Přinášíme vám rozhovor k připravovanému seriálu k 80. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka, který bude v Lidových novinách vycházet od 8. 9. do 13. 10. 2017 (30 dílů).
(Reprodukce Masarykovy črty představuje jeho náhled v roce 1915 na uspořádání evropských států po rozpadu Rakouska-Uherska. Tištěnou ji čtenáři najdou v pátečních LN.)
Črta T.G.M. z roku 1915. Představa budoucího uspořádání Česka.
Lidovky.cz: Je jisté, že je mapa pravá?
Podle Masarykových vpisků po straně dokumentu jde o autentický dokument a odpovídá to také tomu, jak Masaryk tenkrát uvažoval a jaké vedl hovory na začátku války. Nikdy jsem ale neměla v ruce originál, ze kterého vychází reprodukce, která byla publikovaná ve 30. letech minulého století. V našem archivu MUA AV ČR není, ale je možné, že je stále v nějaké pozůstalosti.
Lidovky.cz: Kdy črta vznikla?
Na jaře 1915, tedy v době, kdy byl Masaryk už v zahraničním exilu.
Lidovky.cz: Co z ní můžeme vyčíst?
Například to, že Masaryk v té době neuvažoval nad tím, že by Slovensko bylo prodlouženo o Podkarpatskou Rus. Naopak v počátku uvažuje o koridoru, který by nás propojil s jižními Slovany a podle mapy uvažuje i nad Srbskou Lužicí. Ta ale v jeho představách jako územní požadavek nefigurovala.
Lidovky.cz: Podle čeho si Masaryk vytvářel představu budoucího území?
V Londýně sepsal memorandum nazvané Nezávislé Čechy, kde přesně říká, že se budoucí stát bude skládat z Čech, Moravy a Slovenska. Představu staví na historických hranicích a na etnických právech. Uvědomoval si, že stát pro Čechy a Slováky, o jehož zřízení usiluje, bude mít mnohamilionovou německou menšinu, ale jen v takto navržených hranicích viděl jeho historickou opodstatněnost i hospodářskou životaschopnost.
Seriál LN - Neznámý T.G.M.Nový unikátní seriál Lidových novin vám přináší:
Nyní si můžete objednat předplatné seriálu s posunem = předplatné na 5 týdnů od nejbližšího možného termínu zahájení doručování. Přístup k prvním dílům seriálu získáte v rámci digitálního předplatného, které vám zašleme e-mailem. |
Lidovky.cz: Nejzajímavější na mapě je pravděpodobně koridor, který by Čechy spojoval s jižními státy. Čeho chtěl propojením se Srbskem docílit?
Měl na mysli propojení slovanského živlu. Posílení slovanského etnika. „Samozřejmě by to bylo hospodářsky účelné, jelikož bychom tímto způsobem měli přístup k moři,“ psal Masaryk. “To může být provedeno tím, že se připojí pruh země při západní hranici Uherské, buď celý k Srbsku, nebo jedna polovina jeho severní k Čechám a druhá jižní k Srbsku. Koridor by usadil hospodářské styky mezi dvěma zeměmi. Průmyslovými Čechami a zemědělským Srbochorvatskem. Tento koridor by měl velký význam vojenský. Nutno dodati, že mnozí srbochorvatští politikové přijímají tento plán koridoru stejně, jako politikové čeští,“ psal dále Masaryk. Řekla bych ale, že si pozitivní náhled srbských i českých politiků na koridor trošku bájil. Viděl v koridoru způsob k zabránění tlaku Německa na východ. Zabránil by Německu kolonizovat Balkán, Malou Asii, aby se nepropojilo s Maďarskem a podobně.
Lidovky.cz: Kdyby se Česko chtělo spojit s jihem, budoucí Rakousko a Maďarsko by ztratilo část území. Jak se chtěl vypořádat s menšinou, která by v takovém případě přibyla k Česku?
Když se k podobné problematice vyjadřuje, tak mluví spíše o ochraně Čechů nebo obecně Slovanů na tomto území. V počátečních fázích války, kdy črty do mapy udělal, se s tímto problémem ale nikterak nevypořádával.
Lidovky.cz: Proč používal Masaryk termínu Česko a nezmiňoval Slovensko?
