Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Policie zadržela muže podezřelého z vazeb na teroristy, uvedl ministr Chovanec

USA

  16:09aktualizováno  18:58
PRAHA - Policie z Královéhradeckého kraje zadržela při úterní silniční kontrole třicetiletého muže turecké státní příslušnosti, kterého hledal Interpol. Muž je odsouzen za kriminální delikt s teroristickým podtextem a vyhýbal se nástupu do vězení, sdělila mluvčí policejního prezidia Jana Macalíková.

Ministr vnitra Milan Chovanec. foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) je zadržení muže důkazem, že bezpečnostní opatření přijatá po teroristických útocích v Paříži fungují. Podle neoficiálních informací s nimi nemá zadržený cizinec spojitost.

„Děkuji policistům za skvělou práci. Zadržení osoby podezřelé z napojení na teroristy je důkazem, že bezpečnostní opatření fungují,“ uvedl ministr na sociální síti.

Policisté pohotovostního a eskortního oddělení krajského policejního ředitelství Královéhradeckého kraje muže zadrželi v úterý odpoledne. „Zkontrolovali ho v rámci silniční kontroly, a to po vytipování vozidla s cizí státní poznávací značkou,“ popsala zadržení mluvčí.

Prověrkou v policejních evidencích následně zjistili, že je na něj vydán mezinárodní zatykač. „Dle dostupných evidencí byl odsouzen pro napojení na organizaci s politickými zájmy neslučitelnými se státním zřízením Turecka,“ uvedla Macalíková. Dodala, že cizinec je nyní v režimu zadržení a připravuje se podnět na jeho vzetí do vydávací vazby.

Mluvčí královéhradecké policie Ivana Ježková řekla, že muž byl zadržen v úterý kolem 15:00 na silnici nedaleko Šimkových sadů v Hradci Králové. „Při zadržení nekladl odpor, celý zásah se uskutečnil bez komplikací,“ řekla Ježková.

Spolupráce s Kurdy

Podle neoficiálních informací byl zadržený muž v Turecku odsouzený za spolupráci se Stranou kurdských pracujících (PKK), která bojuje za vytvoření vlastního kurdského státu. Česká televize uvedla, že roznášel pro PKK letáky. Kurdskou stranu pracujících považují Turecko, USA i Evropská unie za teroristickou organizaci. Kurdské milice teď stojí v čele sil, které v Sýrii a Iráku bojují proti radikálům z organizace Islámský stát.

Podle vyjádření policejního prezidenta Tomáše Tuhého je zadržení „jednoznačně důsledkem zvýšených bezpečnostních opatření, která přijala Policie ČR kvůli událostem z posledních dnů“. Opatření budou v platnosti nejméně do konce roku.

Další zatčení

V posledních letech už byli na českém území lidé podezřelí z terorismu zadrženi. Loni v květnu informovala televize Prima o tom, že byl na pražském letišti zadržen šestadvacetiletý Němec, podezřelý z pokusu o vraždu, na kterého byl v Mnichově vydán evropský zatykač. Hledaný muž je prý příznivcem extremistické islamistické ideologie a údajně se účastnil bojů v Sýrii. Policisté ho označili za zvlášť nebezpečného. Muž odmítl před českou policií vypovídat a chtěl být vydán Německa, což se také stalo.

Z vazeb na teroristy je podezřelá i trojice mužů, o jejichž vydání do USA nyní rozhodují české soudy. Libanonec s ukrajinským pasem Alí Fajád a Faouzi Jaber s Chálidem Marabí z Pobřeží slonoviny chtěli údajně prodat kokain a zbraně agentům z amerického Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami. Ti předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC. Schůzky se údajně konaly v Ghaně či ve Varšavě a nakonec v pražském hotelu, kde trojici loni v dubnu zadržela policie. Od té doby jsou muži v české vazbě.

