Jenže věda by neměla být ani byznysem, Dalibore :-)

http://www.beneteaufractional.com/sailingbusiness/ Ustoupí-li ovšem člověk alespoň o krok od ideálu, uvědomí si, že věda je tak pevně svázána s člověkem, že deviace směrem ke sportu a obchodu (válce) jsou dokonce předvídatelné. Pokud je společnost budována primárně na idejích trhu, je také zřejmé, že sektor vědy nemůže být příliš odlišný od pravidel komerčního úspěchu. V byznysu nejde o trvalost (věčnost), ale o profit. A opakovaně (cyklicky ;-)) lze profitovat pouze tehdy, staráme-li se o to, aby se soupeři nedařilo - koupit, nebo zničit. "Zvířata milují Monopoly"http://cs.wikipedia.org/wiki/Monopoly

......

Hmm ... Pro mne je věda záležitost stále se vzdalujících horizontů o kterých se těžko poutavě vypráví, protože přes ně nahlížíme stále v malých komunitách, které hrozně pomalu rostou. Pro příklad tento odkaz http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0165993613002379 . Na jedné straně to už pár let stabilně funguje v softwarech, na druhé matematicky je na tom stále co dělat, zvlášť jak přibývají nové přístroje a detektory. No a na třetí straně to ukazuje, že spousta výsledků běžně akceptovaných v chemii je interpretována, no, povrchně. Asi nejvíc mne zklidnilo, když jsme se nastěhovali do budovy, kde žil člověk, kterého po 200 letech pořád citují za jeho práce v teoretické mechanice. Jenže on napsal ještě spoustu dalších prací, stejně objevných, v matematické ekonomii - to se také ví, ale také třeba v termodynamice a chemické kinetice, což nikdo nezaznamenal. A tenhle člověk napsal, že při poznávání světa máme používat matematiku, ale i tak se musíme smířit s tím, že to bude pořád poznávání a nikdy ne poznání. Ale to je na delší diskusi.Takže neočekávám nějaký konečný závěr a proto také neočekávám nějaké zásadní pochopení a uznání. :-) Věda pro mne není sportovní disciplína, já se do svých 35 let nasportoval dost.

....

To je ten Hagenberg

RISC

Ani zde si nežijí zle: http://www.risc.jku.at/ Skvělé prostředí.

......

„Spousta lidí by chtěla být slavná jako Vincent van Gogh. Jenom ucho kdyby si za ně uřízl někdo jiný.“ napsal Vladimír Komárek Je fajn chtít být placen z veřejných peněz, pokud možno dobře, a být přitom nezávislý. Ale ono to vůbec není samo sebou a dříve nebo později musí člověk jít s kůží na trh a dostát všem povinnostem vyplývajícím z této služby. Co až Vás povolají do samotné RVVI ? Podle mne byste o to dokonce měl usilovat. It is your turn, now.

.......

