Pracovníci Státního zdravotního ústavu se proto podívali na jídelníčky ve 498 základních školách a nyní přišli s materiálem, který vzdělávacím institucím dává nový konkrétní návod, jak pro žáky zdravě a pestře vařit.
Více hovězího
„V porovnání s výživovými doporučeními se jídelní lístky nezdály úplně optimálně sestavené,“ vysvětlila Alexandra Koštálová, jedna z autorek, vznik Rádce školní jídelny. Z něho školy vyčtou, že je lepší vepřové maso na jídelníček dávat jen čtyřikrát do měsíce.Místo toho mají více vařit z hovězího, které dětem pomůže od nedostatku železa.
ZAHÁLKA: Rybí prsty nejsou ryba aneb Stravování ve školních jídelnách |
„Omezení vepřového je kvůli jeho tučnosti. Drůbeží maso s kůží ale může být tučnější než libové vepřové,“ řekla také Košťálová.
Odborníci navíc vyhlásili nulovou toleranci uzeninám, které jsou příliš slané. „Příjem soli je u českých dětí o 400 až 600 procent vyšší, než by měl být dle doporučení Světové zdravotnické organizace,“ stojí v rádci.
Zelenina nejen vařená
V ideálním jídelníčku pro školáky se objevuje hodně zeleniny. Polévku z ní by měly dostávat dvanáctkrát měsíčně z 20 stravovacích školních dnů, minimálně čtyřikrát pak tepelně upravenou v hlavních jídlech. Po čem ale poradci zvlášť volají, je čerstvá zelenina, tu by měli žáci dostávat minimálně osmkrát během měsíce.
Kuchaři by také měli více připravovat luštěniny. Že by si je děti schválně nevybíraly, není podle vedoucí jídelny v pražské Fakultní základní škole Drtinova Jany Svatoňové pravda: „Máme na výběr denně tři jídla. A děti si dávají i ta s luštěninami. Už si na ně zvykly, vaříme jim je už roky.“
Rádce má sloužit jen jako doporučení jídelnám, i když podle něj budou bodovány. Vyhodnocovat je bude úřad hlavního hygienika, ovšem s cílem získat přehled, zda se v nabídce pestřejší stravy zlepšují.
Podle výživových poradců by například luštěniny měly jídelny podávat v menších množstvích, aby je děti jedly. „Třeba v polévkách, salátech, přílohách. Dají se přidat do sekané nebo karbanátků. Školní jídelny se učí takto vařit a co můžeme pozorovat v našem projektu Zdravá školní jídelna, jsou v tom úspěšné,“ řekla Košťálová ze Státního zdravotního ústavu.
Ryby se dětem zajídají
V pražské Fakultní základní škole Drtinova mají děti na jídelníčku každý týden rybu. Ta by se jim měla nabízet podle výživových poradců až třikrát měsíčně.
„Ryby nejsou pro školy problémem, zařazují je často a v pestrých úpravách. Problémem zůstává menší obliba ryb u dětí. Je to způsobeno tradičními stravovacími zvyklostmi nás Čechů. Ryb v jídelníčku máme stále málo,“ sdělila také Košťálová.
Cizrnový krém či lívance s vločkami. Jak by se mohlo jíst ve školních jídelnách? |
Důležité tedy je, aby se pestře a zdravě naučily děti jíst i doma. V mateřských školách dostávají 60 procent denní stravy, v základní už jen 30 procent.
Lékaři rodičům vyčítají, že příliš neřeší skladbu jídla doma, natož pak co jejich potomci jedí ve škole. „Rodiče, jelikož platí za suroviny, ze kterých se strava připravuje, mají právo vědět, co jídelna nakupuje. Pokud vím, není to nikde zakázáno. Této možnosti však nevyužívá téměř nikdo,“ dodala Košťálová.
Rádce školní jídelny také vzdělávací instituce vybízí, aby využívaly bodového systému. Pokud se jim podaří dosáhnout doporučených pravidel pro četnost surovin, získají předepsaný počet bodů.
Známkování jídelen? Ne
Že by ale mělo jít o známkování školní jídelny, tvůrci metodiky odmítají. Má být pro školy vodítkem, jak sestavit nutričně vyvážený jídelníček a správně pracovat s takzvaným spotřebním košem, který stanovuje výživové normy pro vybrané potraviny podle strávníka a jeho věku.
Hodnocení jídelny bude mít pod palcem zaměstnanec úřadu hlavního hygienika. Sloužit bude pro výzkum toho, jak se jídelny vyvíjejí.
Ministerstvo školství má za to, že české školní stravování může být vzorem pro ostatní země. které tuto službu dětem nenabízejí buď vůbec, nebo jen v některých regionech. I tak se kvalitu jídelen podle mluvčí Kláry Bílé snaží resort stále zvyšovat. Loni vstoupila v platnost novela vyhlášky o školním stravování, která řeší problémy dětí se speciálními dietními potřebami.
„Novela normy reagovala na stále častější požadavky rodičů, kteří pro své nemocné děti požadují speciální stravování,“ vysvětlila Bílá.
