V Rusku se pro elektronické pokladny vžila zkratka KKT (kontrolno-kasovaja technika). Podle kabinetu odpadne obrovská část administrativy a pokladny vlastně všem uleví, protože daňová inspekce bude získávat veškeré údaje již v elektronické podobě.
Rusko vykročilo ke smrti bez bolesti. Cestu otevřely utrpení nemocné dívky a vlna sebevražd |
„Výměna informací s daňovými úřady přejde zcela do elektronické podoby, v poslední fázi se bude uskutečňovat ihned během prováděného nákupu, tedy online,“ řekl na zasedání ruského kabinetu 28. prosince 2015 ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Upřesnil, že celý proces má několik etap a bude ukončen 1. ledna 2018, kdy si budou muset pořídit elektronickou pokladnu naprosto všichni obchodníci a veškeré účty budou v elektronické podobě.
Pro a proti jako v Česku?
Ruští obchodníci a politici se zatím neponořili do bouřlivé diskuse a nerozdělili se na dva tábory „pro“ a „proti“ pokladnám, jako tomu je v Česku, ale jistý odpor především ze strany středních a menších obchodníků cítit je.
Zatím pokladny nejsou tématem diskusí hlavně proto, že v Rusku ve skutečnosti neexistuje žádná parlamentní opozice, která by polemiku s vládním návrhem mohla vést. Duma funguje povětšinou jako orgán, který formálně schvaluje návrhy Kremlu, potažmo vlády.
Dalším důvodem je to, že se tématu KKT nechopila se vší vervou média. Televize, rozhlas a většina tištěných médií je loajální Kremlu a s kritikou jeho návrhů, včetně toho na zavedení elektronických pokladen, nevystupují. Skutečná opozice je mimo parlament, ale je velmi málo početná a nejednotná.
Řidiči náklaďáků táhnou proti Kremlu. V největších protestech od nástupu Putina |
Zákon tedy zcela jistě státní dumou projde. Zda se poté ruští obchodníci vzbouří, jako to udělali bez podpory jakékoliv politické síly nedávno řidiči kamionů, nelze odhadnout. Nakonec ale ani šoféři svými protestními akcemi nedosáhli snížení silničního poplatku.
Útok proti stínové ekonomic
Medveděv vidí zavedení KKT jako hlavní útok proti stínové ekonomice. Ovšem liberální ekonomové upozorňují, že současná krize likviduje právě drobnější podnikatele a pokladny nejsou zrovna vhodně načasovány. Střední byznys je dlouhodobě deptán korupcí a nabobtnalou byrokracií, nyní i sankcemi. Pokud si někdo chce v Rusku otevřít byť malý obchod, musí projít třiadvaceti instancemi, z nichž některé musí navštěvovat opakovaně. Ode všech potřebuje písemný souhlas, a to někdy trvá měsíce, či dokonce celé roky.
Spasitel, či zloděj plynu? Reklamní show o Putinově milodaru mrznoucím Ukrajincům |
Jestliže federální kanály o KKT takticky mlčí, v lokálních provinčních médiích se obchodníci shodují na tom, co naplno vyslovil server ze středosibiřského Tajšetu, když citoval místní obchodnici: „Hodně brzy si zvykneme část zisku prostě neúčtovat vůbec, ani elektronicky, ani jinak.“
Podle ředitele společnosti Astor-Trade Sergeje Bušina má plošné zavádění KKT ještě jedno úskalí. I kdyby náhodou chtěli všichni ruští obchodníci poctivě plnit nařízení vlády, nebude k mání dostatek cenově dostupných přístrojů. „60 procent komponentů potřebných k modernizaci KKT je z dovozu. Což povede k zásadnímu růstu cen pokladen, a byznys tento finanční náklad bezpochyby naloží na záda spotřebitele,“ řekl Bušin.
Od srpna 2014 do ledna 2015 byly nové elektronické pokladny testovány v několika ruských regionech, včetně Moskvy. Experimentu se podle Federálního daňového úřadu účastnilo přes tisíc firem a vydáno bylo asi 17 milionů elektronických platebních dokladů.
