Zlatuška je přesvědčen, že komise do své finální zprávy účelově propašovala pasáž týkající se omezení pravomocí státních zástupců. „Takto jednající komise samozřejmě postrádá jakékoli oprávnění nárokovat si ctnost či bezúhonnost. A v situaci, kdy již komise jako taková tuto věc nemůže napravit, by mělo být věcí jednotlivých členů komise očistit svou pověst a stávající podezření z osobního spolupodílu na podvodném konání,“ řekl LN Zlatuška.
Emeritní brněnský rektor tak soudí na základě shodného obsahu, který se objevil jak v závěrečné zprávě, tak na blogu spolutvůrce kontroverzní amnestie Václava Klause advokáta Zdeňka Koudelky. Zlatuška si pro kontrolu shodného textu vypomohl matematickým vzorcem. Byl takto zvyklý hlídat práce studentů na univerzitě.
Zasáhl stroj času?
„Roli dozoru nad zákonností v přípravném řízení v takovém případě může sehrát na státním zastupitelství nezávislý orgán – soud. Došlo by tak k obnovení vyšetřujících soudců, kteří dříve na území Čech, Moravy a Slezska působili. Cílem však není obnovit vyšetřující soudce, ale posílit objektivitu při objasňování trestné činnosti státních zástupců, zvláště spáchané při výkonu úřední pravomoci,“ napsal exposlanec ČSSD Koudelka. Až na pár slov shodný text použili i poslanci z vyšetřovací komise.
Zasáhl stroj času? Advokát Koudelka vyvěsil text hodinu před zveřejněním komisí |
Co víc: Koudelkův článek Sen o právním státě se na webu České justice objevil o hodinu dříve, než předseda vyšetřovací komise Pavel Blažek (ODS) zveřejnil plné znění závěrečné zprávy. V té se mimo jiné konstatovalo, že loňská policejní reorganizace nebyla vedena účelem zbavit se šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty. Záhadu, jak se do textu komise dostala pasáž o omezení pravomocí státních zástupců, o níž na svém blogu psal právě Koudelka, neumí anebo z nějakého důvodu nechce nikdo vysvětlit.
Zlatuška vylučuje, že by shoda odstavců ve zprávě komise a Koudelkově blogu byla náhodná. Argumenty opírá o matematickou pravděpodobnost. „Základním východiskem tvrzení o podvodu je matematická skutečnost vylučující náhodnou shodu v takto dlouhých úsecích textů, což je identifikace srovnatelná například s identifikací pachatelů na základě otisků prstů nebo charakteristických prvků DNA, kde je obdobně malá pravděpodobnost náhodné shody,“ vysvětluje Zlatuška.
Poslanec ve své argumentaci přichází i se vzorečkem. „Již texty o délce kratší než 300 znaků by se shodovaly náhodně s pravděpodobností menší než 1 ku počtu atomů v celém vesmíru. Celá pasáž je přitom ve srovnání s tím pětinásobné délky,“ vypočítává poslanec a nabízí příměr: „To, že by Koudelka napsal text do svého blogu shodně s touto pasáží zprávy komise jen náhodou, lze považovat za stejně vyloučenou nepravděpodobnou věc, jako že by opice náhodně bušící do klávesnice psacího stroje vyprodukovala text Shakespearova sonetu. S naprostou jistotou tedy můžeme brát za prokázaný fakt, že shodná část textu ve zprávě komise a blogu Zdeňka Koudelky byla opsána.“ Koudelka na dotazy LN neodpověděl. Pouze jednou před třemi týdny zvedl telefon. „Napište si, co chcete, a já si budu psát, co chci,“ řekl a zavěsil. Že by se podílel na tvorbě textu komise, popřel.
Poslanec je nicméně přesvědčen, že buď Koudelka, nebo poslanci z komise se dopustili závažného pochybení. „Pokud text opsal Koudelka, jsou ve hře dvě věci: někdo z komise tajnou informaci z jednání Koudelkovi vynesl, což by mělo být vzhledem k utajenému jednání komise předmětem šetření. A případného vyvození důsledků, které mohou být i povahy trestněprávní,“ uvádí Zlatuška.
Coby někdejšího rektora Masarykovy univerzity (v letech 1998 až 2004) jej rozčiluje možnost, že by Koudelka – pro změnu rektor brněnské Vysoké školy Karla Engliše – mohl opisovat od komise. „Plagiátorem by byl Zdeněk Koudelka, působící jako rektor soukromé vysoké školy, u které by měl být společenský zájem na odebrání akreditace. Protože pokud i její rektor takto suverénně opisuje, mělo by to být dobrým důvodem pro odebrání akreditace pro naprostou nedůvěryhodnost,“ vysvětluje Zlatuška svou kritiku.
Pokud text opsala komise od Koudelky, došlo podle poslance k podvodu a ten je třeba vyšetřit. „Buď podvodu jednotlivce, jenž opsal a následně podvedl komisi. A ta o tom, že přebírá plagiát, nevěděla. Nebo komise, jež o svém plagiátu věděla, se dopustila podvodu vůči Poslanecké sněmovně. Jí dala plagiát jako podklad pro své jednání a hlasování,“ přemýšlí Zlatuška.Členy komise vyzval, aby nejasnosti a podezření rozptýlili. „Komise je již rozpuštěná, takže se jako taková očistit nemůže. Ti z jejích bývalých členů, kteří jsou čestní, by se nicméně s vědomím, že se jedná o opsaný text, měli bezpodmínečně od výsledku distancovat,“ dodává bývalý rektor Masarykovy univerzity.
