Forenzní psycholog Jens Hoffmann z Technické univerzity v Darmstadtu tehdy začal vyvíjet systém včasného varování, který by potenciálního školního vraha našel. Nyní je skoro u cíle. Připravil zhruba tři desítky otázek, které se týkají dotyčného studenta. Odpovědi zpracuje počítačový program a vyhodnotí riziko. Dotazy sledují změnu vzhledu dotyčného, sestavování černých listin, náznaky přátelům na internetu, plánování sebevraždy, touhu po odplatě nebo sympatie k jiným vrahům. Jak uvádí tisková zpráva univerzity v Darmstadtu, Hoffmann s kolegy začal systém testovat na pěti německých školách. První výsledky by měly být k dispozici už za několik týdnů.
Uznání jen pro elitu Společné charakteristiky útoků na amerických školách nedávno prostudovali Traci Wikeová a Mark Fraser z University of North Carolina v Chapel Hill. Prošli záznamy a studie o masových vraždách, ale nevynechali ani menší incidenty. „Střelba se častěji objevuje na školách s vysokým stupněm sociální stratifikace a slabšími vazbami mezi studenty a učiteli,“ upozorňuje Traci Wikeová v časopise New Scientist. Uznání se v takových školách dočká jen „elita“, což podle vědců vytváří živnou půdu pro násilí a šikanu. Mnoho odborníků se však na podobné analýzy dívá skepticky. „Řada lidí třeba vyhrožuje fyzickým útokem, ale od hrozby k činu bývá většinou daleko,“ poznamenává Karel Netík. Také změna chování nebo šatníku je v dospívání poměrně častá a ve většině případů rozhodně přípravu k vraždě nesignalizuje. Ani Štěpán Vymětal, psycholog z ministerstva vnitra specializovaný na krizové situace a trestné činy, příliš nevěří, že se podaří vyvinout systém, který by vraha odhalil s předstihem. „Podobný útok ale nelze vyloučit, a tak bychom měli učitele a žáky alespoň připravit na to, jak se v takové situaci zachovat, aby byly ztráty na životech co nejmenší,“ domnívá se Štěpán Vymětal.
