Tehdejší disidenti připomněli, že Ondráček se o své minulosti u SNB a Veřejné bezpečnosti nechce bavit a nedistancoval se od ní. „Instalovat ho do čela sněmovního orgánu pro kontrolu policie je výsměchem našemu demokratickému systému. Je to pohrdání lidskou svobodou a lidskými právy i urážkou statisíců obětí represí komunistického režimu a všech těch, kteří se za cenu příkoří zasloužili o dnešní svobodnou společnost,“ četl Placák ze společného prohlášení.
O Ondráčkově zvolení do čela komise Sněmovna hlasovala už v polovině prosince. Původně bylo oznámeno jeho zvolení, po zpochybnění volebního kvora ale druhou volbou neprošel.
Olbram Zoubek: Do pochmurné atmosféry ohýbání přišel Palachův čin jako záblesk |
Několik původních účastníků setkání v pondělí 16. ledna roku 1989, na připomínku oběti Jana Placha, který se upálil jako nesouhlas se sovětskou invazí z roku 1968, se potkává na místě pravidelně. Pokládají květiny jako tehdy, kdy bylo na Václavském náměstí několik stovek lidí, čtrnáct jich bylo zatčeno. „Václav Havel stál tady stranou u stánku, vidím ho jako dneska. Sbalili ho taky,“ vzpomínala Marcová na účast pozdějšího prezidenta.
„Ačkoli všechna shromáždění měla pokojný charakter a svobodu shromažďování občanům zaručovala i tehdejší ústava, příslušníci pohotovostních útvarů policie tloukli demonstranty hlava nehlava, včetně starců, žen či nedospělých chlapců. Při záměrně brutálních policejních zásazích byly zraněny stovky lidí,“ píše se dále v prohlášení.
Zatýkání tehdy upoutalo pozornost kolemjdoucích, spontánně se vytvořilo početné shromáždění, které příslušnící Veřejné bezpečnosti rozháněli s použitím vodních děl, slzného plynu a obušků. Další demonstrace pokračovaly i v dalších dnech Palachova týdne. Ondráček byl jedním z policistů, který proti demonstrantům tehdy zasahoval a mluvil o tom v televizi.
