Ke zlepšení situace v ghettech i lepšímu soužití s okolím mají přispět policejní specialisté pro práci s romskou menšinou. Ve čtyřech krajích jich působí celkem čtyřicet. Projekt v úterý na tiskové konferenci představili zástupci policie.
Byt vám nepronajmeme, jste Romové, řekla realitka zájemcům. Dostala pokutu |
Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Zatímco v roce 2006 podle odborné analýzy bylo těchto chudinských míst kolem tří stovek a žilo v nich asi osmdesát tisíc lidí, předloni už jich existovalo 606 a měly až 115 tisíc obyvatel. Převážně to byli Romové. Dospělí bývají většinou bez práce, děti často končívají ve „zvláštních“ školách.
Podle autorů mají Romové z ghett v policii nižší důvěru než ostatní obyvatelé Česka. Z nich věří policii asi tři pětiny. Policistům nedůvěřovalo ale 45 procent Romů z ghett.
„Policii důvěřovalo 42,3 procenta Romů. To není zanedbatelná důvěra. Pro policii bylo v minulosti velmi těžké se v lokalitách dostat k informacím a získat důvěru lidí. Dnes si bezmála šedesát procent Romů přeje, aby policisté chodili do jejich lokalit a komunikovali s nimi,“ uvedl ředitel služby pořádkové policie policejního prezidia Martin Hrinko.
Podle 67 % ani policie Romům nevěří
Policii důvěřuje téměř polovina romských žen a 37 procent mužů z ghett. Víc jí věří lidé nad 65 let a obyvatelé z lokalit v Moravskoslezském či Pardubickém kraji a Praze, méně naopak mladí a Romové ze Zlínského, Libereckého, Jihočeského či Ústeckého kraje. Pokud policisté v minulosti dotázaným s něčím pomohli, je důvěra vyšší. Pokud s nimi řešili přestupky či jiné potíže, věří jim obyvatelé ghett méně.
Zubařka odmítla ošetřit romskou rodinu. Teď se musí omluvit a zaplatit 30 tisíc |
Podle 67 procent respondentů ani policie Romům nevěří. Opak si myslí dvanáct procent lidí. Pětina nedokázala odpovědět. Celkem 57 procent Romů míní, že se k nim policie chová hůř než k ostatním obyvatelům. Čtvrtina s tím nesouhlasí.
Dvě třetiny dotázaných prohlásily, že policisté mají vůči Romům předsudky. Nejčastěji jsou o tom přesvědčeni lidé z velkoměstských lokalit, jsou jich téměř tři čtvrtiny. Ve venkovských lokalitách má tento názor 58 procent romských obyvatel. Předsudky u policie nepozoruje čtrnáct procent Romů.
„Policisté jen odrážejí situaci ve společnosti. Je důležité, aby každý policista chápal, že má přispívat k ochraně lidských práv a prosazovat nediskriminační přístup,“ uvedla Mirjam Karolyová z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Frustrované Romy láká džihád. Šíří se Islámský stát v bulharských ghettech? |
Ke zlepšení situace v ghettech, úbytku kriminality i lepšímu soužití s okolím mají přispět policejní specialisté pro práci s menšinou. Celkem jich v České republice působí čtyřicet: pět žen a 35 mužů, mezi nimi čtyři Romové. Po desítce specialistů má Karlovarský, Olomoucký, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Podle manažera projektu Václava Vlčka ze služby pořádkové policie by do roka mělo přibýt dalších dvacet těchto policistů, a to ve dvou krajích. V regionech by specialisté měli zůstat nejméně příštích pět let.
Pilotní projekt začal na podzim 2014 a nyní končí. Stál 16,5 milionu korun, čtyři pětiny sumy poskytly norské fondy, zbytek policejní rozpočet. Školením prošlo i čtrnáct styčných důstojníků pro menšiny z každého kraje a deset vysokých policejních manažerů.
