‚Pokud čtete korán doslova, ospravedlníte i zotročování žen a dětí‘

LN: Letecké údery spojenců proti Islámskému státu nejsou příliš účinné. Očekáváte, že dojde i na pozemní invazi?
Myslím, že pozemní vojenská akce je nezbytná, protože letecké útoky nefungují, a to z několika důvodů. Především tu není nikdo, kdo by dokázal navádět rakety na strategické cíle. Zatímco v Gaze našli Izraelci spoustu palestinských spolupracovníků, kteří si mohli vydělat peníze, tady si nikdo nechce nechat podříznout krk bojovníky ISIS. Druhým faktorem je sofistikovaná výzbroj ISIS – v Mosulu čelili Kurdové nejmodernějším americkým tankům, oni ale ani zdaleka podobné zbraně neměli. Podobné je to i s Iráčany nebo se Svobodnou syrskou armádou. Jedinými silami, které mohou v regionu ISIS porazit, jsou tak armády Íránu a Turecka. To by ale vyžadovalo politický kompromis. Mám dojem, že rakovina jménem ISIS je fenomén, který bude nějakou dobu trvat.

ISIS, IS NEBO DA’IŠ Pozemní operace proti Islámskému státu je nevyhnutelná, míní Gilles Kepel. Gilles Kepel, francouzský politolog a odborník na muslimský svět, o Islámském státu mluví jako o ISIS – používá tedy dříve používaný název Islámský stát v Iráku a Sýrii. Francouzské úřady i média pro změnu preferují arabský název Da’iš, protože nechtějí uznat legitimitu samozvaného chalífátu.

LN: Proč evropské džihádisty tolik přitahuje Islámský stát? Své rekruty měla v Evropě i al-Káida, nebylo jich ale zdaleka tolik...
V „byznys modelu“ al-Káidy a ISIS je poměrně velký rozdíl. Val-Káidě tradičně praktikují pyramidový systém, kdy centralizované vedení platí letenky a pilotní kurzy, aby poté vyslalo muže k útokům do New Yorku a na další místa. ISIS vyznává oproti tomu horizontální systém – jde o síť, která motivuje jednotlivce, indoktrinuje je, vojensky vycvičí a oni poté bojují nebo jsou vysíláni do svých původních zemí. Mají také velmi blízko k sociálním sítím, ať už jde o umísťování videí na YouTube, nebo rekrutování pomocí Facebooku. ISIS je skupinou, která je extrémně úspěšná v pronikání do kultury mladých. Právě mladým lidem, kteří se nemají k čemu upnout a žijí v rytmu Facebooku nebo Twitteru, dávají pocit, že připojením se k nim budou hájit pravdu a bojovat za spravedlnost. Vytvářejí tak jistý druh teologie.

LN: Islámský stát je známý svou brutalitou, etnickými čistkami i zotročováním žen, vraždami zajatců. Proč to dělají? Musejí přece vědět, že tak proti sobě poštvou celý svět. A je přece snazší porazit iráckou armádu než mezinárodní koalici.
To je pravda, nesmíme ale zapomínat na to, že ideologie hraje u ISIS stejně důležitou roli jako vojenská strategie. Kdyby neútočili na jezídy a křesťany a neprodávali ženy, mezinárodní koalice by nevznikla. Myslím ale, že tam hraje roli i jistá volnost, kterou ISIS dává svým velitelům. Ti chtějí aplikovat víru, která se řídí doslovným výkladem koránu. Apokud čtete korán doslova, a řídíte se tedy jeho radikální interpretací, ospravedlníte i zotročování žen či dětí nebo to, že se dá nevěřícím na výběr jen konverze, nebo smrt. To dělali Saúdové na začátku 19. století. Teď už to nedělají, prodávají ropu.

LN: Proč se v boji proti Islámskému státu více neangažuje Izrael a raději se soustředí na íránský jaderný program?
Izrael je v této věci v jistém smyslu ve střetu zájmů, protože současné dění oslabuje všechny jeho nepřátele. Myslím, že židovský stát zareaguje ve chvíli, kdy by se jeden z nich stal silnější než ti druzí a pokusil by se využít nepřátelství vůči Izraeli k tomu, aby ho dobyl. Důvod, proč se Izrael soustřeďuje na Írán, je ten, že islámská republika dříve žádala úplné odstranění Izraele (exprezident Mahmúd Ahmadínežád mluvil o vymazání z mapy – pozn. red.). To už ale není její priorita. Viděli jsme také, že íránské protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze byly dost slabé. A pokud by se Írán kvůli událostem tohoto léta politicky přiblížil ke Spojeným státům, přestal by být Izrael jejich výsostným spojencem v této oblasti a jeho manévrovací prostor by se tak značně zúžil.

LN: Věříte, že je možné porazit Islámský stát a zároveň se vyhnout posílení Bašára Asada?
To je velká otázka, zatím je ale předčasné odhadovat dopad bombardování na Asadův režim. Záležet bude i na vztazích Západu s Ruskem, Moskva totiž zůstává velkým spojencem Sýrie a minimálně oblast kolem Damašku je Asadovi stále nakloněná.

LN: V souvislosti s bojem proti IS často mluvíte o novém pořádku a překreslování map na Blízkém východě. Bude tu mít v budoucnu své místo i samostatný Kurdistán?
Abychom rozuměli tomu, co se děje, je třeba zasadit události do globální perspektivy. Základy nynějšího řádu vznikly dohodami po první světové válce, které kurdský stát vylučovaly. Po dohodách ze Sevres a Lausanne kurdský stát zmizel. Dnes jsme svědky dvou věcí: kurdský stát se právě vytváří a ISIS, který si vytvořil jakýsi stát v části Iráku a Sýrie, zničil současné hranice. Na Blízkém východě se říká, že stát může vzniknout, pokud máte hlavní město a podepíšete smlouvu s mezinárodní olejářskou společností. Kurdové to už udělali. Myslím, že v regionu právě dochází k velkému převratu.