Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Pionýři balkánské trasy. Kosovské Romy nalákaly fámy o azylu v EU

Evropa

  15:00
PRIŠTINA - Už před rokem zažil západní Balkán strmý vzestup počtu běženců. Na rozdíl od dneška se tehdy vydávali na cestu zejména Kosované - velkou měrou pak zvlášť tamní Romové, Aškalijové a balkánští Egypťané, tedy menšiny, které mnozí považují za jednu a tutéž etnickou skupinu. Podle jejich příslušníků zásadně chybují.

Osada. Několik desítek rodin Romů, Aškalijů a balkánských Egypťanů žije v nuzných podmínkách v osadě ve městě Leposavič na severu Kosova. foto: Reuters

Mohlo by se zdát, že takzvaná západobalkánská trasa, po níž letos do EU přišla drtivá většina běženců, zažila strmý vzestup teprve s příchodem léta. Je to ovšem už rok, co se právě tudy daly do pohybu masy lidí.

Proud migrantů putujících přes západní Balkán vzrostl loni touto dobou natolik, že za oněch několik málo prosincových dní vydal přes polovinu ze zhruba 66 tisíc nelegálních vstupů na unijní půdu za celý minulý rok. Vyplývá to z dat unijní agentury pro ochranu vnějších hranic Frontex.

Mezi Kosovem a Srbskem hoří nový spor. Jablko sváru? Touha po UNESCO

Přes půlku všech lidí, kteří po této trase loni vstoupili do EU, tehdy ale tvořili sami obyvatelé neunijních balkánských zemí. Výrazně však mezi nimi převažovala jedna národnost – Kosované, velkou měrou pak zvlášť tamní Romové, Aškalijové a balkánští Egypťané, tedy menšiny, které mnozí považují za jednu a tutéž etnickou skupinu.

Jejich příslušníci se však s těmi ostatními neidentifikují a vzájemně se vymezují na základě svého původu. Aškalijové hovoří o svých kořenech na území Íránu, balkánští Egypťané je vztahují zase k severní Africe. Obě skupiny, jež čítají každá nejméně 11 tisíc lidí, hovoří albánsky a jsou to sunnitští muslimové. Na druhé straně Romové, jichž je v Kosovu asi necelých devět tisíc, jsou většinou pravoslavní a hovoří srbsky.

Vyloučeni ze společnosti

Jedno však mají společné – jedná se o ty, kteří jsou z většinové společnosti vyloučeni. Nejchudší z chudých s mizivou perspektivou lepší budoucnosti. A také ti, kteří byli mezi prvními, již uvěřili lákavým zvěstem pašeráků.

Reportáž ze Srbska: Jsme pohostinný národ. Víme, před čím uprchlíci utíkají

K poměrně náhlému odchodu tisíců obyvatel z někdejší jihosrbské province, která v roce 2008 vyhlásila nezávislost na Bělehradu, stačilo málo. Masivní emigraci koncem loňského roku rozpoutaly fámy o snadném získání azylu na Západě, zpravidla v Německu, které se mezi lidmi, zejména právě těmi nejchudšími, začaly šířit jako lavina. „Prostředníci šířili různé zvěsti, aby nabádali migranty k tomu vyrazit do EU,“ shrnuje unijní agentura Frontex. Ti, kteří měli alespoň nějaký majetek, ho s mlhavou vidinou světlejší budoucnosti na Západě rozprodali. Další vyrazili na cestu jen s igelitkou a pár drobnostmi.

Že šlo opravdu o masovou záležitost, dokládají čísla jednoho z komunitních center pro děti z etnických menšin ve městě Fushë Kosovë neboli v Kosově Polji nedaleko Prištiny. Takováto střediska mají přitom většinou lepší přehled než sám stát.

„Dnes sem dochází celkem asi 220 dětí. Dřív jsme jich ale měli mnohem víc. Kvůli migrační vlně jsme jich hodně ztratili, asi tak 80,“ říká Rrahman Stollaku z organizace Balkan Sunflowers.

Lepší budoucnost pro děti

Ve Fushë Kosovë, kde žije jedna z největších komunit Romů, Aškalijů i balkánských Egypťanů, řídí Stollaku centrum, kde děti z menšin připravují lektoři z týchž etnik na vstup do školy nebo je doučují. Snaží se jim tak zprostředkovat lepší vyhlídky, než mají jejich rodiče.

„Ve zdejší komunitě je nezaměstnanost 99 procent. Jenom jedno procento lidí má práci, a to zpravidla v nějaké z organizací, které tu působí,“ připouští Stollaku. Podle něj většina z obyvatel těchto komunit dokončila jen první stupeň základní školy. Statisticky v celém Kosovu 30 procent žen z těchto tří menšinových etnik nevychodí ani jedinou třídu, u mužů asi 11 procent.

Memento války: bizarní Park míru rozděluje kosovské Albánce a Srby

Situace se podle Stollakua zlepšuje, byť pomalu. „Samozřejmě jsou tu předsudky i dnes, ale zlepšuje se to. Dřív třeba odmítali dětem dovolit chodit do škol s většinovým obyvatelstvem. Nebo je učitelé usazovali do posledních lavic,“ říká.

Právě stejné šance na vzdělání jsou totiž zjevně jedinou cestou kosovských menšin k lepší budoucnosti. Žádná zkratka k ní nevede. Z Kosovanů, kteří loni požádali v Německu o azyl, ho získalo jen jedno procento. Několi set již úřady deportovaly, anebo to v dohledné době plánují.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!