To jméno před koncem tisíciletí symbolizovalo nespoutanou zuřivost, ale i velký hokejový talent. Theoren Fleury, hráč měřící jen 168 centimetrů, si na ledě nikdy nenechal nic líbit ani od hráčů vyšších o dvě hlavy.
Dravost v sobě měl už od mládí. Na svět přišel v neklidném roce 1968 v kanadském Oxbow. Ani jeho rodina nebyla zrovna oázou klidu. Otec Wally snil o životě skvělého hokejisty, ale v roce 1963 mu zranění předčasně ukončilo kariéru. Smutek pravidelně zaháněl pomocí velkých dávek alkoholu. Matka Donna pro změnu dlouhé roky bojovala se závislostí na valiu.
POHNUTÉ OSUDY: Mezi smolaři byl žokej Kuchovský jasnou jedničkou. Uměl všechno |
Theo vždy patřil k nejmenším dětem ve třídě, co mu však chybělo ve výšce, doháněl zuřivostí. Sám sebe později označoval za školního tyrana.
Už v pěti letech sehrál první zápas – samozřejmě že hokejový, tenhle sport je v Kanadě něčím jako náboženstvím. Na ledě trávil každou volnou chvilku, dřel a začal snít stejně jako otec o kariéře ve slavné NHL.
Ve třinácti letech však málem skončil podobně jako otec. Brusle mu pořezala ruku tak nešťastně, že otevřela brachiální artérii – velkou cévu. Na hraní musel téměř na rok zapomenout. Přesto se chtěl vrátit. „Hokej v té době pro mě byl v životě vším. Hrál jsem ho ráno před školou, odpoledne po ní, o víkendech i svátcích. Zjistil jsem, že dokážu střílet mnohem víc gólů než ostatní děti. A taky pro mě byl hokej únikem od toho, co se dělo doma,“ vzpomínal pro televizní stanici CBC.
Během doby, kdy se zotavoval ze zranění, sehnala místní komunita dostatek prostředků, aby poslala Fleuryho talent rozvíjet do hokejové školy v manitobském Brandonu.
Zde potkal Grahama Jamese. Muže, který byl už i po třicítce uznávaným koučem a pracoval také jako skaut týmu Winnipeg Warriors ve Western Hockey League (WHL). Tahle soutěž je pro juniory elitní a často z ní vede cesta do NHL.
James spatřil ve Fleurym velký talent a rozehnal jeho pochyby, zda se kvůli malé výšce může dostat až do nejlepší ligy světa.
Čtrnáctiletému chlapci také slíbil, že až dosáhne potřebného věku, zajistí mu místo ve Winnipeg Warriors.
POHNUTÉ OSUDY: Živel Anquetil. Proslavil se alkoholem, dopingem i bigamií |
O rok později měl už Fleury průměr téměř tři body na zápas. Pak James dodržel slovo a dostal ho k Warriors, kde v sezoně 1987–8 devatenáctiletý hokejista nasbíral 160 bodů a dělil se s Joem Sakicem (další pozdější hvězdou Colorada a celé NHL) o pozici nejproduktivnějšího hráče WHL. To už o tomhle sveřepém mladíkovi věděl i svět. Čtvrtý leden 1987 je navždy zapsán do dějin hokeje černým písmem. Československé Piešťany hostily juniorské mistrovství světa a jedním z vrcholů turnaje (nehrálo se ještě systémem play off) měl být v poslední den duel Sovětský svaz – Kanada. Organizátoři předpokládali, že minimálně jeden z týmů bude ve hře o zlato.
Nemýlili se. Sověti byli sice ze hry venku, ale Kanadě by vítězství přineslo stříbro, výhra o pět gólů pak zlato. Řízením utkání byl pověřen norský rozhodčí Hans Ronning – ne ani tak kvůli kvalitě, ale spíš neutralitě.
Už od prvního buly se hráči osekávali a šli po sobě. V páté minutě dal Fleury první gól zápasu, který oslavil tím, že poklekl na led a ve skluzu hokejku namířil na sovětskou střídačku a předstíral, že střílí ze samopalu.
Pro soupeře z opačné strany železné opony to byla urážka. Ale hrálo se dál. Ve druhé třetině, za stavu 4:2 pro Kanadu, se na sebe vrhli Šesterikov se Sanipassem, pak Kostičkin hokejkou udeřil Fleuryho. A nastala mela. Nejdřív se do sebe pustili hráči na ledě, pak se přidaly obě střídačky. Do pranice se nezapojilo jen několik hokejistů.
Sudí Ronning neměl s podobnými věcmi zkušenosti a po počáteční snaze hromadnou bitku ukončit, dění odevzdaně sledoval zpoza mantinelu. Pak přišel spásný nápad – vypnout světla v hale. Ani to však nepomohlo, hráči se rvali 20 minut.
Vedení Mezinárodní hokejové federace IIHF oba týmy vyloučilo z MS a rváči dostali rok a půl dlouhý distanc na mezinárodních akcích.
