarketem) důkladná soustředění. Grilovací Federer pro letošní rok se jmenuje Hela Grillteam Gut Glut Germany.
