Policejní Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) v polovině července rozhodl o zajištění prostředků na čtyřech jeho účtech a zablokování nemovitostí za více než 102 milionů korun.
Částka, na kterou si měl přitom v souvislosti s trestnou činnosti, za kterou je obviněn, přijít, dosáhla dvaceti milionů německých marek, což je při přepočtu kurzu platného v roce 1997 celkem 341 740 000 korun.
Čtyři podružní aktéři tunelování CS fondů již byli odsouzeni. Nyní policie šetří ty, kteří podle ní na podvodu nejvíc vydělali a byli jeho organizátory – Pavel Tykač, Jan Dienstl, Emil Florián a Josef Novosvětský.
Kariéra Pavla Tykače.
Státní zástupce obnovil řízení před rokem (ČTĚTE VÍCE). Impulsem byly nové výpovědi lidí, kteří se na krádeži peněz z CS fondů podíleli. Mluvit začali proto, že jejich případná trestná činnost je již promlčena, promlčecí doba je deset let.
Pro Tykače a jeho komplice, kteří již byli v této věci soudně stíháni, platí poloviční lhůta, tedy pět let, od doby, kdy bylo zastaveno jejich trestní stíhání, tedy od února 2008. Podle Jana Chudomela, mediálního zástupce Pavla Tykače, se noví svědci objevili proto, že jim Tykač nezaplatil půl miliardy korun.
Více informací o obstaveném Tykačově majetku a další podrobnosti si přečtěte v sobotním vydání Lidových novin. |
V prosinci roku 2011 ve své výpovědi před soudem uvedl podnikatel František Bušek, který byl pod příjmením Chobot majitelem makléřské společnosti Iceberg, že CS fondy vytuneloval on s Pavlem Tykačem. „Ze 71 milionů marek, které odešly z CS fondů, padlo 32 milionů na právní servis. Zbytek jsme si napůl rozdělili s Pavlem Tykačem, který celou transakci vymyslel,“ vypověděl Chobot.
Jeho vyjádření letos v lednu potvrdil před Městským soudem v Praze německý daňový poradce Klaus Peter Schimmelpfennig. Prohlásil, že na vyvedení peněz z CS fondů se dohodl s Pavlem Tykačem. A podobně vypovídal loni v dubnu i Carl Joachim Gerlach, který v Česku podnikal s Chobotem. Bušek, Schimmelpfennig ani Gerlach nepodložili svá tvrzení důkazy.
Pavel Tykač je vyšetřován i kvůli kauze Mostecké uhelné. VÍCE ČTĚTE ZDE.
O co šlo v kauze CS fondůKořeny tunelu na CS fondy sahají k investiční skupině Motoinvest. V roce 1991 ji založili tehdy sedmadvacetiletý Pavel Tykač, jednadvacetiletý student ČVUT Jan Dienstl a Aleš Tříska. V roce 1996 uzavřel Dienstl za Motoinvest s investiční společností CS Fond kupní smlouvy na akcie z portfolia tří fondů. Pak začal akcie prodávat. Postupně získal 1,5 miliardy korun, které uložil v Plzeňské bance, kontrolované Motoinvestem. V úterý 11. února 1997 Motoinvest správcovskou společnost CS Fond prodal firmě Austel Enterprises, ta firmě Crassus a ta ruské firmě Kos-Mos Nikolaje Trofimova, které k byznysu přivedl tehdejší jednatel makléřské firmy Umana Josef Matoulek. V pondělí 3. března Kos-Mos jmenoval šéfem společnosti CS Fond Václava Frantu, který okamžitě získal plnou moc nakládat s majetkem fondů. O den později převedl Václav Franta 1,23 miliardy korun na konto makléřské firmy Umana v Plzeňské bance. Umana měla peníze údajně použít jako zálohu na nákup dvaceti druhů lukrativních akcií a převedla je na konto firmy Swirlglen, patřící Schimmelpfennigovi, u pražské pobočky rakouské banky GiroCredit. Schimmelpfennig byl obchodním partnerem Tykače. V pátek 7. března Schimmelpfennig požádal o okamžitý převod 1,23 miliardy korun na účet své firmy Tre-Union v Lucembursku. Bankovní úřednici byla transakce podezřelá, nahlásila proto událost Finančnímu analytickému útvaru ministerstva financí (FAÚ). Ten měl do 24 hodin rozhodnout, zda transakci povolí, či nikoli. Úředníci FAÚ se domnívali, že lhůta se počítá jen v pracovní dny, a proto rozhodnutí odložili na pondělí. Tehdy se vrátil do práce šéf FAÚ Jiří Kudlík a rozhodl o pozastavení transakce na 48 hodin. To už bylo nezákonné, což mu v úterý 11. března osobně vysvětlil Schimmelpfennig s tím, že pokud Česko nepovolí převod peněz mezi dvěma jeho firmami, bude žádat vysokou náhradu škody. Kudlík převod povolil. Místo lukrativních akcií dostal šéf správcovské společnosti CS Fond Franta balík téměř bezcenných akcií firmy Drůbež Příšovice. A 21. března zavedlo ministerstvo financí v CS fondech nucenou správu. Po vykradení byly CS fondy převedeny pod správu investiční společnosti Akro. Její právníci dokázali z ukradených peněz získat ze zahraničí 200 milionů korun a žalovali Plzeňskou banku o náhradu škody. Mezitím firma Akro prodala za 650 milionů korun pohledávku za Plzeňskou bankou kyperské firmě Naval Architects Shipping Company, jejímiž majiteli mohou být podle spekulací médií Pavel Tykač spolu s firmami J&T a PPF. Firmě Naval vyplatila Plzeňská banka 1,134 miliardy korun a zkrachovala. Firma Akro, respektive Naval obviňuje Česko ze zanedbání dohledu. Jako náhradu škody včetně osmnáctiprocentního úroku za patnáct let požaduje zhruba čtyři miliardy korun. Žaloba se projednává u Městského soudu v Praze. |
