Česká policie potvrdila zatčení cizince hledaného Tureckem, jeho jméno ale nesdělila. Turecko zařadilo začátkem února Sáliha Muslima na seznam nejhledanějších osob. Ministerstvo vnitra vypsalo za jeho dopadení odměnu čtyři miliony tureckých lir (téměř 22 milionů Kč).
Turecké ministerstvo spravedlnosti podle agentury Reuters informovalo, že Ankara již začala usilovat o Muslimovo vydání. Turecký vicepremiér Bekir Bozdag poté uvedl, že ministerstva zahraničí obou zemí budou jednat o extradici, dodal Reuters.
„Samozřejmě budeme žádat jeho vydání. I když bychom byli překvapeni, kdyby vydán byl,“ řekl v neděli nejmenovaný vládní úředník z Ankary tureckému deníku Hürriyet. Ve vydání Muslima ale doufá turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který to v neděli řekl na okresním shromáždění své strany AKP ve městě Şanliurfa. „Byl zadržen šéf PYD. Doufáme, že ho Česká republika předá Turecku,“ uvedl prezident.
Turecké ministerstvo spravedlnosti podle agentury Reuters oznámilo, že začalo usilovat o Muslimovo vydání. České ministerstvo spravedlnosti o tom nemá podle mluvčí Terezy Schejbalové informace. Věc zatím neřeší ani česká diplomacie.
Podle mluvčí Černínského paláce Michaely Lagronové je nyní záležitost věcí policie, potažmo ministerstva spravedlnosti vzhledem k tomu, že na muže byl vystaven mezinárodní zatykač. Nevyloučila ale, že jednání půjdou i po diplomatické lince. „Ano, je to asi logické, že turecký ministr o tom bude chtít jednat s naším ministrem,“ uvedla. Zatím není naplánován ani termín případného telefonátu.
Podle kurdského lékaře a podnikatele Yekty Uzunoglua je zadrženým mužem skutečně politik PYD. „Ano, je to Sálih Muslim, spojenec koaličních sil v boji proti ISIS“, sdělil Uzunoglu.
PYD je přední kurdskou politickou silou na severu Sýrie. Sálih Muslim si v ní zachovává velký vliv, přestože loni z vůdčího postu ve straně odstoupil. Ankara považuje PYD za odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ta vede v jihovýchodním Turecku už přes 30 let ozbrojený boj za autonomní Kurdistán. Za teroristickou organizaci považují PKK i Evropská unie a Spojené státy. Turecké úřady vydaly zatykač na Muslima a 47 dalších vysoce postavených činitelů PYD v listopadu 2016.
Podle Anadolu je Muslim u ankarského soudu obviněn z narušování jednoty a územní celistvosti státu, z vraždy, pokusu o vraždu a z ničení veřejného majetku. Turecko na něj vydalo zatykač v listopadu 2016 spolu s dalšími desítkami osob v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení do atentátu odmítl.
O Muslimově zatčení v neděli informovala také severosyrská politická koalice vedená Kurdy. „Odsuzujeme tento nezákonný akt,“ citovala z prohlášení koalice agentura Reuters.
Turecký list Daily Sabah v neděli napsal, že Muslim byl zatčen několik hodin poté, co se v tureckých médiích objevila informace, že kurdský aktivista byl zpozorován v pražském hotelu Marriott. Tam měl údajně dvě schůzky. Podle agentury Anadolu byl Muslim zadržen v neděli v 00:35 SEČ.
Agentura AP napsala, že Muslim se v Praze účastnil blízkovýchodní konference. Web ANF s vazbami na PKK píše, že Muslima vystopovaly turecké tajné služby. Poté, co se s ním vyfotografoval jeden účastník jednání z Turecka, česká policie syrského politika na žádost Ankary zadržela.