Před deseti lety, v prosinci 2005, pak byl v Praze na základě mezinárodního zatykače zatčen švédský občan libanonského původu Oussama Kassir cestující ze Švédska do Bejrútu. Kassir byl v USA obviněn, že se v Oregonu v roce 1999 podílel na přípravách vybudování tréninkového tábora pro teroristy. V české vazbě setrval do září 2007, kdy byl vydán do USA. V září 2009 byl federálním soudem v New Yorku odsouzen k doživotnímu vězení kvůli činnosti podporující terorismus.

Koalice ďáblů

Islámský stát hrozí už i Česku. Jste v ‚koalici ďáblů‘, vzkazuje v novém videu

Aktuálně se také objevila informace, že radikální organizace Islámský stát údajně zařadila Českou republiku mezi své úhlavní nepřátele. Ty nazývá „koalicí ďáblů“.

Odvetnými kroky vyhrožují extremisté celkem šedesáti zemím, jejich vlajky jsou zachyceny na videu. Snímek, jehož pravost se stále ověřuje, zveřejnil panarabský deník Al-Haját a po něm jej převzaly západní zpravodajské weby.

Základní údaje o Straně kurdských pracujících

  • PKK (Partiya Karkeren Kurdistan) je levicová prokurdská politická strana. V Turecku je zakázaná, v některých zemích (například Spojených státech) je také považovaná za teroristickou organizaci.
  • U zrodu PKK v Turecku stál v roce 1978 Abdullah Öcalan, který je dodnes jedním z nejznámějším novodobých kurdských vůdců. Strana vznikla z původně debatního kroužku na ankarské univerzitě. Postupně se stala masovým hnutím a vůdčí silou protitureckého odboje.
  • V roce 1984 PKK zahájila ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku, který si vyžádal na 45 tisíc obětí. Polovojenská PKK prováděla sabotáže, šířila propagandu, organizovala demonstrace a nepokoje nebo přepadávala vládní jednotky. Členové PKK se nevyhýbali ani bombovým atentátům, únosům a vraždám politických představitelů.
  • V březnu 2013 vyhlásila PKK oficiálně příměří, k čemuž krátce předtím vyzval její vězněný vůdce Öcalan. Následně se rozběhla mírová jednání s tureckou stranou, která ale postupovala velmi pomalu. Klid zbraní skončil letos v červenci, když se Turecko zapojilo do konfliktu v Sýrii a Iráku. Turecká letadla totiž kromě islamistů útočí i na tábory PKK na iráckém území.
  • Kurdové přitom v Turecku dlouhá léta bojovali nejen za autonomii či dokonce vznik vlastního státu, ale i za pouhé právo užívat rodný jazyk. Například až do roku 2002 nesměli užívat kurdštinu ve veřejném životě (u soudu, na úřadech ani ve školách), nesmělo se v ní vysílat v rozhlase ani v televizi.
  • Öcalan (67) je nyní v tureckém vězení. V roce 1999 byl odsouzen k trestu smrti na základě paragrafu 125 trestního zákoníku za "podněcování vražd, masakrů a vymáhání finančních prostředků pro rozdělení země", trest mu byl v roce 2002 změněn na doživotí. Öcalan je stále de iure šéfem PKK, jejím faktickým vůdcem je ovšem od února 1999, kdy byl Öcalan zatčen v Keni, Murat Karayilan (61).
  • Kurdové, jejichž jménem PKK vystupuje, jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (zde asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
  • Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sevreská mírová smlouva z roku 1920. Nevstoupila ale v platnost kvůli kemalistické revoluci v Turecku a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
  • Brutálního zacházení se dočkali Kurdové v Iráku za vlády Saddáma Husajna (1979-2003) zejména v 80. letech, odvetou za podporu Íránu v irácko-íránské válce. V březnu 1988 irácká letadla s chemickými zbraněmi zaútočila na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic, kde zahynulo na pět tisíc lidí a dalších asi deset tisíc bylo zraněno. V rámci takzvané operace Anfál Saddámův režim v letech 1986-1989 zabil na 182 tisíc Kurdů.
  • Nyní stojí kurdské milice v čele sil, které v Sýrii a Iráku bojují proti radikálům z organizace Islámský stát (IS)
Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!