POHNUTÉ OSUDY: Před kulkami dal přednost žralokům, žaláři a mučení běžec neunikl |
Fleury, jeden z hlavních aktérů, si v létě 1987 spravil chuť na draftu NHL, kde si ho vybralo Calgary. Jenže o rok později jako by nebyl na svou příležitost připraven. Do tréninkového kempu přijel s nadváhou devět kilogramů. Calgary ho poslalo na farmu, ale 5. ledna 1989 přece jen dostal šanci v prvním týmu. Už o dva dny později vstřelil své první dva góly v NHL.
Fleuryho kariéra v nejslavnější lize světa se rychle rozjela. Nasbíral 34 bodů ve 36 zápasech, dalších 11 přidal v play off a pomohl Flames k prvnímu Stanley Cupu v jejich historii.
Až mnohem později vyšlo najevo, že cesta za snem byla draze vykoupena.
Graham James, onen obtloustlý dobrácký kouč, který Fleurymu v hokejové škole věřil, nebyl jen tím, kým se zdál. „Jako mladý kluk jsem byl sledován, sexuálně napaden a zneužit více než 150krát mužem, kterému jsem věřil nejen já, ale celá moje rodina,“ šokoval Fleury přiznáním v roce 2009 v knize o svém životě pojmenované „Playing with Fire“.
„Graham James námi všemi mistrně manipuloval. Přesvědčil rodiče, aby mě svěřili do jeho péče a pomohli mi tak rozvíjet hokejový talent. Byl jsem čtrnáctiletý kluk. Dítě. A byl jsem kompletně pod vlivem a kontrolou Grahama Jamese. Byl jsem vyděšený, ale neměl jsem emocionální schopnosti ani znalosti, jak zabránit znásilňování. Cítil jsem se ztracený, osamocený a bezmocný. A tyhle pocity nezmizely ani potom, co jsem se dostal z moci pana Jamese. Držely se mě dalších dvacet let. Kvůli nim jsem spadl do závislosti na drogách, alkoholu, sexu, gamblerství a měl záchvaty vzteku,“ řekl ve své výpovědi o tři roky později u soudu.
„A nezáleželo na tom, kolik zápasů NHL jsem vyhrál nebo kolik peněz a slávy jsem získal. Nic z toho mě nemohlo zbavit bolesti z dvouletého zneužívání Grahamem Jamesem. Jeho zvrácenost změnila můj život, změnila život mých blízkých a způsobila víc bolesti, než jsem mohl unést,“ dodal při procesu.
POHNUTÉ OSUDY: Málo pravděpodobná smrt. Mladíka Špačka zabila jeho motorka |
Proto už v 15 letech Fleury začal holdovat alkoholu. „Co jiného jsem měl taky dělat, když jednou či dvakrát týdně se můj život měnil v trenérově domě v absolutní noční můru?“ popsal ve své biografii.
Zpočátku se snažil Jamesovi bránit, ukrýval se pod dekou. Marně. Psychickému vydírání a výhružkám, že bez jeho podpory se do profesionálního hokeje nedostane, nakonec podlehl. „Jeho vinou jsem nevěděl, čemu věřit. Pro mě v tu chvíli nejvlivnější člověk tvrdil, že to, co děláme, je správně.“
Trenér využíval i toho, že jeho svěřenec nemohl najít podporu v nefunkční rodině. „Jamesovi byli táta a máma vděční a byli šťastní. Jejich chlapeček to dokázal. Už nebyli jen ožralou a bezmocnou závislačkou.“
Po dvou letech byl James z týmu Warriors vyhozen kvůli povídačkám o nevhodném chování. Kouč chtěl, aby s ním do nového působiště odešel i Fleury a Sheldon Kennedy, další zneužívaný hráč.
POHNUTÉ OSUDY: Záhadný odchod prvního sokola. Miroslava Tyrše označili i za zrádce |
Aby chlapce přesvědčil, vzal je na výlet do Disneylandu. Jenže je cestou opět zneužíval. „Zamyslete se, jak zvrácené to je. Když mě po tom výletu vyložil u rodičů před domem, řekl jsem si, že je konec. Byl jsem z toho venku, konečně volný.“
Proč však ani potom nikomu o svých hrůzných zážitcích nic neřekl?
Nemohl, byl si jistý, že by to ukončilo jeho hokejovou kariéru. Která vlastně ani nezačala. „Myslíte si, že by mě po přiznání pozvala reprezentace na MS do Piešťan, které mi pomohlo do NHL? Probuďte se. Všichni by chtěli být s tím zneužívaným klukem opatrní,“ píše v knize.
Své démony nechal pevně uzamčené uvnitř.
Na Jamese a všechno s ním spojené mu pomáhal zapomenout alkohol, po draftu do NHL přibral i marihuanu a kokain. Jeho divoké večírky končily v posteli s dívkami, které pár hodin předtím v baru sbalil.
