Na domácím trhu mají sice piva v plastu podíl 12 procent z celkové tuzemské spotřeby 16 milionů hektolitrů a piva v hliníku devět procent, ale při porovnání celkové produkce všech pivovarů u nás, včetně jejich rostoucího exportu, už plech zvítězil. Loni poprvé v historii.
Ve světě chce totiž česká PET piva málokdo, vyvážejí se téměř výhradně v sudech, tancích, lahvích a v poslední době stále víc i plechovkách. Podle informací z Českého svazu pivovarů a sladoven tak vyrostl podíl piva stáčeného do plechu v Česku na 12,7 procenta z celkové produkce. Piva v plastu dosáhla na deset procent. Ještě rok předtím bylo pořadí obrácené.
Za vše může Prazdroj
Plechovky na rekordní úroveň vytáhl podle informací LN právě Prazdroj, který ovládá 45 procent produkce v Česku. Konkrétní čísla tají, ale evidentně jako jediný z velkých výrobců, kteří uvádějí na trh současně plech i PET obal, dodal loni výrazně víc piva v plechu než v plastu.
České pivo je nejlepší na světě. Obzvlášť v kombinaci s pečenou kachnou, říká Rumun |
„Celkově jsme v loňském roce prodali na tuzemském trhu téměř dva a půl krát více piva v plechovkách než v PET lahvích, které spotřebitel vnímá jako ekonomické balení. Pokud jde o export, tam hrají PET lahve, konkrétně značky Kozel, naprosto marginální roli, méně než jedno promile prodejů,“ uvedl pro LN obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.
Podle ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové je plech světový trend, který roste u nás zejména po nedávných velkých investicích pivovarů do stáčecích linek. „Výhodou plechovek je jejich lehkost, která umožňuje pivovarům úspory při dopravě. Jde o praktický obal, pivo se v něm rychle vychladí, prim hraje také skladnost a fakt, že konzument ho nemusí vracet zpět do obchodu. Navíc je vhodnější i pro marketingové účely,“ říká Ferencová.
Plech není dražší, ale stojí víc
Plechovková piva jsou přitom v obchodech většinou o něco dražší než identický nápoj v lahvi. Například u značek Pilsner Urquell nebo Budweiser Budvar zhruba o tři koruny, u Heinekenu je půllitr v plechu dražší oproti lahvové verzi o dvě koruny. Pivních značek v plechu jsou už ale desítky.
Důvodem vyšší ceny je jednoduchá ekonomika – výrobní cena lahve a plechovky je sice podobná, ale lahev vyjde ve výsledku výrobce mnohem levněji. Každá z nich se díky vratnému systému „otočí“ při výrobě zhruba desetkrát. A pivovarům se vrací k opakovanému stáčení přes 90 procent ze všech na trh uvedených lahví.
Z plastu masová záležitost
Pro Čechy byly roky plechovky na okraji zájmu – ještě v roce 2009 tvořily necelá tři procenta z celkové produkce. A k pohoršení pravověrných pivařů a na druhé straně spokojenosti řadových zákazníků přišel v tom samém roce Heineken s první PET lahví (pro začátek u značky Zlatopramen), speciálně tvrzenou pro uchování piva. Až pak se přidali další.
Z opovrhovaného obalu se stala tak trochu masová záležitost, pivům v lehkém plastu dnes vládnou značky jako Braník z produkce Staropramene nebo Březňák či Zlatopramen od Heinekenu. Přitom vyznavači tradice stále připomínají, že ani speciální tvrzený plast zdaleka není neprostupný a neochrání pivo před oxidací tak jako třeba skleněná lahev nebo i právě hliníkový obal.
Pivo v plechu frčí. Svijany spustily novou linku |
Ještě v roce 2015 psaly LN: „Evropa pije pivo z plechovek. Češi preferují PET lahve. Pomalu už vytlačují ty skleněné“. Dnes stále platí, že alternativní obaly pomalu vytlačují lahve, ale preference Čechů se už stále víc přesouvají z plastu k plechovkám.
Vlivem zájmu o oba druhy obalů pak vytrvale klesá prodej čepovaných piv ze sudů. Lidé si zkrátka stále víc a raději nosí piva domů, než aby je popíjeli v hospodách a restauracích.