Protože Češi nebyli známí a Slováci na tom byli ještě hůř. Nechtěl to komplikovat. Takový názor ostatně zastával i Štefánik. Řekl si, že ze začátku bude mluvit jen o Češích, protože to bude srozumitelnější pro ty, které chtěl o budoucím státě přesvědčit. Kdyby jim tvrdil, že si představuje stát, ve kterém bude spousta dalších obyvatel, Čechů, Němců, Slováků, tak by netušili, proč by takový útvar vlastně měl vzniknout. V jeho memorandech a válečných materiálech dominují české dějiny a české historické právo, na které se odkazoval. Je to i proto, že se snaží pro svůj požadavek - rozbití Rakousko-Uherska, bez kterého by ostatně Československo nemohlo vzniknout - získat hlavní státy Dohody. Jak Velkou Británii, Francii, tak Rusko. Nový stát měl být v Masarykových představách zpočátku monarchií. Uvažoval o členech vládnoucích kruhů, jak spřízněných s anglickou královskou rodinou, tak třeba s carskou. Je pravda, že když se setkal s někým z Británie, tak mluvil o královské rodině a když s někým z Ruska, tak zase o carské.
Lidovky.cz: Masaryk také mluvil o takzvané personální unii se Srbskem. Co si pod tím představoval?
V rámci úvah o monarchii si představoval, že buď spojenci „dodají některého ze svých princů“ nebo by se mohla v případě srbskočeského koridoru utvořit personální unie mezi Srbskem a Čechami. Země by tedy byly pod vládou jednoho panovníka. Tyhle představy měl ale v počátečních fázích války, později o nich nemluví.
Lidovky.cz: Proč od představ ustoupil?
Postupem času se přestává zabývat formou budoucího státu. Otázka jaký ten stát opravdu bude, přichází až v posledním roce války. Musíme si také uvědomit, že tyto otázky musel řešit s domácími politiky. Pořád říkáme Masarykova republika, ale ten stát nevytvořil jenom on. Jeho počáteční úvahy musely být nutně modifikovány, například i vývojem na frontách, politickým vývojem ale i náladami v Čechách. V konci války již vládne v Čechách všeobecné zklamání z monarchie. Prostě reagoval na změny a vývoj k republice byl přirozený.
Seriál LN
Lidovky.cz: Co si Masaryk představuje pod pojmem Nová Evropa?
Je to Masarykova vize poválečného uspořádání Evropy, která vzniká už někdy v roce 1917, kdy cestoval z Ruska do Ameriky. Tam ji předkládá jako svojí vizi demokratické Evropy, spolupracujících svobodných států. Svou sílu měl především jako propagandistický pamflet se silným protiněmeckým vyzněním, který měl napomoci rozboření Rakouska-Uherska. Základní tón Masarykovy válečné rétoriky je, že se Rakousko-Uhersko dostalo do vleku Německa a že Německo je agresivní a výbojný stát a pouze pásmo nových států zamezí pangermánské výbojnosti.
Lidovky.cz: V době jeho posledního zvolení do funkce byl Masaryk po několika mrtvicích. Byly veřejnosti známé podrobnosti o jeho zdravotním stavu?
Obyvatelé byli o Masarykově zdravotním stavu v posledních dnech jeho života podrobně informováni. V novinách vycházely podrobnosti o teplotě, dýchání. Bylo to téměř umírání „v přímém přenose“. Na druhou stranu, když byl v roce 1934 volený prezidentem, tak veřejnost nevěděla, že je po několika mrtvicích a zdravotně na tom není dobře.
Lidovky.cz: A jaká vládla po jeho smrti nálada?
V novinách vydaných po jeho smrti je to popsáno tak, že celá země po jeho smrti ztichla. Republika nebyla v dobré mezinárodní situaci a mnoho lidí jeho smrt vnímalo jako neblahé znamení horších časů. Odchodem silné osobnosti se cítili osamoceni. I ti, kteří Masaryka kritizovali, byli jeho smrtí zasaženi. Z tisku i vzpomínek je patrná velmi emotivní atmosféra. Jeho smrt republiku na několik dní ochromila.
Lidovky.cz: Na co se můžeme ve speciálu pro LN těšit?
Budeme překládat klasická témata s Masarykem spjatá, ale pokusíme se na ně podívat jiným pohledem nebo se znalostí jiných pramenů. Chceme Masaryka připomenout tématy, které jsou politicky aktuální. Ukážeme ho i jako člověka, třeba, jak vypadal jeho jeden den v roli prezidenta a podobně. Neopomeneme ani celou řadu jeho životních šarvátek, sporů a bojů.
Vytištenou mapu najdou čtenáři v pátečních Lidových novinách.