Třeba na IST v Klosterneuburgu žijí špičkově a pokud žádají o grant, tak jedině ERC nebo Human Frontiers in Science. Stejně tak třeba Institut für Molekulare Pathologie, Max Perutz Laboratories ale i třeba Fachchochschule Hagenberg (a s ní tři matematické ústavy JKU Linz) a Fachhochschule Krems, dokonce i pozoruhodná Donau Universität. Když jsme se kdysi snažili dohadovat o spolupráci s Applied Biosystems, říkali, že jejich test site v Evropě je právě Innsbruck.Generalizovat na všeobecný stav z jednoho pozorování je jedno z největších nebezpečí lidského usuzování, o tom velmi pěkně Daniel Kahneman v knize Myšlení rychlé a pomalé. Co je ale asi všeobecný stav je fakt, že úspěšnost všeobecných grantových agentur je v řádu 10-15% skoro všude po světě. A to přesto, že všichni vědí, že při úspěšnosti nižší než 35% je hodnocení spíš loterie. Řešením je účastnit se soutěží, kde je úspěšnost vyšší. V tom je právě ten půvab regionálně omezených soutěží ve specifickém oboru, například. Možná se tak nevybere ten nejlepší, ale jak vlastně vypadá nejlepší vědec a, pokud to zjistíme, jak ho polapit? Instituce jako MPG, Weizmanův institut nebo třeba ETH dělají jak veřejné konkursy, tak headhunting, MPG dokonce na ředitelské pozice dělá headhunting téměř výhradně. Takže regionálně omezené soutěže charakteru "náboru" mohou mít nakonec větší přínos pro pokrok poznání než standardní grantové soutěže, kde přijde takové množství přihlášek, že je fakticky není možné vyhodnotit. V ČR asi nejzábavnější bude soutěž o Norské fondy, kde v určitém poměrně pravděpodobném případě může být úspěšnost i jen 3,5% . Jiný zajímavý aspekt naší situace je mimořádná úspěšnost českých firem v projektech 7. rámcového programu.Norské fondy byly podávány na formulářích koncipovaných podle 7. RP, cílem bylo zmapovat kdo by si s Norskými partnery mohl podat Horizon. Takže obě strany doufají, že práce nebude ztracena. Navíc Norsko má teď poměrně úplnou mapu, kdo v ČR za co stojí, a to mapu ne tak ledajakou, ale konkrétní peer-to-peer zkušenost zprostředkovanou norskými vědci. :-)Pokud jde o úspěšnost firem, obávám se, že pravdu má Daniel Münich (http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2013/05/o-vedeckem-individualismu-v-cesku.html) kde říká "Na Univerzitě v Oslu tak musí všechny související transakce probíhat výlučně přes-k tomu určené-oddělení technologického transferu, které dohlíží na dlouhodobé finanční výnosy z patentů a licencí a následně úspěšné výzkumníky odměňuje. Naopak ve Švédsku mají profesoři kontroverzní „privilegium“ nechávat si výzkumné objevy patentovat a následně prodávat ve vlastní režii." a "Problém Česka......Tváříme se, jako by u nás existoval norský model, ale reálně u nás na plné obrátky funguje model švédský." Takže ty úspěšné firmy jsou začasté "osvobozené" laboratoře různých univerzit a v.v.i.Je to dobře neobo špatně? No, z pohledu Švédska nikoliv, protože oni profesorské privilegium opakovaně v parlamentu projednávali a nezrušili. A to existuje pojem "typická švédská závist". Taky z pohledu návratnosti peněz posílaných z ČR do Bruselu na rámcové programy nikoliv, protože nebýt těchto malých firem, nevrátilo by se nám skoro nic. No, profesorské privilegium asi hned tak nezavedeme .... do center transferu technologií se dala spousta peněz, musí plnit udržitelnost a živí se v nich spousta lidí, kteří by jinak museli obstát na trhu práce. Tak trochu na úkor naší schopnosti obstát v soutěžích rámcových programů. A možná i konkurenceschopnosti celého státu.Detaily v http://www.tc.cz/cs/storage/32ea8d025becc33ed495daf4e8a19bfc8a03f909?uid=32ea8d025becc33ed495daf4e8a19bfc8a03f909

Příliš mnoho VŠ studentů

Chybí nám možná něco takového: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/f1126d04-c0fc-11df-99c4-00144feab49a.html#axzz2xL10iLi8

D.Š. zpravidla poukazuje na skutečnost,

že vědci si vládnou při rozdělování peněz samosprávně - a že přesto/právě proto nejsou spokojeni. Jako příklad dává upořádání, kdy kdy je AUTORITA jasná - a oddělená od závislosti na daném zdroji financí. Něco na tom je.

A on se proponent ODS Matějů

někdy vymezil proti TAČR? A C. H. ? Ten sedí dokonce v RVVI. Figura, kterou zkoušíte, je tuze stará http://talmidim.cz/filosofie/Schopenhauer_eristicka_dialektika.pdf Takže Vám to vrátím: GAČR špatně, TAČR špatně. Především proto, že RVVI obsahuje mnoho balastu. Ale Pravdu má v mnohém i Dalibor, když poukazuje na fakt, že chyby jsou už v základech vědní politiky státu. Zůstaňme ale u osob. Většina vědců nemá o chodu TAČR ponětí. Neboť se jich byznys této agentury netýká. Většina vědců z univerzit a AVČR je odkázána na GAČR. A Matějů s Hoschlem nikdy (v médiích) nevystupovali angažovaně v zájmu výrazného navýšení prostředků na základní výzkum. Oni pomáhali dusit vědce a vědu ve veřejném sektoru v souladu s politikou především ODS. Pokud vystoupili, tak hájili sebe, nebo restrikce (plky za honorář ku vlastní propagaci nepočítám). Jejich angažmá by mělo být ukončeno. Ať se vrátí k vědě ;-). Třeba k dalším "průkopnickým" počinům ... "chvályhodný projekt MŠMT, který poskytuje ve veřejné soutěži relativně značné finanční prostředky těm, kteří propojí základní výzkum s praxí,"http://www.hoschl.cz/?text=2423&lang=cz‎

......

