Vražda, otrava výpary při alchymistických pokusech, nebo choroba? Příčinu smrti dánského astronoma Tycha Braha má objasnit nové zkoumání jeho ostatků.
PRAHA Dnes začali archeologové otevírat hrobku v pražském Týnském chrámu. Čeští a dánští vědci prozkoumají, jak zemřel Tycho Brahe. Analýza vzorků odebraných z jeho ostatků má objasnit příčinu jeho smrti.
Průzkum iniciovali dánští vědci v čele s Jensem Vellevem z Aarhuské univerzity. „Dánové se na nás obrátili s prosbou o otevření hrobu. Vyšli jsme jim vstříc,“ říká archeolog Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu. Upozorňuje, že se o možných příčinách Brahovy smrti spekuluje od doby, kdy se našlo zvýšené množství rtuti v jeho vousech. Vědci totiž ostatky slavného astronoma už jednou vyzvedli – v roce 1901, tři století po jeho smrti, probíhal rozsáhlý průzkum hrobky. Byly odebrány i vzorky tkání. Část vousů se pak analyzovala v 90. letech minulého století na univerzitách ve švédském Lundu a v německém Heidelbergu a našla se v nich vysoká koncentrace rtuti.
Byl Brahe otráven, či se nadýchal rtuťových par při alchymistických pokusech, kterým se věnoval? Tycho přišel do Prahy v roce 1599 na pozvání císaře Rudolfa II. a na jeho dvoře pilně bádal. Ale 24. října 1601 v 55 letech dánský astronom umírá.
Traduje se, že mu praskl močový měchýř, když Brahe nemohl opustit hostinu u císaře. „Zadržovat moč, až by praskl měchýř, nikdo nedokáže,“ říká nefrolog Lukáš Svoboda z Nemocnice Na Homolce. Ale moč se může hromadit kvůli zvětšené prostatě, nádoru nebo ledvinovým kamenům. „Pak hrozí selhání ledvin a otrava organismu. Tomu by nasvědčovaly i bolesti provázející jeho umírání,“ říká Svoboda.
„Rtuť mohl dlouhodobě vdechovat při alchymistických pokusech,“ připouští historik chemie Vladimír Karpenko z Přírodovědecké fakulty UK. „Brahe si také vyráběl vlastní lék obsahující rtuť, takže se mohl předávkovat,“ říká Karpenko.
Teorie vraždy ožila v souvislosti s luštěním deníku Brahova vzdáleného příbuzného Erika Braha. Dánský historik Peter Andersen spekuluje, že se Erik zašifrovanou formou přiznává k vraždě. Mohl ji spáchat dokonce na pokyn dánského krále Kristiána IV.
Erik prý trpěl výčitkami svědomí a v deníku se horoucně modlil. Kromě toho se údajně roku 1601 setkal v Kodani a v Gdaňsku se šlechticem Hansem af Holstem. Podle Andersona mohlo jít o prince Hanse, Kristiánova mladšího bratra, který Erika zaúkoloval.
„Erik šifroval deník spíše kvůli četným milostným dobrodružstvím. Ovšem záchvaty kajícnosti se objevují i v souvislosti s dalšími událostmi,“ uvádí historik Zdeněk Hojda z Filozofické fakulty UK. Nesedí ani další detaily. „Kdyby si Erika přes prostředníka najal na vraždu dánský král, musel by mu dát odměnu, což se ale nestalo,“ říká Zdeněk Hojda.
Spekuluje se o dalších možných vrazích. „Brahe se politikařením snažil získat dobrou pozici na dvoře Rudolfa II. a stát se šlechticem Českého království. Přitom se často choval přezíravě a zpupně,“ říká Alena Šolcová z Historické sekce České astronomické společnosti. Podle ní si Brahe mohl snadno nadělat v Praze nepřátele. Soky mohl mít také v Dánsku, odkud odešel částečně i proto, že tam už nikdo nechtěl financovat jeho nákladné výzkumy.
„Teorií je mnoho. Když vyslovíte podezření, lze vytvořit spoustu dedukcí,“ říká Zdeněk Dragoun s tím, že ani pro jednu neexistují důkazy. Souhlasí i Zdeněk Hojda: „Pokud připustíme, že byl Brahe zavražděn, můžeme jako ve správné detektivce podezřívat každého, kdo se vyskytoval v jeho okolí.“
***
PO STOLETÍ OPĚT NA SVĚTLE
Odborníci znovu prozkoumají ostatky slavného astronoma Tycha Braha, který odpočívá
v Týnském chrámu. Dnes otevřou jeho hrobku a odeberou vzorky pro analýzy.
Navážou tak na výzkumy vousů a textilií vyjmutých z hrobu v roce 1901. Během otevření hrobu 24. června 1901 byla nalezena úplná polovice kníru 10,5 cm dlouhá a 2 cm silná, ze silných, mocně zakroucených hnědých vousů, v pokrývce hlavy se nalézalo několik hnědých, poněkud zarudlých a místy světlejších chomáčků vlasů. Odebrané
vzorky byly po letech zkoumány. Nosní kůstky byly na dolním, volném okraji ohraničeny malou srpovitou ploškou, mírně zbarvenou - jedinou stopou po umělém nose, což potvrdilo pravost ostatků.
Dobře promyšlená vražda?
Už v 90. letech provedli vědci několik analýz vousů odebraných z ostatků Tycha Braha. Dánský historik Peter Andersen před časem představil jednu z hypotéz o jeho úmrtí.
Jed mu měl podat vzdálený příbuzný Erik Brahe.
Požití jedu Tycho Brahe povečeřel u Petra Voka v paláci na Hradčanském náměstí. Krátce po jídle se mu ovšem udělalo špatně. Trpěl bolestmi, měl horečku.
13. října 1601
Akutní stádium Astronom strávil více než týden na lůžku. Nemohl spát a měl obtíže s močením.
ZDROJ: JAN PALLON, UNIVERZITA V LUNDU
14.-21. října
Ústup příznaků Brahemu se ulevilo.
Začínal opět nabírat sílu. koncentrace rtuti nalezená v Brahově vousu 22. října detail vousu
Druhý útok nemoci Večer přišel na návštěvu Erik Brahe.
k výraznému nárůstů
koncentrace rtuti došlo v osm hodin večer bez stop jedu 23. října
Smrt Tycho Brahe zemřel kolem 9. hodiny ráno. 24. října
Tycho Brahe
Narodil se 14. prosince 1546 jako Tyge Ottesen Brahe v dánském Knudstrupu do šlechtické rodiny Vychovával ho strýc, který jej údajně krátce po porodu unesl V letech 1559-1562 studoval filozofii a rétoriku v Kodani, později práva v Lipsku a chemii v Augsburgu V roce 1566 přišel během studia na univerzitě v Rostocku o nos a část ucha v šermířském souboji Dánský král Frederik II. mu nechal postavit laboratoř a observatoř na ostrově Hven, kde pracoval přes dvacet let Byl ženatý, měl osm dětí V roce 1597 po sporu s novým králem Kristiánem IV. opustil Dánsko a cestoval po Evropě V roce 1599 ho Rudolf II. pozval do Prahy, kde působil jako císařský astrolog až do své smrti 24. října 1601
„Brahe si také vyráběl vlastní lék obsahující rtuť, takže se mohl předávkovat.“
