Připustil však, že případné vznesení požadavku na válečné reparace přesahuje kompetence ministerstva zahraničí. Berlín dává najevo, že 72 let po válce nemá Polsko na reparace nárok.
„Na tuto otázku musíme odpovědět,“ řekl ministr na dotaz rozhlasové stanice RMF FM, zda se Polsko bude o odškodnění ucházet. „Po více než 70 let byla tato záležitost opomíjena,“ prohlásil.
Szydlová označila Macronova slova o izolaci Polska za arogantní |
Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak nedávno uvedl, že jen hmotné škody, které Polsko za války utrpělo, představují „skoro bilion dolarů“. Waszczykowski řekl, že požadavek na odškodnění by mohl být ještě vyšší, ale přesné výpočty ještě nebyly vypracovány.
Z morálního hlediska jsou podle něj polské nároky neoddiskutovatelné, ministr však připustil, že z právního hlediska není tato otázka jednoznačná.
„Skutečností nicméně zůstává, že Polsko bylo zničeno, byly tu spáchány strašlivé zločiny, ale odškodnění za to jsme nedostali,“ prohlásil. „Měli bychom usednout k vážnému rozhovoru s Němci a společně se zamyslet, jak se z toho dostat, jak vybřednout ze skutečnosti, že na polsko-německé vztahy padá stín německé agrese z roku 1939 a nevyřešené poválečné otázky,“ řekl Waszczykowski. Zapotřebí je však k tomu „širší rozhodnutí“, než jaké může přijmout ministr zahraničí.
Vláda podle něj chystá stanovisko v této věci, neupřesnil však, kdy by mohlo být přijato. Naznačil jen, že stát by se tak mělo v řádu několika týdnů či měsíců. Záhodno je si však pospíšit, protože ze života odcházejí i poslední oběti války, řekl ministr.
Na dotaz, zda se Polsko bude ucházet o reparace i od Ruska, Waszczykowski odvětil, že tato věc se roky neřešila, a tak vyžaduje důkladnou analýzu.
Rusko je právním nástupcem Sovětského svazu, jehož vojska se 17. září přidala k německému útoku na Polsko, rozpoutanému 1. září 1939.
Polsko nemá na reparace nárok, tvrdí právní experti Spolkového sněmu. Jakékoli nároky kvůli německým zločinům spáchaným za 2. světové války ztratily platnost nejpozději smlouvou „dva plus čtyři“ o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990, uvádí se v expertíze, o níž informoval německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Nároky prý ztratily zmíněnou smlouvou platnost, „protože Polsko se v rámci jednání o smlouvě přinejmenším mlčky vzdalo jejich uplatňování“. Kromě toho jsou údajně potenciální nároky promlčeny.
Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) nedávno začala zkoumat, zda je možné po Německu platby požadovat. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński v červenci v rozhovoru s katolickou rozhlasovou stanicí Radio Maryja ohlásil, že se „polská vláda připravuje na historický protiútok“. Podle něj jde jak o „obří částky“, tak o to, že se „Německo po mnoho let zbavuje odpovědnosti za druhou světovou válku“.
Německo podle tisku může také argumentovat tím, že Polsko se již opakovaně nároků na reparace a odškodnění zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.
Vznášení požadavku na reparace může být podle komentátorů určeno spíše polským voličům než německým politikům. Nicméně spor s Německem začíná v okamžiku, kdy do rozhodující fáze vstupuje procedura spuštěná Evropskou komisí proti Polsku kvůli porušování zásad právního státu. Berlín až dosud tento konflikt mírnil, naposledy se však kancléřka Angela Merkelová ke kritice přidala.