Sousloví vědní politika by bylo bývalo na místě se vyhnout. Poznání, o němž se nehlasuje, je podstatou humanity. Druhou takovou podstatou humanity je péče o slabé a nemocné. Naopak politika v současném smyslu slova je hájemstvím lidových vůdců (z řeckého ??µ??, démos = „lid“ + ?????? agógos = „vůdce“ viz Wikipedia). Tam pravda nemá nárok.Typickou disciplínou, které se podařilo vymknout politické kontrole, je medicína. Vzdělávání jako poučení o poznatelnosti světa se mělo - a v některých zemích se to dost povedlo - stát taky takovou "nedoknutelnou" disciplínou. A s ním se mohla svézt věda jako nejvyšší stupeň (sebe-) vzdělávání. Jenže to se v České republice nestalo. Proč a kdo má větší vinu se řešilo nahoru dolů, ale nikdo se z toho nepoučil. Výsledkem je výzkum (a vývoj a inovace) jako sportovní disciplína, tisíce dospělých maturantů bez uplatnitelného vzdělání (= neschopných dostát povinnostem dospělého člověka) a ještě více bakalářských míst, z nich většina na veřejných vysokých školách. Věda a vzdělávání je společenská služba. Zkuste si to, prosím, přečíst.

.......

Ale GAČR by se měl mít možnost opřít o autoritativní vyjádření kontrolní rady. Jinak se nedostaneme nikam a budeme se hádat pořád. Pokud je problém autority kontrolní rady, pak se musíme ptát proč, jinými slovy jak kontrolní rada vznká. Pro zajímavost uvádím dva příklady: 1) Die Deutsche Forschungsgemeinschaft ist die Selbstverwaltungsorganisation der Wissenschaft in Deutschland. Der Senat der Deutschen Forschungsgemeinschaft besteht aus 39 wissenschaftlichen Mitgliedern. Während der Präsident der Hochschulrektorenkonferenz, der Präsident der Union der deutschen Akademien der Wissenschaften und der Präsident der Max-Planck- Gesellschaft dem Senat kraft Amtes angehören, werden die übrigen 36 Mitglieder von der Mitgliederversammlung auf drei Jahre gewählt. Die Präsidenten der Hermann von Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren und der Fraunhofer- Gesellschaft sowie der Vorsitzende des Wissenschaftsrates sind ständige Gäste des Senats.2) Research Council of NorwayThe Executive Board is the Research Council’s highest authority.The Executive Board is appointed by the King and serves for a term of four years. The Executive Board shall consist of persons with broad insight into research, business and industry as well as overall social issues. The Executive Board shall be composed of nine members and two non-personal deputy members.

autorita kontrolní rady

Nevím přesně, co míníte tím, že GAČR by měl mít možnost opřít o autoritativní vyjádření kontrolní rady”. Kontrolní rada po projednání stížnosti (17.2. na webu) předsednictvu GA ČR uložila „revokovat své rozhodnutí o udělení/neudělení finanční podpory projektů excelence”. Zdá se vám, že se tím postavila za postup předsednictva? Předsednictvo se ohání konstatováním rady, že jeho postup byl v souladu se zákonem. To je ale informace, která je v daném kontextu stížnosti celkem irelevantní – na to, že předsednictvo porušilo zákon, si nikdo nikdy nestěžoval. V nepodepsané zprávě na stránkách agentury Matějů říká: „Jednoznačně odmítám, že bych při projednávání projektů na podporu excelence v základním výzkumu mohl být ve střetu zájmů.” (také se tam píše: „Náš kolega a předseda je v této věci licoměrně osočován ze střetu zájmů“ :) Co na tom, že spoluřešitele projektu, který předsednictvo na úkor mnohem lépe hodnocených upřednostnilo, označuje Matějů za „svého postdoktoranda“ s nímž úzce spolupracuje a publikuje společné články. Pokud souhlasíte s tím, že Matějů nebyl ve střetu zájmů, zkuste mi prosím vysvětlit, co střetem zájmů rozumíte. Mně se zdá, že Matějů drze lže.