Pět a půl tisíce let starou nekropoli a osadu ztracenou v písku našli v úterý egyptští archeologové v provincii Suhag, necelé dvě stovky kilometrů severně od Luxoru.
Nekropole, kterou tvoří patnáct rozsáhlých hrobek, leží jen čtyři stovky metrů od slavného chrámu faraona Sethiho I., otce Ramesse II. (Velkého), na nalezišti Abydos, jednom z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta.
V Egyptě objevili patnáct velkých hrobů starých 5000 let.
Podle Mahmúda Afífího z egyptského ministerstva starožitností zde měli najít odpočinek zřejmě architekti a stavitelé hrobek faraonů z první dynastie. Samotné hrobky, postavené z nepálených cihel, mají různé architektonické styly a jejich rozloha může dosahovat až 70 metrů čtverečních. „Jejich velikost odráží pozici majitelů, jejich důležitost a sociální status,“ citoval Afífího list al-Ahram.
Některé z hrobek mají unikátní archeologický styl – ploché střechy a šikmé stěny – tedy nadzemní stavby typu mastaba, v nichž byli pohřbíváni faraoni první a třetí dynastie. Mimo hrobky nalezených v Abydu je archeologové znají i ze známé nekropole v Sakkáře.
Kromě hrobek se v lokalitě našly i zbytky dělnických chatrčí z nepálených cihel, u nichž archeologové objevili i předměty denní potřeby, jako jsou různé kamenné nástroje nebo zbytky plavidel – naleziště leží v údolí Nilu. Nalezené sídliště zásobovalo jídlem a vodou dělníky pracující na stavbě královských hrobek v Abydu.
Správa pyramid do soukromých rukou
Už počátkem listopadu oznámil mezinárodní tým archeologů pod vedením Josefa Wegnera z univerzity v Pensylvánii nález podzemní pohřební lodi v Abydu z období faraona Senwosreta III. (1890 před naším letopočtem). Stěny hrobky byly podle serveru Sci-news hustě pokryté malbami plavidel.
Syrští památkáři vyzráli na Islámský stát. Poklady ukryli na tajné místo |
Egyptské úřady doufají, že poslední nálezy v údolí Nilu by se mohly stát odrazovým můstkem k oživení turistického ruchu v zemi, který v posledních letech strádá. Podle červencové studie Moody’s Investors Service přinesl turistický průmysl pokladně nejlidnatějšího arabského státu od letošního ledna do března 551milionů dolarů, což je nejnižší čtvrtletní částka od roku 1998.
Zatímco v roce 2010 Egypt navštívilo 14,7 milionu turistů, o rok později – v roce arabského jara – už jen 9,8 milionu. V prvním čtvrtletí letošního roku pak přijelo pouhých 1,2 milionu lidí oproti 2,2milionu v roce předchozím.
Kromě státní pokladny pociťují tento úbytek i egyptští památkáři, kteří mají problémy ohlídat množství nalezišť po celé zemi. Jak přiznal před časem šéf egyptských památkářů, stát nyní nemá prostředky na postavení plotu nebo instalování bezpečnostních kamer kolem každého nově objeveného naleziště.
Egyptská vláda reagovala v září na kritickou situaci v resortu dosud nevídaným krokem: oznámila, že správu pyramid v Gíze svěří soukromému sektoru. Ten by měl památky lépe zabezpečit a zároveň zlepšit i pohodlí a bezpečí turistů, které vláda například nedokáže ochránit před dotěrnými prodavači.
