Kindertotenlieder (Písně o mrtvých dětech) je písňový cyklus skladatele Gustava Mahlera na slova básníka Friedricha Rückerta. Do divadelní podoby se dílo pokusili převést mj. Giséle Vienneová a Dennis Cooper; výsledek jejich společné práce měl premiéru ve francouzském Brestu vloni na jaře a hudební doprovod k tomuto konkrétnímu projektu složili pod hlavičkou KTL Stephen O’ Malley a Peter Rehberg. Eponymní debut, resp. soundtrack, byl vydán v roce 2006, ale díky dalším, byť sporadickým koncertům a nahrávkám projekt nezemřel.
Obsáhlá studie Koncepcí a zvuk KTL zaštítila dvě významná jména alternativní hudební scény. Kytarista Stephen O’ Malley (vystupující také pod přezdívkou SOMA) je tváří projektů Ginnungagap, Aethenor, ale především experimentálně metalových Sunn O))); podílel se na desítkách dalších, podobně zaměřených projektů a pomohl formovat hudební vydavatelství Southern Lord a The Ajna Offensive. V Paříži žijící hudebník se věnuje i grafice a psaní, vloni nakomponoval „soundtrack“ k výstavě Bankse Violetta.
Rehberg, známý též jako „Pita“, je londýnský producent a hudebník zaměřený především na experimentální elektronickou hudbu. Vede vydavatelství Editions Mego a i jeho diskografie a seznam spolupracovníků by vydaly na obsáhlou a zajímavou studii.
Duchové, ozvěny Ačkoliv tvorba KTL z velké části vychází ze způsobu, jakým oba hudebníci tvoří (zejména patrnou stopu zanechal O’Malley svou zálibou v temné, ponuré atmosféře, podobné např. Sunn O))), Khanate nebo Khylst), pro její pochopení není nezbytně nutné tyto kořeny znát. Dvojice stihla vydat několik nahrávek, čtvrtá studiová deska je naplánována na začátek příštího roku; asi nejlepší představu o tvaru jejich produkce nabízí loňský živák Live In Krems (z rakouského Donaufestivalu).
Dlouhé instrumentální skladby se noří hluboko do dvou poloh: „strašidelné“, hlukové monolitické plochy, přerušované agresivními vpády samplů a zkreslených zvuků, střídají ztichlé pasáže plné „duchů“ a podivných neidentifikovatelných ozvěn. Není to hudba, která by se dala „poslouchat snadno“ (v autě nebo u oběda); ale kdo by to od Písní o mrtvých dětech čekal?
