Policie chce radikálům vzít peníze

Policie našla nový způsob, jak postupovat proti ultrapravicovým extremistům. Na první pohled vypadá jednoduše: docílit, aby zůstali úplně bez peněz.

"Ano, snažíme se hnutí ekonomicky ochromit. Je to nejlepší cesta, jak přirozeně utlumit jejich aktivity a ultrapravicové hnutí atomizovat," řekl LN jeden z čelných představitelů ministerstva vnitra, který má boj proti extremismu na starosti. Podle něj mají radikálové v současné době tolik peněz, že si mohou dovolit najímat drahé advokáty, kteří jim přímo při jejich akcích radí, jak postupovat, aby neporušili zákon.

Například známá pražská právnička Klára Slámová se účastnila jako pozorovatelka koncertů, které extremisté pořádali. "Ti právníci to nedělají z žádného entuziasmu nebo zájmu o věc. Mají za to velmi slušné peníze. Pokud nedostanou dobře zaplaceno, nebudou se tím zabývat," doplnil zdroj z ministerstva.

Policie se v posledních měsících snaží ekonomicky ochromit i představitele tuzemské neonacistické scény. Příkladem může být nejrozsáhlejší razie proti ultrapravicovým radikálům z letošního června. Při ní bylo zatčeno a obviněno z propagace hnutí potlačující práva a svobody občanů deset lidí. Pět z nich je stále ve vazbě. Šlo především o organizátory hudebních koncertů, které slouží jako stálý zdroj příjmů ultrapravicových skupin.

Mezi stíhanými je například majitel pražského Hate Core shopu Martin Franěk a zpěvák skupiny Attack Vilém Farkač, který dříve působil ve skupině Vlajka, proslulé mezi neonacisty. Právě Fraňkův obchod s rasisty oblíbeným oblečením a hudebními CD nosiči sloužil podle policie k získávání peněz pro další aktivity.

Samostatnou kapitolou je i financování Dělnické strany. Pokud by tato strana ve volbách do sněmovny získala přes jedno a půl procenta hlasů, dostala by od státu zhruba sedm milionů korun. "Pak by bylo těžké nás zastavit. Měli bychom prostředky na mnohem větší propagaci než doposud," říká její předseda Tomáš Vandas. Na rozdíl od jarních voleb do europarlamentu, kdy byl příspěvek státu 30 korun za každý hlas, při volbách do sněmovny strany jako částku na úhradu volebních nákladů získají 100 korun za každého voliče. Eurovolby přinesly Dělnické straně přes sedm set tisíc korun.

Expert: Hnutí by se rozdrobilo
Policie i ministerstvo vnitra si tuto skutečnost očividně uvědomují. Pokusit se co nejrychleji Dělnickou stranu zakázat u Nejvyššího správního soudu je proto nejspolehlivějším řešením. Představitelé strany sice otevřeně hovoří o tom, že mají v případě zákazu připravenu náhradní variantu – založení nové strany, bez peněz by ale její činnost probíhala obtížněji. "V případě zákazu Dělnické strany by se navíc mohly ukázat nějaké nové buňky, noví vůdcové. Hnutí by se mohlo rozdrobit a nemít takovou sílu jako dnes," tvrdí Ondřej Cakl, který se dokumentováním ultrapravice dlouhodobě zabývá.

Toho se však Tomáš Vandas neobává. "My fungujeme řadu let. Semknout lidi není tak jednoduché. Nám se podařilo vstoupit v širší povědomí teprve po první akci v Litvínově, kdy na sídliště Janov přišly naše ochranné sbory," uvedl Vandas.

Boj proti extremismu má navíc ještě další ekonomickou rovinu. Dělnická strana pořádá celou řadu shromáždění a pochodů. Policie na bezpečnostní opatření vynakládá desítky miliony korun. Přesná čísla Policejní prezidium s odkazem na samostatnost jednotlivých krajských policejních správ říct nechce. Z množství nasazených mužů, techniky a počtu jednotlivých akcí to ale jenom za první polovinu letošního roku bylo téměř padesát milionů korun.