Hokejová kariéra mu ale šlapala. V Calgary strávil téměř 11 sezon, několikrát byl nejproduktivnějším hráčem týmu. Vydělal za tu dobu téměř 13 milionů dolarů. V létě 1999 se stal volným hráčem a sáhl po něm milionářský klub New York Rangers. Jeho výplata v následujících třech letech měla činit 21 milionů. Po podpisu snové smlouvy a přesunu do New Yorku dosáhly jeho závislosti na alkoholu a drogách epických rozměrů.
Jeho život (a to už měl v té době rodinu) se zúžil na hokej, kasina, striptýzy a party v nejlepších, ale častěji těch nejzaplivanějších manhattanských klubech. „Celé noci jsem propařil na kokainu s nejrůznějšími úchyly, striptérkami a transvestity nebo popíjel s bezdomovci u hořícího sudu.“
Za rok či dva dokázal rozházet téměř všechny peníze, které do té doby vydělal. „Padesát milionů dolarů proteklo mým krkem, proletělo mým nosem a spadlo do kapes majitelů kasin po celém kontinentu.“
To období v knize popisuje jako další noční můru. „Moje šílenství bylo na vrcholu.“ Třináctkrát v řadě zfalšoval dopingový test, lil do své moči isotonický nápoj Gatorade nebo používal moč svého syna. „Vedl jsem bodování ligy, tak mě nechali na pokoji. Doktoři mě však varovali: Ještě jednou, a dostaneš distanc! Já na ně kašlal.“
Zlatý olympionik na suchu
V létě 2001 už NHL došla trpělivost a Fleury musel podstoupit odvykací kúru. I díky ní se dostal do nominace pro olympiádu v Salt Lake City. „Nebyl jsem však vyléčený, ale alkoholik na suchu.“ Pomohl však Kanadě k prvnímu zlatu po 50 letech.
POHNUTÉ OSUDY: Odpusťte mi, napsal rodině. Pak brankář německé reprezentace skočil pod vlak |
Po sezoně už měli Rangers Fleuryho problémů dost. Nyní čtyřiatřicetiletý útočník podepsal dvouletou smlouvu s Chicagem za 8,5 milionu.
Dva dny před začátkem sezony mu NHL zastavila činnost za další pozitivní nález. Dva měsíce stál, ale problémům nebyl konec. V lednu 2003 se v Columbusu zapletl do krvavé rvačky ve striptýzovém klubu, nic z toho si ale nepamatoval. Až druhý den se probudil v hotelové posteli celý od krve. V dubnu mu NHL opět zastavila činnost. To znamenalo definitivní konec kariéry v soutěži.
Ale jeho nezřízené pití, vyvolané vzpomínkami na Jamese, pokračovalo. Až jednoho dne v létě 2004, po tříměsíčním poflakování po Novém Mexiku, se ocitl v poušti s pistolí v puse. „Chtěl jsem zemřít. Moje normální já říkalo: Nedělej to, nedělej to, nedělej to. Všechno se zlepší. Jenže druhý hlas odpovídal: Hov.., nikdy se to nezlepší. Ta bitva mi v hlavě zuřila dost dlouho. Až pak mi to došlo a řekl jsem si: Co to dělám? Mám přece na víc. Přece nechci, aby tohle byl můj poslední okamžik života. Vytáhl jsem zbraň z pusy a hodil ji na zem.“
Odešel hrát hokej do Severního Irska, obrat v jeho životě nastal však až v září 2005. Na turnaji veteránů poprvé konfrontoval rodiče. Opil se a vyčetl jim, že ho dostali do spárů pedofila Jamese. „Ta noc v poušti a rozhovor s rodiči mi pomohly. Bylo důležité slyšet od nich, co si myslí. Dokázal jsem vyhledat pomoc a od 18 .září 2005 jsem nepožil žádný alkohol ani drogy.“ Později naopak on pomohl rodičům definitivně skončit s jejich závislostmi.
Dva? Ne, pět let vězení
Když vydal v roce 2009 svoji biografii, vyvolala v Kanadě i USA poprask. O Jamesovi se už vědělo – v roce 1996 ho obvinil zneužívaný Kennedy a toho času už úspěšný hokejový manažer si odseděl tři a půl roku. Pak zmizel, trénoval ve Španělsku či Mexiku – dokud to nezjistila Kanadská hokejová asociace a nenahlásila to IIHF, která Jamese donutila odejít.
POHNUTÉ OSUDY: Slovenský fotbalista Dubovský to dotáhl do Realu. Pak zemřel na dovolené |
O tom, že zneužíval dlouho i Fleuryho, se ale nevědělo. Ten poprvé promluvil právě až v roce 2009. Našel odvahu vyprávět o tom, co se mu dělo, především proto, aby se další děti vyvarovaly jeho chyb.
Na Jamese v lednu 2010 podal kriminální žalobu a jeho bývalý kouč dostal v březnu 2012 další dva roky vězení. O jedenáct měsíců později odvolací soud verdikt – nejen k Fleuryho radosti – změnil na pět let za mřížemi.
