Zatím tu rostou jen keře, ale jednou tu třeba poroste vzdělanost. Na jižních stráních Letenské pláně by mohl stát nový kampus Univerzity Karlovy (UK). A když ne na svazích nad Vltavou, tak na vrcholu Strahova, kde je dosud spartakiádní stadion.
Sedmnáct studentských týmů z několika univerzit v zemi představilo včera své vize o rozvoji UK. A není to jen samoúčelné školní cvičení pro budoucí architekty, úvahy o rozvoji myslí škola vážně. "Představené projekty se sice hned nestanou součástí investičního plánu Univerzity Karlovy, ale jsou přínosem k jejímu strategickému rozvoji," říká mluvčí UK Václav Hájek.
Zadání "Urbanistické vize UK 2030" žádalo po studentech uskutečnitelné nápady. Přesto se týmy mladých architektů nemusely příliš omezovat dostupností pozemků nebo tím, jak drahý projekt bude. "A to je jedině dobře. Našemu světu chybí vize, což je škoda. Je potřeba je tvořit," myslí si architekt Adam Gebrian.
Tři skupiny studentů z Fakulty architektury ČVUT, které vedl Ivan Plicka, vypracovaly představy kampusu UK na Strahově. S takovým umístěním přitom vedení univerzity v zadání nepočítalo. Na jedné z nejatraktivnějších lokalit hlavního města dnes stojí bývalý spartakiádní stadion a koleje ČVUT. Praha už před třemi lety vypsala ideovou soutěž na využití území. "Uvažuje se ale o komerční zástavbě Strahova. Přitom by byl ideální pro kampus - má unikátní polohu, leží přímo ve městě. Chtěli jsme ukázat, jak se dá veřejně využít," vysvětluje architekt Plicka.
Studenti pod jeho vedením nepočítali se zachováním strahovského stadionu. Jeho zbourání ale bude složité, je kulturní památkou. "Asi šest dalších projektů se zabývalo jen využitím stadionu. A prokázaly, že pokud nebude spartakiáda či sokolský slet, nedá se využít k ničemu," dodává Plicka. Vyřešená ale není ani budoucnost kolejí ČVUT.
Čtyři studentky z Technické univerzity v Ostravě navrhly pod vedením architekta Petra Hurníka využít pro nové budovy univerzity svahy Letné. Dnes opuštěná místa by tak ožila a nové budovy přirozeně navázaly na staré město. Část letenských svahů je ale v současné době také chráněna, a to jako přírodní památka. Převedení návrhu do reality tak není aspoň v nejbližších letech možné, odborníci ho však označují jako zajímavou vizi.
Nové objekty pro fakulty a odborná pracoviště však nemohou dle architektů znamenat, že desetitisíce studentů a akademiků opustí centrum a historické budovy filozofické a právnické fakulty či Karolina. "Městský život by přišel o studenty, a tím by trpěl," říká Plicka. Projekt studenta Jana Luksíka, kterého vedl na Technické univerzitě v Liberci architekt Jiří Suchomel, proto navrhoval využití současného Masarykova nádraží. Jeho budoucnost přes dva roky řeší i magistrát. "Skvělý nápad. Je potřeba využívat možnosti uvnitř Prahy, aby univerzita žila v centru," říká Gebrian.
