Začalo to nevinně. Šla jsem na večírek s kamarádkami, byla to typická „dámská jízda“, během níž se hovor příjemně točil kolem rodinných a milostných vztahů. Až najednou Klára prohodila: „Holky, příští týden přijede doktor. Tak nám to píchne a budeme mít zase půl roku pokoj.“
Nadšení svých přítelkyň jsem nesdílela. Jaký doktor a co nám píchne? Netušila jsem, která bije. „No přece botox,“ řekla Magda a podívala se na mě jako na někoho, kdo právě spadl z Marsu.
Ano, byla jsem jediná v místnosti, která ještě nikdy nevyzkoušela zázrak, jenž údajně vyhlazuje vrásky. „Taky by sis to měla nechat udělat, podívej se na ty vrásky, co máš kolem očí,“ šermovala mi Magda ukazováčkem milimetr od oka.
Návrat domů. Pohled do zrcadla při ostrém světle… a hrůzné zjištění. Opravdu mám vrásky kolem očí! Panika. Jak budu vypadat v padesáti? Nastává chvíle horečného hledání informací o účincích látky, která by mi měla zajistit vyhlazený obličej. Zjišťuji mnohá pro, ale i zásadní proti.
Co se nesmršťuje, nestárne Pro: botulotoxin přeruší v místě aplikace nervo-svalové spojení, čímž zabrání svalu ve smršťování – což je hlavní příčinou tvorby mimických vrásek. Sval zůstane nehybný a vráska se prostě nevytvoří.
Proti: zákrok musíte opakovat přibližně každého půl roku. Navíc botox je toxin – produkt bakterie známý jako klobásový jed, který se tvoří ve zkažených uzeninách. Plastičtí chirurgové nás sice vehementně přesvědčují o tom, že není třeba se ho bát, protože zabíjí ve zcela jiné koncentraci, než je ta, která se píchá do těla, ze studie italského Institute of Neuroscience však vyplývá, že toxin může z tváře přecházet do mozku. Pokusy, které Italové udělali na krysách, dokazují, že látka doputovala do mozkového kmene, kde narušovala aktivitu neuronů. „Tato studie není přesvědčivá a je v rozporu s jinými výzkumy používajícími toxin typu A,“ smetla vědecké poznatky ze stolu Cathy Taylorová, mluvčí firmy Allergan, která botox vyrábí.
Zjistit objektivní pravdu je v současné době asi nemožné. I čeští plastičtí chirurgové říkají unisono: Botox je neškodný (jak jinak).
Ať je to tak či onak, řekla jsem si, že jednou mi to snad nemůže uškodit, a rozhodla jsem se vyzkoušet to na vlastní kůži.
Chlebíčky a botoxové orgie Den před zákrokem skoro nespím. Bojím se, že mi botox umrtví půlku obličeje a pak budu vypadat jako vytřeštěná srnka těsně před srážkou s autem. Ráno zvoním u bytu své kamarádky Kláry. Stoly se prohýbají pod chlebíčky, sklenky s vínem cinkají, hraje příjemná hudba. V rohu obýváku sedí on: doktor „Botox“.
Na stole má rozložené ampule a injekční stříkačky a mile se usmívá. Ženy se u něj střídají jako na běžícím pásu. „Tak jdeme na to?“ zahlaholí bujaře a mně se podlomí kolena. Usedám do křesílka a pozoruji ho, jak si připravuje dávku. Ještě ho stačím upozornit, že při píchání injekcí omdlívám. Směje se. Takových tu prý bylo a všechny to vydržely. Obracím do sebe panáka vodky na zvednutí svého prudce klesajícího tlaku. Hlavou se mi honí představy, jak botox putuje krevním řečištěm až do mozku a ze mě se stává postupně dement, nebo dokonce mrtvola, jak se to stalo oněm italským krysám.
A pak to přijde. Tři rychlé vpichy na jedné straně a tři na druhé. Povídáme si, jako by se nechumelilo. „A je to,“ prohodí doktor. Ani to moc nebolelo. Než se stačím vzpamatovat, lékař mi vysvětluje, co mě čeká dál. Do jednoho až dvou týdnů se mi vrásky vyhladí. Efekt vydrží tři až šest měsíců, ale když si zákrok těsně před odezněním zopakuji, bude se doba účinku stále prodlužovat. Po botoxové injekci je však třeba dodržet soubor pokynů. Například musím vydržet čtyři hodiny ve vzpřímené poloze – neležet a nepředklánět se. Po příchodu domů se mi rodina smála, že jsem jako robot. Krásnější za dva i devět tisíc Akcí podobných té, kterou jsem navštívila já, je nespočet. Výhoda domácího mejdanu spojeného s aplikací botoxu je, že vás to přijde levněji než na klinice. Já jsem doktorovi zaplatila dohodnutou cenu dva tisíce korun (na klinice zákrok stojí od tří a půl do devíti tisíc korun). Je to ale riziko. Co když narazíte na neumětela, který pracuje s nekvalitními přípravky a moc to neumí? Na druhou stranu dělají botoxparty i špičkoví mimopražští lékaři, kteří si za početnou pražskou klientelou rádi dojedou, a jejich výkon může být i lepší než na vyhlášené klinice právě proto, že mají za sebou tisíce vpichů z chlebíčkových večírků. Varovat by vás však určitě měly výrazně nižší taxy, než jsou na klinikách. Tři týdny poté, co jsem si nechala do obličeje píchnout klobásový jed, jsem opravdu zaznamenala, že když se směji, nedělají se mi vějířky u očí. O půl roku později jsem vypadala stejně jako předtím. Mám do toho jít znovu? Představa to byla celkem lákavá. Do doby, než jsem se podívala na Ebenův pořad Na plovárně, kde měl jako hosta americkou herečku Sybil Sheppardovou. Byla ve svých šedesáti letech tak dokonale vyhlazená, až jsem se jí lekla. Už ani trochu nepřipomínala pěknou ženskou, kterou jsem obdivovala v seriálu Moonlighting, kde excelovala s Brucem Willisem. Monstrum, které do sebe botox a jiné preparáty evidentně pralo už mnoho let, se nemohlo ani usmát.
Tak tohle nechci. Ale nikomu nezazlívám, pokud se nechá zlákat. Koneckonců obličej je naše výkladní skříň, a když to někomu pomůže k sebevědomí, ať si tento vynález klidně dopřeje. Já si budu raději stárnout přirozeně a smát se, jak se mi zlíbí. A je mi jedno, jak moc se mi svaly smršťují a jak hluboké vrásky při tom mám.
***
„Tak jdeme na to?“ zahlaholí bujaře doktor „Botox“ a mně se podlomí kolena. Usedám do křesílka a pozoruji ho, jak si připravuje dávku.
