Lidé z jiných měst, kteří chtěli delší dobu pobýt v Krupce, se museli podle vyhlášky hlásit na radnici. Zastupitelé tak chtěli postihnout lidi, kteří se často stěhují a pro úřady jsou v podstatě nedostižitelní. Podle nich migrující lidé často neplatí poplatky, páchají přestupky, berou si půjčky a spoléhají přitom na to, že je nikdo nedohledá.
Vyhláška se ale nelíbila ministerstvu vnitra. To poukázalo na ústavně zaručené právo na svobodu pohybu a pobytu. A soud dal jeho výtkám za pravdu. Problematika evidence obyvatelstva má celostátní charakter, a tak nespadá do působnosti místních samospráv, uvedli v nálezu ústavní soudci. Podle vyhlášky se museli na radnici v Krupce hlásit všichni lidé starší 15 let, kteří se zdržovali ve městě více než 30 dnů a měli trvalý pobyt na jiném místě. Úředníkům museli předložit při ohlašování občanský průkaz a souhlas majitele domu či bytu, kde budou přebývat.
Krupka překročila svou pravomoc i podle ombudsmana Pavla Varvařovského. Ten ale zároveň kritizoval současnou právní úpravu. „Z lidského hlediska postup města chápu. Zákon o evidenci obyvatelstva buď předběhl dobu, nebo právní kulturu obyvatel tohoto státu,“ uvedl Varvařovský.
Lidé totiž zákon zneužívají a podle údajů kanceláře ombudsmana stoupá počet lidí, kteří jsou k trvalému pobytu hlášeni jen formálně na městských úřadech.
