22. července 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Policejní manévry na Albertově kvůli Zemanovi? Omezily moje práva, tvrdí u soudu aktivista

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
17. listopadu 2015 vedle sebe na Albertově stáli prezident Miloš Zeman a Martin... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy 17. listopadu 2015 vedle sebe na Albertově stáli prezident Miloš Zeman a Martin... | foto:  David Neff, MAFRA

PRAHA Mohla policie při jednom z výročí 17. listopadu ohradit Albertov, kde řečnil prezident Miloš Zeman po boku protiislámského aktivisty Martina Konvičky? O to se nyní hraje v soudní síni. Nový impuls ve sporu vzešel od Nejvyššího správního soudu, který zrušil předchozí verdikt, jenž žalobu proti opatření policie zamítl. Svého práva se domáhá aktivista, jehož hlídky nepustily z Albertova na jinou demonstraci.

Oslavy 17. listopadu 2014 se na Albertově zvrhly ve vajíčkovou sprchu, před níž musela ochranka bránit i prezidenta Miloše Zemana. O rok později se policie zjevně rozhodla, že nepřipustí, aby se obdobný scénář naplnil znovu. Přístup na místo zablokovala ze všech možných stran. Na místo se nemohl dostat prakticky nikdo ani před, ani po nejexponovanějším bodu programu, jímž bylo shromáždění na Zemanovu podporu.

Na demonstraci vystoupila s projevem i hlava státu. Z akce prosluly snímky, na nichž Zeman stojí vedle protimuslimského „bijce“ Martina Konvičky. Manifestaci zhlédl i Radek M., který se po jejím skončení chtěl odebrat na jinou akci. Měl namířeno k průvodu proti nesnášenlivosti pořádaným aktivistou Janem Cemperem, jenž měl vrcholit právě na Albertově. Jenže policie v tom Radkovi M. zahrazením ulic Na Slupi, Benátská a Vyšehradská zabránila.

„Výsledkem bylo shromáždění, na němž nejenže nedocházelo k viditelným projevům nevole, ale bylo manifestací podpory presidentu republiky a jeho politice, svými vnějšími znaky nikoli nepodobnou demonstracím organisovaným nesvobodnými, diktátorskými režimy, notabilně tím, který v této zemi existoval do r. 1989,“ popsal Radek M. důsledky opatření policie v kasační stížnosti, jíž napadl rozsudek Městského soudu v Praze.

K pražské instanci se původně obrátil žalobou proti ministerstvu vnitra a policejnímu prezidiu, na nichž leží objektivní odpovědnost za přijatá policejní opatření. Podle podání k soudu ho policejní manévry zkrátily na jeho ústavou garantovaném právu na shromažďování. Policie dokonce odklonila i zmíněný průvod proti nenávisti z Albertova na Václavské náměstí, kvůli kordonům se k němu Radek M. nemohl připojit.

‚Policie neměla racionální důvod to činit‘

„Policie neměla žádný racionální důvod to činit. Neoddělovala žádné skupiny lidí, které by se napadaly. O to absurdnější to je. Budí to dojem, že policie to udělala, jen aby ukázala, že to udělat může. A paradoxně to bylo v době, kdy Zeman byl z Albertova dávno pryč,“ sdělil serveru Lidovky.cz advokát Radka M. Robert Cholenský, co především motivovalo jeho klienta obrátit se na justiční orgány.

Přes prvotní neúspěch u pražského městského soudu, jenž žalobu zamítl, zmíněná kasační stížnost zabrala. Nejvyšší správní soud původní verdikt zrušil. Podle něj si rozsudek protiřečil. Pražský městský soud se opřel o tvrzení policie, že nechtěla nikomu bránit v účasti na jakémkoliv shromáždění. Nevypořádal se ale s tím, že Radek M. jednak doložil opak, a druhak že resort vnitra uvedl, že záměrně nechal omezit přístup na průvod aktivisty Cempera.

Policisté na Albertově 17. listopadu 2015.
Odpůrci islámu, kteří se sešli na Albertově, s sebou měli také několik transparentů na podporu prezidenta Miloše Zemana.

„Z výše uvedených důvodů musel Nejvyšší správní soud konstatovat nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku městského soudu,“ stojí mimo jiné v odůvodnění rozhodnutí nadřízené instance, proč původní rozsudek zrušila. Spis nyní z Brna zamíří zpět do Prahy. Zdejší soud tedy musí řádně zjistit všechny okolnosti policejního opatření, vedle toho bude jeho úkolem vyhodnotit zákonnost postupu bezpečnostních složek.

Zemanovi příznivci prošli bez potíží

Radek M. nebyl zdaleka jediným, na koho negativně dopadly policejní manévry. K pamětní desce na Albertově se v den svého svátku nemohli dostat ani všichni studenti. Policie je na místo údajně z bezpečnostních důvodů nepustila více než tři hodiny předtím, než na Albertov dorazil v rámci manifestace na svou podporu řečnit prezident Zeman. Nad taktikou policie se tehdy pozastavila řada politiků i akademická obec.

„Právo shromažďovací je základním právem, které velmi úzce souvisí se svobodou projevu. Jsou to naprosté pilíře demokracie. Jejich omezování je přísně vázáno na určité formální předpoklady. Faktem je, že omezovat přístup na shromáždění ze strany policie, je hodně problematický výkon pravomocí,“ sdělila například pro Lidovky.cz senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. 

Za policejní zátarasy naopak byly bez potíží vpuštěni lidé, kteří kráčeli na manifestaci na Zemanovu podporu. Prezident během projevu vyzval přítomné, aby měli pochopení pro ty, kteří mají strach z imigrace a uprchlíků. Část politické scény se následně podivila tomu, že taková slova pronesl po boku hlasitého odpůrce islámu Martina Konvičky. Prezident později reagoval, že netušil, o koho jde.

  • 9Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky