Za korupci a kšeftování s tituly na Právnické fakultě (PrF) v Plzni může příliš velká svoboda vysokých škol – a měla by se omezit. K tomuto závěru dospívá zpráva, kterou nedávno vypracovalo ministerstvo školství.
Nepravdivá tvrzení, nesmyslný závěr Podle této zprávy je kauza plzeňských práv důsledkem „vysoké míry autonomie fakult“, kvůli níž jsou možnosti „vnějších zásahů do fungování instituce“ ze strany ministerstva „velmi omezené“. Ministerstvo má ovšem shodou okolností na tento neduh již dlouho připraven zázračný lék: reformu terciárního vzdělávání, která má mimo jiné posílit vliv správních rad na chod vysokých škol na úkor jejich samosprávných orgánů. V těchto radách by měli zasedat třeba podnikatelé či zástupci místní samosprávy, jmenovány ovšem mají být právě ministerstvem. Nejenže závěr, který zpráva z celé kauzy vyvozuje, je věcně nesmyslný, ale je také založen na nepravdivých tvrzeních. Situaci na plzeňských právech především dávno mohlo a mělo řešit samo ministerstvo, protože právě jeho úředníci měli už před lety v ruce dost alarmujících informací. To však zpráva cudně zamlčuje.
Ve zprávě se tvrdí, že „první signály, že fakulta nefunguje dobře“, se objevily až v roce 2007. Jako příklad uvádí „nejasné propojení“ s Vysokou školou v Karlových Varech (VŠKV) či uznávání titulů ukrajinského institutu podnikatelství a práva.
Kindlovi bílí koně Jakožto aktér tehdejších událostí snad mohu pomoci osvěžit paměť ministerských úředníků: již na jaře roku 2004 jsem napsal otevřený dopis ministryni Buzkové, v němž jsem upozorňoval na nestandardní postupy majitelů karlovarské VŠKV Ondřeje Davida a Petra Kádnera a jejich spojení s některými podezřelými kauzami.
Lidé na ministerstvu tehdy věděli nejenom o „nejasném propojení“ PrF v Plzni s VŠKV, ale také o tom, že oba majitelé školu kupovali jako „bílí koňové“ tehdejšího děkana Kindla. Ondřej David ostatně ve zmíněných kauzách figuroval jako Kindlův koncipient. Nejpozději v roce 2006 mělo ministerstvo k dispozici některé znepokojivé informace o PrF v Plzni, zejména o rozsáhlé korupci při přijímacím řízení a o podezřelých aktivitách Milana Kindla. V té době už také na ministerstvu věděli, že se o obě školy zajímá Bezpečnostní informační služba.
Pokrytecké ministerstvo Zpráva ministerstva navíc zcela pomíjí právě působení plzeňské právnické mafie na VŠKV, jejíž svévoli zde vzhledem k absenci jakýchkoli samosprávných akademických orgánů nebyly kladeny vůbec žádné meze. Případ VŠKV je právě alarmující ukázkou toho, k jak neblahým důsledkům může vést omezení autonomie akademické obce.
Jestliže se nyní ministerstvo vymlouvá na přílišnou autonomii vysokých škol a účelově využívá celé kauzy jako argumentu pro připravovanou reformu terciárního vzdělávání, která má tuto autonomii omezit, je to vrcholně pokrytecké.
O autorovi| VÁCLAV NĚMEC filozof Autor vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
