Výsledek pondělního jednání označil za velký posun. Strany se sice ještě liší v detailech, ČSSD podle Jiřího Paroubka nicméně "v zájmu státu" opustila svůj původní návrh.
Paroubek po dvouapůlhodinové debatě lídrů stran a předsedů obou parlamentních komor uvedl, že ústupek sociálních demokratů znamená téměř jistotu rozpočtového provizoria. "Ty ústupky, které jsme učinili, jsou málo přijatelné, ale v zájmu státu jsme je podstoupili. Obávám se, že stinná stránka této dohody je rozpočtové provizorium," řekl Paroubek.
Sociální demokraté původně navrhovali k trvalé změně připojit pro řešení aktuální situace do zákona přechodné ustanovení, které by umožnilo konání voleb v původním termínu. To by ale podle ostatních politiků znamenalo riskovat napadení úpravy u Ústavního soudu. Předseda TOP O9 Karel Schwarzenberg řekl, že dohoda se týká takzvané varianty číslo jedna. Právě ta předpokládá, že při hladkém průběhu všech procedur se případné odložené volby budou konat začátkem listopadu.
Paroubek, jehož ČSSD dosud trvala na říjnu, tento termín nezpochybnil. Zkrácení lhůt dnes odpoledne posuzovala expertní skupina, usnesla se na tom, že pokud mají voliči dostat hlasovací lístky domů, lze lhůty zkrátit na 50 dnů, nikoli až na 45, což předpokládal původní návrh. Výhrady mají ještě komunisté a zelení, ani jedna z těchto stran však nehrozí, že dohodu potopí. Komunisté chtějí na plénu jednat o změně 16. článku ústavy, která by výslovně uváděla možnost rozpuštění dolní komory ústavním zákonem. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik večer České televizi řekl, že komunisté nechtějí žádnou dohodu blokovat, "vymiňují si ale právo říci svůj názor".
Zelení by chtěli otevřít debatu o ústavní změně až poté, co Ústavní soud rozhodne o stížnosti poslance Miloše Melčáka. "Neběžíme žádný závod s Ústavním soudem," argumentoval na brífinku po jednání předseda SZ Ondřej Liška s tím, že odklad voleb o několik dní by neznamenal žádnou újmu.
Podle Paroubka se politici nakonec shodnou, i když ještě budou řešit pár drobných nuancí. Mezi ně například patří míra spolurozhodování prezidenta, část politické scény si myslí, že formulace měla znít "prezident může na žádosti tří pětin poslanců sněmovnu rozpustit", druhá, že tak učinit "musí".
Politici hledají ústavně čisté východisko ze situace po rozhodnutí Ústavního soudu. Soud totiž odložil termín voleb, které prezident Václav Klaus vyhlásil na 9. a 10. října kvůli jejich zpochybnění poslancem Melčákem. Ideálním řešením by podle všech bylo, kdyby Ústavní soud ve čtvrtek Melčákovi za pravdu nedal a volby se konaly v původním termínu.
