Sonda vůbec poprvé odebrala vzorky z povrchu rudé planety. Jejich následná analýza odhalila vodu.
Pozornost vědců i médií se letos upírala především k Marsu. Na rudé planetě se opět pátralo po podmínkách pro život. Tentokrát však ne pouze z oběžné dráhy, robotický geolog pracoval přímo na místě.
Na Marsu přistála v květnu sonda Phoenix a odebrala z povrchu vzorky hornin. Na snímku „rozrýpnutého“ místa se vedle rudé hlíny objevily i bílé skvrny. Vědci spekulovali, zda jde o led, či soli.
Následná chemická analýza, při níž se vzorek zahříval, prozradila, že zmrzlá půda na Marsu skutečně obsahuje led. Vědci se domnívají, že stopy vody pocházejí spíše z doby dávno minulé. Sonda narazila také na plavenou křídu a fylosilikáty – dva minerály, které se tvoří v tekuté vodě. Navíc se ukázalo, že odebraná půda je bohatá na živiny – obsahovala hořčík, sodík, draslík a navíc i uhličitany. Po smršti dobrých zpráv přišly ale i horší: sonda objevila perchlorové soli, které jsou silně jedovaté.
Phoenix, který měl na Marsu původně pracovat tři měsíce, nakonec přesluhoval: vědci s ním ztratili kontakt až v listopadu. Osvědčil se jako zdatný geolog, fotograf, dokonce i jako meteorolog. Zaznamenal třeba sněžení padající z mraků ve výšce tři kilometry.
***
Sonda na Marsu narazila na led
V květnu dosedla sonda Phoenix
na rudou planetu, v červnu zavrtala své robotické rameno do marsovské půdy a následně analyzovala odebraný vzorek.
Očekávání se potvrdilo.
Ukázalo se, že zmrzlá půda Marsu obsahuje led.
Cesta k umělému organismu
Američtí genetici v laboratořích J. Craig Venter Institute vytvořili kopii kompletní dědičné informace bakterie Mycoplasma genitalium, která obývá pohlavní orgány a plíce opic i lidí. Tím se přiblížili k vytvoření umělého života.
Rozpačitý start urychlovače
V září odstartoval největší vědecký experiment všech dob. Rozběhl se zkušební provoz obřího urychlovače ve středisku CERN nedaleko Ženevy. Brzy se však objevily technické problémy. Opětovné spuštění se očekává v polovině roku 2009. Přečtený genom mamuta Vědcům z Pennsylvánské státní univerzity v USA se podařilo ze tří čtvrtin rozluštit genetickou informaci dávného srstnatce. Navíc se prokázalo blízké příbuzenství mamuta s dnešními slony. Úvahy o naklonování mamuta tak nejsou nereálné.