23. května 2018 14:59 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

I pod dohledem StB pomáhal penězi a svou slávou. Philip Roth a disidenti v ČSSR

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Philip Roth je vyfocen během rozhovoru o jeho knize. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Philip Roth je vyfocen během rozhovoru o jeho knize. | foto: ČTK

PRAHA V úterý zemřel ve věku 85 let slavný americký spisovatel Philip Roth. Svůj specifický význam měl autor románů Portnoyův komplex či Americká idyla také pro Československo. V 70. letech sem každoročně jezdil a podporoval místní kulturní disidentskou scénu, i když byl pod pečlivým dohledem komunistické tajné policie.

Do Československa přijel Roth poprvé v roce 1972 a podle svých slov sem pravidelně jezdil každé jaro až do roku 1977, kdy byl zatčen a následně zproštěn víza. V Praze se stýkal s různými spisovateli a intelektuály z řad disentu, například s Ludvíkem Vaculíkem, Karolem Sidonem, Miroslavem Holubem či profesorem literatury Zdeňkem Stříbrným, který se stal předlohou pro hlavní postavu Rothova románu Profesor touhy. Nejvíce času ovšem trávil Roth se spisovatelem Ivanem Klímou a jeho manželkou, psychoterapeutkou Helenou.

„Měl ohromné pochopení pro každého, kdo odporoval režimu,“ řekl Klíma serveru Lidovky.cz. „Byl pro nás ohromnou duševní oporou. Tím, že za námi jezdil a sedal s námi, nám dával jakousi záštitu, protože to byl mezinárodně známý spisovatel.“ Ani to ovšem podle Klímy nebránilo představitelům režimu v tom, aby se o Rotha zajímali. „Naše úřady ho samozřejmě sledovaly a věděly, že nás navštěvuje,“ říká spisovatel.

Chtěl finančně podporovat Václava Havla

Československým literátům se Roth snažil pomoci profesně a finančně. V USA propagoval vydávání jejich knih a spolupracoval například s Josefem Škvoreckým a jeho nakladatelstvím 68 Publishers. Některé ze svých kolegů - literáty Arthura Millera či Williama Styrona - také přiměl, aby činnost spisovatelů z řad disentu financovali. K zahraničnímu úspěchu napomohl kupříkladu Milanu Kunderovi.

„Nabídl se, že bude finančně podporovat Václava Havla, ale ten to zrovna nepotřeboval, protože měl peníze ze zahraničních vydání svých děl,“ připomněl pro server Lidovky.cz scenárista a spisovatel Jiří Stránský, který se s Rothem stýkal v 70. letech v Československu a následně také v Americe. Podle svých slov vyhovoval Rothovi svou znalostí angličtiny, která mezi disidenty nebyla příliš rozšířená.

Sám Roth se se svými zážitky z normalizačního Československa svěřil například v článku pro americký časopis New Yorker. Šokovalo jej například, že je intelektuální elita země mnohdy nucena zastávat podřadná zaměstnání, aby se uživila. Totalitní společnost v něm vzbuzovala pocity beznaděje.

Vzpomínky na Pražské orgie

Vzpomínky na československý disent zpracoval Roth také v románu z roku 1985 nazvaném Pražské orgie. Jeho hlavní postava, Rothovo alter ego Nathan Zuckerman, pátrá v Praze po rukopisu umučeného židovského spisovatele a na pozadí totalitního společenství se setkává s autory, jimž bylo zakázáno publikovat. V díle se objevuje také postava českého literáta Zdeňka Sisovského, jehož předlohou byli údajně spisovatelé Zdeněk Urbánek, Josef Škvorecký a Ivan Klíma. V říjnu 2019 by se měla v kinech objevit filmová adaptace Pražských orgií natočená pod taktovkou Ireny Pavláskové.

Philip Roth se narodil roku 1933 v americkém Newarku do židovské rodiny. Úspěch zaznamenal již svým prvním dílem Goodbye Columbus (Sbohem, město C), který vyšel roku 1959. Mezi jeho nejznámější díla patří Portnoyův komplex, vypovídající o mladíkovi ze středostavovské rodiny čelícím konfliktu mezi morálním přesvědčením a silnými sexuálními tužbami, či Americká idyla z roku 1997 věnující se tématům války ve Vietnamu a asimilace přistěhovalců.

Ačkoli jsou náměty Rothových próz závažné, autor je podává zábavným a humorným způsobem. Velká část jeho děl se točí kolem sexu. Roku 1998 obdržel Roth Pulitzerovu cenu za román Americká idyla, v roce 2011 mu byla udělena prestižní Man Bookerova cena. S ohledem na styky s českými disidenty během normalizace dostal jako první (spolu s německým spisovatelem Güntherem Grassem) v roce 1994 také Cenu Karla Čapka. O sedm let později se stal také prvním laureátem Ceny Franze Kafky.

  • 0Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!