Po neděli

Před týdnem pozvala Henleinova strana vedoucí osobnosti německého hospodářského a finančního světa v Československu do Teplic-Šanova, kde jim Henlein sám a hospodářský odborník Henleinovy strany, dřívější sekretář německého průmyslnického svazu, dr. Janowsky, vykládal o tom, co má německé podnikání a mezinárodní finanční kapitál v Československu udělat pro německý lid. Je prý třeba zařadit hospodářství a peněžnictví do německé fronty v Československu a přizpůsobiti zásady hospodaření německému socialismu. Je dobře, že tyto věci byly formulovány tak upřímně, protože neměčtí fianačníci a průmyslníci si aspoň mohli uvědomit, co se po nich chce. Třebas na přátelském banketu a ve veveřejných poradnách s jednotlivci se přenesl snad zájem z obecných přání na zcela úzké a patrně i číselně vyjádřené požadavky, které splniti bude možná snadněji než zásadu německého socialismu, přece zaslouží si pozornosti, jak německo-nacionální hospodářská politika se nese duchem protiindividualistickým. Nikde se nezachází tolik do důsledků, aby hospodářství nejen sloužilo, ale zcela se podrobilo politickým zájmům, jako v táboře, který s heslem protibolševiského hnutí organisuje nacionální výboj. Jestliže u nás Henleinova strana zve k tomuto výboji, zatím bez rozdílu rasového původu, tedy jistě jen proto, že dík demokracii nemá moci, aby kapitál ovládla násilím. Je zcela zřetelné, že politické a sociální službě se kapitál nyní nevyhne nikde, ale u nás přece jen a v demokraciích všude záleží na něm samém, do čí služeb se chce dát. Uvidíme, v čí službách půjde německý a mezinárodní kapitál v Československu. Zda ve službách demokracie, která mu zabezpečuje svobodu rozhodování a podnikání, či ve službách t. zv. německého socialismu, který jej chce nutit k službám, odporujícím základním zásadám rozumného hospodaření.