Lidovky.cz: Jak se člověk stane display pilotem Gripenu?
Musí to být již zkušený pilot. Předváděcí pilot nemůže být začátečník. Musí to být pilot, který splňuje požadavky tím, že už umí s daným typem precizně létat, ale hlavně musí být záruka, že to vše bude bezpečné. Tím, že to je ukázka na veřejnosti, tak je nejdůležitějším faktorem vždy bezpečnost. Jak pilota, tak především diváků. Vše musí probíhat striktně dle regulí a v rámci všech předepsaných norem.
IVO KARDOŠDisplay pilot JAS-39 Gripen. Příslušník elitní 211. tygří letky. Absolvent Fakulty vojenských technologií v Brně. Po základním výcviku létal na stroji L-39 Albatros, následně na bitevníku L-159 Alca. S tím létal rovněž v roli display pilota. Celkově má ve vojenských strojích nalétáno přes 1 700 hodin, z toho více než třetinu v Gripenu.  Ivo Kardoš, pilot armádního stíhacího letounu Gripen. |
Ale hlavně člověk si to nevybere sám. Je osloven nadřízenými, kteří zase zodpovídají za to, že až půjde letoun předvádět, tak vše proběhne tak, jak má. Výběr zajišťují i instruktoři, již vyberou, kdo by mohl být dobrým display pilotem. A vybraný pilot s tím samozřejmě musí souhlasit.
Lidovky.cz: Nejste ale jen display pilotem, chápu-li to dobře.
Přesně tak. V České republice je rozdíl od států jako například Kanada, kde vyberou jednoho pilota a ten se věnuje naplno celý rok přehlídkám. Každý víkend je někde a jezdí po Kanadě, Evropě, kdekoliv. To my si nemůžeme dovolit. Jednak není dostatek pilotů, letadel, ale ani zabezpečovacího personálu. U nás je to něco navíc. Člověk plní své každodenní povinnosti jako pilot – letecký výcvik, pohotovostní systém – a k tomu ještě létá ten display.
Lidovky.cz: Jak vypadá normální den pilota Gripenu?
Nejčastěji provádíme výcvik, který probíhá tak, že přijdu do práce. Zpravidla ráno, ale občas i večer, když potřebujeme létat v noci. Na začátku máme brífink o tom, jaké je počasí, kolik máme letadel k dispozici, jaké je počasí na letišti, jak to vypadá na ostatních letištích, co zhruba chceme létat. Poté dostaneme naplánované úkoly. Musíme se připravit na ten vlastní let na dalším brífinku, nachystáme například nahrávací zařízení, abychom mohli let následně analyzovat. Pak proběhne samotný let a ten pak na debrífinku zkoumáme. Co jsme udělali dobře, co by šlo udělat lépe a tak dále. A lety mohou být denně třeba dva. To je pro nás standardní den.
Lidovky.cz: A k tomu stíháte ještě akce jako display pilot. Kolik jich stíháte do roka?
Přibližně až patnáct do roka. Takovéto akce, jako jsou například Dny NATO, většinou probíhají celý víkend. Takže vám to zabere těch asi patnáct víkendů.
  |
Lidovky.cz: Nakolik je fyzicky náročné létat jako display pilot?
To je složité odpovědět. Samozřejmě pro člověka, který na to není trénovaný, je to obrovská nálož, protože tělo na to není zvyklé. Ale je to náročné i pro nás. Ta ukázka trvá deset minut a já jsem po ní úplně zpocený, jako bych běžel několik kilometrů.
Lidovky.cz: Jak to?
Je zde několik faktorů. Jednak se člověk musí velice soustředit, protože létáte velmi blízko země, což je značný rozdíl oproti běžnému letu, kdy máme rezervu. Při ukázce jsme ve výšce sto, dvě stě metrů. Zde není čas na chybu. Také to musí pěkně vypadat, aby z toho něco diváci měli. A k tomu samozřejmě je velkým faktorem přetížení, které celou dobu na pilota působí. Kvůli tomu, že je to samá zatáčka na malém prostoru, tak přetížení je poměrně velké a na začátku sezóny má člověk i problém to udýchat. Přirovnal bych to asi k intenzivnímu sportu.
Lidovky.cz: Jak dlouho vám trvalo, než jste se dopracoval na místo display pilota?
Trvalo to dlouho. Já létám na armádních letadlech přibližně šestnáct let a toto považuji za vyvrcholení kariéry jako pilota.
Lidovky.cz: Je to tedy pro vás vrchol kariéry? Nemáte ještě něco, co byste si přál?
Po té létací stránce určitě, pomineme-li kdybych měl ambice mít nějakou velitelskou funkci. S tím letadlem už nemůžete dělat udělat více, než může dělat display pilot. Není prostor k chybě a člověk z toho navíc má dobrý pocit. Hlavně když létáte bezpečně. Člověk musí předvést ty nejlepší vlastnosti samotného letadla během pár minut na malém prostoru a stále bezpečně.
Lidovky.cz: Každý z těchto letů je tedy do detailu naplánovaný?
Všechno musí být naprosto řízené. Jestli to někomu připadá, že si pilot dělá, co chce, že se převrací, jak tomu amatéři říkají, tak to jsou na omylu. Každý pilot má jasně danou sestavu, kterou má jasně danou od velitele, jenž zase ručí za její bezpečnost. Nikdo si tam nemůže vymyslet, co chce sám. Všechno je odzkoušeno, vyzkoušeno, ověřeno, schváleno.
Lidovky.cz: Kolik hodin máte nalétáno?
Celkově asi 1700 hodin.
Lidovky.cz: Jaká byla pro vás nesložitější situace, kterou jste musel v kokpitu řešit?
Asi jednu specifickou událost nemám. Samozřejmě sem tam nastane v životě nějaká nestandardní situace. Lidé si možná představují, že řešíme situace, kde nám jde o život, ale když máte dobrý výcvik, tak poloautomaticky jednáte a sám v sobě víte, jak se zachovat. Vše je o přípravě. Dobrého pilota poznáte právě tak, že ví, jak se zachovat v té nestandardní situaci. A právě na ně jsme nejvíce cvičeni. Umíme pracovat pod stresem, který dokážeme odbourat právě díky tomu, že jsme dobře připraveni.
Lidovky.cz: Těšíte se pokaždé znovu do letadla?
Rozhodně. Kdybych se netěšil, tak to ani nemůžu dělat. Tuhle práci musíte milovat, jinak ji dělat nemůžete. Obzvlášť u armády.