Muslim je tvrdým kritikem tureckého prezidenta
Česká policie uvedla, že v noci na neděli zadržela sedmašedesátiletého cizince hledaného na žádost Turecka. Mluvčí českého policejního prezidia nechtěla na dotaz ČTK jméno zadrženého člověka sdělit. Sálih Muslim se narodil v roce 1951. „Zadržený byl po provedení nezbytných úkonů umístěn v policejní cele,“ uvedla policejní mluvčí Andrea Zoulová. Médiím pouze sdělila, že o zadržení muže byli cestou mezinárodně právní spolupráce informováni pracovníci Interpolu Ankara.
Muslim je mimo jiné tvrdým kritikem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V sobotu na svém twitteru například zveřejnil snímek dětí údajně zabitých při turecké ofenzivě v syrské oblasti Afrín a fotografii doprovodil textem „turecký prezident - vrah dětí“.
Turecko na Muslima vydalo zatykač spolu s dalšími desítkami osob, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), odmítl.
ASLAN: Rusko umožnilo invazi Turecka do Sýrie. Kurdové to vnímají jako ránu do zad |
„Popíráme jakoukoli účast na tomto útoku. Tato obvinění jsou zjevně spojena s úmyslem zahájit intervenci do Sýrie. (Turecký premiér Ahmet) Davutoglu něco připravuje. Turci nás, jak víte, týden bombardují. Ujišťuji, že YPG do Turecka nevypálila jediný náboj, nepovažuje Turecko za nepřítele,“ prohlásil Sálih Muslim krátce po útoku. Postavení ve vedení PYD opustil na sjezdu strany loni v září, i nadále má ale mezi jejími členy výrazný vliv.
Kvůli svému politickému působení byl už jednou zatčen
Rodák z vesnice nedaleko severosyrského města Kobani studoval v 70. letech istanbulskou technickou univerzitu, kde se také poprvé zapojil do kurdského hnutí pod vedením legendárního lídra mully Mustafa Barzáního. Po získání diplomu chemického inženýra v roce 1977 se ale Sálih Muslim nejprve zaměřil na profesní kariéru, řadu let pracoval Saúdské Arábii, začátkem 90. let si pak otevřel vlastní projekční firmu v Aleppu.
V Sýrii proti sobě stojí německé zbraně. Němci vyzbrojili Kurdy i Turky |
V roce 1998 vstoupil do syrské odnože v Iráku založené Demokratické strany Kurdistánu, po pěti letech ji ale zklamaný opustil. Vstoupil do nově založené PYD, úzce napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), a v roce 2010 stanul v jejím čele. Nedlouho poté ho syrské bezpečnostní složky zatkly, po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu, do Sýrie se vrátil krátce po vypuknutí občanské války. Pod jeho vedením se PYD stala vedoucím představitelem syrských Kurdů.
Ti žijí v Sýrii na severu a severovýchodě země a v nedávné minulosti sváděli tvrdé boje s Islámským státem (IS). Získali přitom podporu mezinárodní koalice, milice YPG jsou nyní jedním z nejdůležitějších spojenců Západu v Sýrii. Ankara ale YPG i Stranu demokratické unie považuje za spřízněné ze zakázanou PKK, kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i USA a EU. Ankara postavení YPG často bombarduje a letos v lednu zahájila operaci s cílem obsadit kurdskou enklávu Afrín v severní Sýrii.
Nejde o první případ, kdy byl v Česku zadržen člověk na základě mezinárodního zatykače iniciovaného Tureckem. V listopadu 2015 zatkla policie v Hradci Králové tureckého občana Nazmiho Sahina. Muž, kterému již dříve Itálie přiznala status uprchlíka a který je podle některých médií kurdské národnosti, byl v Turecku odsouzen na šest let a tři měsíce za „napojení na organizaci s politickými zájmy neslučitelnými se státním zřízením Turecka“ a vyhýbal se nástupu do vězení. V únoru 2016 soud pravomocně rozhodl, že vydání Sahina není přípustné, a muže propustil z předběžné vydávací vazby.
