„My jsme ten režim nezbourali, zhroutil se sám. Nebyla to revoluce, bylo to vyjednané předání moci,“ řekl v neděli Pithart v pořadu České televize Otázky Václava Moravce s tím, že nazývat převrat revolucí odmítal již jako představitel Občanského fóra v roce 1990.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Mohl jsem to říct, protože jsem u toho byl. Oni tu moc pouštěli před náma na zem,“ řekl o nejvyšších představitelích tehdy vládnoucí komunistické strany. Od zásahu policie proti studentům 17. listopadu na Národní třídě, který převrat spustil, po volbu někdejšího disidenta Václava Havla československým prezidentem uplynulo tehdy pouhých šest týdnů.
‚V důsledcích to revoluce byla‘
Bývalý poradce prezidenta Václava Havla a autor jeho nové biografie Michael Žantovský s ním polemizuje - byť souhlasí s tím, že komunisté moc předali velmi rychle, pro většinu občanů podle něj převrat znamenal skutečnou revoluci. „Bylo to vyjednané předání moci, ale byla to současně revoluce - pro ty půlmiliony, miliony lidí na náměstích to byla revoluce. Když se podíváte na stupeň změny - a tím by se měla měřit revolučnost - jak vypadala realita v roce 1989 a jak vypadá o 25 let později. Jsme jiná země s jiným společenským zřízením, s jinou ekonomikou, s jinými problémy... Z historického hlediska to byla revoluce par excelence,“ míní.
Zda moc komunisté předávali dobrovolně proto, aby pak mohli v nových poměrech vystupovat jako zákulisní hráči, komentoval Pithart tím, že v tom případě šlo o lidi „druhého, třetího ranku“ ve stranických strukturách. „Ale ti představitelé moci, ti to pouštěli na zem,“ řekl. Jediný, kdo několik dní prý vzdoroval a hledal podporu i v Moskvě u tehdejšího generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Michaila Gorbačova, byl prý premiér Ladislav Adamec. „Jinak KSČ byla úplně down. Učeně se tomu prý říká imploze, když se něco zhroutí dovnitř,“ uvedl.
„Vyjednané předání moci je jeden z typů, jak se můžou měnit režimy, typ tranzice. Ale tomu bychom neměli rozumět tak, že to všechno bylo domluvené. To jsou dvě úplně odlišné věci, velmi často se to směšuje, a tomu bych rád předešel,“ řekl ústavní právník Jan Kysela s odkazem i na četné spiklenecké teorie, které se vynořují zejména v obdobích výročí i kolem převratu v Československu v roce 1989.
