Průměrně je kandidujícím právníkům 47 let. Vedení devíti politických stran dokonce deset z nich poslalo do čela kandidátky. Čtvrtina právníků obsadila prvních pět příček kandidátek. Do první desítky se dostalo 46 absolventů právnických fakult. Politické strany právníky v průměru usadily na 15. příčku.
Dostat do sněmovny schopného právníka je pro politické strany důležitá investice. Jednak potřebují prostředníka, který penzum peragrafů fundovaně rozklíčuje a vysvětlí odlišně specializovaným kolegům. Každá strana by navíc měla mít v „šuplíku“ alespoň jednoho adepta na post ministra spravedlnosti. Ale vyplatí se právníkům z praxe zavřít advokátní kanceláře a vyrazit sloužit státu?
Lékařů chce do sněmovny přes 200. Na kandidátkách je má drtivá většina stran |
„Právník, který kandiduje do poslanecké sněmovny musí být nadšenec nebo musí být hodně naštvaný na stav zákonů v naší zemi. Ekonomické důvody kandidatura mít nemůže,“ konstatoval Jan Farský, právník, lídr pražské kandidátky Starostové a nezávislý (STAN) a autor zákona o Registru smluv.
STAN na kandidátky poslali třináct právníků. Podle Farského je potřeba do sněmovny napumpovat víc právnických mozků. „Je velmi špatným signálem, když jich není ani tolik, aby obsadili ústavněprávní výbor sněmovny,“ řekl Farský, který je sám jedním z místopředsedů tohoto klíčového výboru.
Pozor na střet zájmů
Nejvíc absolventů právnických fakult posílá bojovat o voličské hlasy ČSSD, celkem 22. Kandidátku právníci vedou v Praze, Pardubickém a Jihočeském kraji. Lídr jihočeských sociálních demokratů Ondřej Veselý advokacii s politikou propojoval už jako strarosta Písku. Advokátní praxi si i přes působení v komunální politice zachoval. „Pochopitelně jsem kvůli střetu zájmů musel řadu klientů odmítnout,“ vysvětlil Veselý, který své politické ambice zdůvodňuje dlouhodobým zájmem o věci veřejné.
Právničinu nehodlá Veselý úplně opustit ani jako poslanec. „Advokacii bych chtěl udržet alespoň v bazální formě. Omezil bych zastupování u soudů v civilních věcech, ale dál bych vyhotovoval smlouvy a podobnou agendu,“ konstatoval Veselý.
Sociální demokraté nedávno o jednu výraznou právnickou tvář přišli. Konec politické kariéry na jaře oznámil současný místopředseda ústavněprávního výboru a poslanec Jeroným Tejc. Bývalé právnické eso ČSSD svojí budoucnost vidí v notářství. Hned po volbách má nastoupit do jedné z pražských notářských kanceláří.
Pravý opak chystá Tomáš Kohoutek, notář z Děčína. Kohoutek je pětkou na ústecké kandidátce hnutí ANO. „O politiku se zajímám celý život. Jako poslanec bych byl rád členem ústavněprávního výboru a zabýval se v širokém spektru oblastí justice,“ potvrdil Kohoutek, podle kterého je důležité, aby právě úzce specializované výbory obsazovali poslanci s příslušným vzděláním či praxí. Notář hodlá úřad udržet hlavně personálním posílením a přenecháním kompetencí na svém zástupci. Absence právníků v poslaneckých lavicích je podle Kohoutka vidět hlavně na přílepcích a pozměňovacích návrzích zákona, které z českého právního řádu vytvořily džungli.
Druhý nejvyšší počet právníků mají ve svých řadách komunisté. O poslanecké mandáty se bude ucházet 16 právníků. Znalci paragrafů pod vlajkou KSČM výrazně zvyšují věk případných poslanců-právníků. Z 82 procent je jejich právnickým kandidátům přes 60 let. Komunisté mají lídra s diplomem z právnické fakulty ve Středočeském, Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Naopak nejméně právníků se pokusí do sněmovny dostat pod vlajkou SPD. Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury má v soupisce celkem čtyři právní experty.
Diplom versus reálné problémy lidí
Vůbec nejmladším právnickým lídrem kandidátky je osmadvacetiletý právník Jakub Michálek. Piráti na kandidátku poslali osm právníků, v Praze je vede právě Michálek. Naopak od svých případných sněmovních kolegů nepovažuje Michálek počet právníků v poslaneckých dresech za podstatný. Přípravě zákonů by se podle něj měla věnovat hlavně parlamentní legislativa případně vláda na úrovni vládních návrhů.
Poslanci by si podle Michálka měli fundovanou právní radu od advokátů zaplatit z peněz, které dostávají poslanecké kluby. „Pro poslance je důležité, co se děje mezi normálními lidmi. Musí být schopni připravit opatření do zákonů, které zpracuje legislativa. Když zákon připravuje sám poslanec, tak většinou nemá vysokou kvalitu,“ vysvětlil Michálek. Pokud se Piráti do vlády dostanou, budou podle Michálka prosazovat, aby jejich případní ministři neseděli zároveň v poslanecké sněmovně a mohli se tak svěřenému resortu plně věnovat.
Na třináct právníků vsadila i ODS. Většina z nich ale vykryla slabší pozice v kandidátkách. Do první pětky se dostali jen tři. „Za ODS kandidují osobnosti různých povolání. Na kandidátkách máme vedle právníků i mnoho lékařů, učitelů, živnostníků, zaměstnanců,“ konstatovala Jana Havelková, tisková mluvčí strany. Dvanáct právníků na kandidátky poslala i TOP 09. Třetí a zároveň nejvyšší pozici dostal vysokoškolský pedagog a jihočeský politik Tomáš Bouzek.
KDU-ČSL nominovala na kandidátku dokonce jmenovce současného ministra spravedlnosti. Číslo čtyři na Olomoucké kandidátce drží právník a zastupitel města Olomouc Matouš Pelikán. „Mix profesí ve sněmovně je určitě správný a zdravý. Voliči to ale vnímají trošku jinak a oproti právníkům dávají přednost spíš lékařům nebo učitelům,“ řekl LN Matouš Pelikán.
